Volební cenzus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Volební cenzus je volební systém, který stanovuje nerovné volební právo a váha hlasů voličů je posuzována podle jejich příjmu z daní či majetku. Protože není vázáno na žádnou sociální třídu, může mít teoreticky hlas bohatého dělníka větší váhu než hlas chudého šlechtice. Fakticky však historický volební cenzus zejména dělníky a ženy diskriminoval.

Členění volebního cenzu[editovat | editovat zdroj]

Je známo několik členění volebního cenzu. První členění je na cenzus absolutní nebo proporcionální. V absolutním cenzu osoba, která nesplňuje zvolené kritérium, plně přichází o volební právo, v opačném případě volební právo má. V proporcionálním cenzu je každému volebnímu hlasu přiřazena váha podle míry splnění daného kritéria.

Druhé členění je podle kategorie, kterou cenzus uplatňuje. Může se jednat např. o cenzus majetkový, daňový nebo kastovní. V majetkovém cenzu je kritériem množství majetku – při absolutním cenzu je volební právo přiřknuto až od určitého majetku, v proporcionálním je váha hlasu závislá na hodnotě majetku. Daňový cenzus je obdobný, ale namísto majetku je kritériem výše daní zaplacených osobou za specifikované období. V kastovním cenzu je pak kritériem pro volební právo společenské postavení osoby, např. šlechta volební právo má, poddaní nikoliv. Další typy zahrnují cenzus podle rasy, náboženského vyznání, vzdělání, služby v armádě atd.

Volební cenzus je de facto uplatňován i v moderní demokracii, kdy bývá prakticky vždy jako kritérium použit věk (volební právo je upřeno pod určitou věkovou hranici), případně i další kritéria, někdy bývá volební právo upřeno vězňům nebo osobám, které nejsou zodpovědné za své činy (typicky mentálně postižení).

Volební cenzus v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

V Rakousko-Uhersku (a tedy i v českých zemích) se od roku 1861 do roku 1896 volilo ve čtyřech volebních kuriích (velkostatkářská, městská, obchodní a živnostenská a venkovská); do nich bylo obyvatelstvo rozděleno podle toho, kolik platilo na daních. Základem byl 5zlatový volební cenzus, který byl roku 1896 snížen na 4 zlaté a vznikla tzv. pátá kurie pro voliče bez ohledu na poplatnost. Roku 1907 bylo zavedeno všeobecné hlasovací právo (bez volebního práva žen, to bylo zavedeno až v Československu 1919[1]) a byly odstraněny kurie.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zensuswahlrecht na německé Wikipedii.

  1. 1907: První svobodné volby bez ženských a opilců [online]. tyden.cz [cit. 2014-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  2. Vývoj parlamentu. Ostravan. 30. 4. 1911, s. 1. Dostupné online.