V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Karel Buquoy-Longueval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Buquoy-Longueval

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1885 – 1911

člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1880 – 1911
Stranická příslušnost
Členství Strana konzervativního velkostatku

Narození 24. září 1854
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. srpna 1911
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Karlo-Ferdinandova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Georg Joh. H. Buquoy-Longueval
matka Sophia Th. Oettingen-Wallerstein
bratr Ferdinand M. H. Buquoy
manželka Philippina Černínová z Chudenic
dcera Sophie Buquoy-Longueval

Karel Bonaventura hrabě Buquoy-Longueval (24. září 1854[1][2] Vídeň[3]9. srpna 1911 Vídeň[4]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Buquoyů, podnikatel a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl Georg Johann Heinrich Buquoy-Longueval (1814–1883), matkou Sophia Theresia princezna Oettingen-Wallerstein. Karel Bonaventura vystudoval práva a v roce 1878 převzal svěřenské statky Nové Hrady a Rožmberk a alodiální panství Přísečnice v Krušných horách. Mladší bratr Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy (počátkem 20. století předlitavský ministr zemědělství) převzal lenní panství Hauenštejn. Karel Bonaventura se v roce 1878 oženil s Philippinou hraběnku Černínovou z Chudenic. Získal titul tajného rady a císařského komořího. Byl rytířem řádu Zlatého rouna.[1] Vychodil gymnázium v Praze a Vídni a absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě.[2]

Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1880[2] zasedal jako dědičný člen v Panské sněmovně (jmenovaná horní komora Říšské rady).[1] Zde patřil sněmovnímu klubu Karla III. Schwarzenberga.[2]

Od doplňovacích voleb v listopadu 1885 zasedal také na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1889,[2] zemských volbách v roce 1895,[2] zemských volbách v roce 1901[6] a zemských volbách v roce 1908.[7] Byl členem zemské zemědělské rady v Čechách. Věnoval se rozvoji lesního hospodaření a rozvoji průmyslu na svých statcích.[1]

Patřil ke Straně konzervativního velkostatku.[2] Byl jedním z jejích předáků. Od roku 1892 předsedal jejímu poslaneckému klubu na zemském sněmu (poté, co z této funkce odešel Alfred August Windischgrätz. Podílel se na pokusech o česko-německé vyrovnání v Čechách a v roce 1901 navrhl jménem velkostatkářů nerealizovaný návrh na reformu volebního systému, který počítal s rozdělením velkostatkářské kurie na pět územně definovaných volebních obvodů. V roce 1908 krátce ustoupil z funkce předsedy poslaneckého klubu konzervativních velkostatkářů, když na toto místo usedl Jiří Kristián Lobkowicz, ale po smrti Lobkowicze se na post vrátil. Ještě v roce 1910 se účastnil dalších česko-německých usmiřovacích rozhorovů, ale pro zdravotní komplikace se musel těchto aktivit vzdát.[4]

Zemřel v srpnu 1911. Jeho zdravotní obtíže začaly již v říjnu 1909, kdy byl na svém statku v Nových Hradech bodnut hmyzem, následkem čehož u něj vznikla otrava krve. V posledním roce žil v sanatoriu ve Vídni, kde také zemřel.[4] Byl pohřben v Nových Hradech v Buquoyské hrobce, kterou nechal krátce předtím postavit.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e BAŽANT, Eduard: Hrabata z Buquoyů - poslední majitelé hradu Rožmberk [online]. kohoutikriz.org [cit. 2014-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. 557 s. Dostupné online. S. 341. (česky) 
  3. Buquoy, Karl Bonaventura, 1854-1911 [online]. katalog.cbvk.cz [cit. 2014-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c Hrabě Karel Buquoy zemřel. Národní politika. Srpen 1911, roč. 29, čís. 219, s. 4. Dostupné online. 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm
  6. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  7. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]