Punktace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Punktace (rozcestník).
Karikatura Karla Krejčíka z listopadu 1890, komentující hrozící neúspěch dohod

Punktace bylo označení pro plán o 11 bodech (německy Punkte) z roku 1890 snažící se o česko-německé vyrovnání. Dohodla se na nich vídeňská vláda, konzervativní i „ústavověrná“ šlechta, němečtí liberálové a staročeši. Čeští vyjednavači je označovali za rozumný kompromis, zatímco Němci je slavili jako vytyčení hranic dalšího českého vývoje a tedy i své vítězství. mladočeši, kteří k jednání o plánu nebyli přizváni, prohlásili punktace za nepřijatelnou snahu o rozdělení českých zemí na dvojjazyčnou oblast a čistě německou oblast. Rozladění českojazyčného prostředí vedlo k drtivé prohře staročechů ve volbách roku 1891 a k jejich odchodu z politické scény. Z celého punktačního ujednání byly uplatněny jen některé body, základní smysl však realizován nebyl.

Body punktace:[1]

  1. Složení a zařízení zemské školní rady
  2. Školy menšin
  3. Základní pravidla o novém upravení zemědělské rady pro království České
  4. Zřízení obchodní a živnostenské komory ve východních Čechách
  5. Revise volebního řádu obchodních komor
  6. Vymezení soudních okresů
  7. Zařízení při vrchním zemském soudě v Praze
  8. Obsazování při soudech první stolice
  9. Revise nařízení o užívání jazyků
  10. Zákon o užívání jazyků zemských při samosprávných úřadech
  11. Oprava volebního řádu pro sněm a zřízení národních kurií

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČAPKA, František. Dokumenty a materiály ke studiu národních dějin v letech 1848–1918. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 116 s. ISBN 978-80-210-5120-1. S. 57–63. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]