Franz Bayer
| MUDr. Franz Bayer | |
|---|---|
| 8. starosta města Liberec | |
| Ve funkci: 16. února 1893 – 25. července 1929 | |
| Předchůdce | Karl Schücker |
| Nástupce | Karl Kostka |
| Radní města Liberec | |
| Ve funkci: 8. července 1890 – 16. února 1893 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Německá lidová strana |
| Narození | 1. září 1853 Žatec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. ledna 1930 Liberec  Československo |
| Národnost | Němec |
| Příbuzní | MUDr. Václav Šamánek (švagr) |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | politik, oftalmolog, lékař a starosta |
| Ocenění | Čestné občanství města Liberec (1902) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Bayer (1. září 1853, Žatec – 27. ledna 1930, Liberec) byl česko-německý lékař a komunální politik, v letech 1893 až 1929 starosta města Liberec.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
Franz Bayer se narodil 1. září 1853 v Žatci jako syn vojenského lékaře a plukovníka Michaela Bayera a Aloisie Potzauer. Absolvoval gymnázium v Praze a Chomutově, načež v letech 1872 až 1877 studoval medicínu na pražské lékařské fakultě. Roku 1877 získal titul MUDr. Krátce sloužil v posádkové nemocnici v Praze a v letech 1878–1883 působil jako asistent oční kliniky pražské fakulty. V dubnu roku 1883 si otevřel soukromou oční ordinaci v Liberci. V únoru 1884 založil v liberecké Štěpánově nemocnici oční oddělení, jehož primářem byl až do své smrti. Za tuto dobu provedl osobně na 12 000 lékařských vyšetření a zákroků, z toho na 4 000 operací očního zákalu.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
V Liberci se začal angažovat v komunální politice, zejména v řadách německých nacionálů. Roku 1885 se za ně stal členem městského zastupitelstva, od 8. července 1890 městským radním a předsedou zdravotního oddělení. Dne 16. února 1893 byl zvolen starostou Liberce. Během svého působení v úřadu se výrazně zasloužil o rozvoj města, například o stavbu moderního městského vodovodu (1902), elektrifikaci, rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury či městské hromadné dopravy. Roku 1902 byl jmenován čestným občanem města Liberec.[2]
Od 1906 byl dopisujícím členem Německé společnosti pro vědu a umění v Praze, od 23. listopadu 1925 prezidentem liberecké spořitelny, též zasedal ve správní radě liberecko-tanvaldské dráhy a 15. října 1926 byl zvolen prezidentem Německé zemské komise pro ochranu dětí a mládeže v Čechách.[3]
Franz Bayer zapojil město Liberec do trendu moderního pohřebnictví. Byl hlavním zastáncem výstavby krematoria, které bylo postaveno po dlouhých úředních průtazích až roku 1917. První žeh v Liberci byl uskutečněn 31. října 1918 a šlo o úplně první pohřeb tohoto typu na českém území.[4]
Po vzniku Československa byl jednou z hlavních osobností hnutí za národnostní rozdělení Čech vytvořením samostatné korunní země Deutschböhmen s hlavním městem Libercem. Údajně varoval před zbytečným krveprolitím, pokud do Liberce vstoupí československá armáda.[5] Dne 16. prosince 1918 odmítl vydat povel k obraně, choval se však arogantně a odmítal vydat radnici. Nakonec krátce po poledni předal Liberec pod československou správu.[6][7]
Byl devětkrát zvolen starostou města Liberec. Dne 25. června 1929 pro vysoký věk a nemoc odmítl další volbu a jeho nástupcem v této funkci se stal Karl Kostka. Bayer poté byl městem Liberec jmenován jeho čestným starostou. Zemřel 27. ledna 1930 v Liberci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bayer, Franz, 1853–1930 – Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Významné osobnosti města – Statutární město Liberec. www.liberec.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ BAYER Franz 1. 9. 1853 – 27. 1. 1930 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie. www.pohrebvliberci.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ KROTILOVÁ, Martina. Liberecká radnice jako socio-kulturní fenomén města. Hradec Králové. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové. 2015. 78 s. Diplomová práce.
- ↑ TALLER, Matyáš. 28. říjen: Praha slavila, na severu se válčilo. Liberecký deník. 2010-10-28. Dostupné online [cit. 2020-08-21].
- ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/doupe/samanovo-doupe-tuplovana-revoluce.A141028_165853_p_doupe_wag/tisk. Lidovky.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
