Německá nacionální strana

Německá nacionální strana
Německá nacionální strana
	Deutsche Nationalpartei
Zkratka	DNP
Datum založení	1919
Datum rozpuštění	3. října 1933
Sídlo	Chomutov
Ideologie	Negativismus ; Nacionalismus
Politická pozice	pravice až krajní pravice
Stranické noviny	Sudetendeutsche Tageszeitung
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Německá nacionální strana nebo Německá národní strana (německy Deutsche Nationalpartei, DNP) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, která reprezentovala část sudetoněmecké národnostní menšiny.

Dějiny

Navazovala na národovecké německé strany, které v Rakousku-Uhersku působily již od 19. století. Po vzniku Československa se postupně místní skupiny nácionálně orientovaných aktivistů slučovaly. V dubnu 1919 vznikla Deutschböhmische Volkspartei (brzy nato ovšem československými úřady zakázaná pro podporu separace provincie Deutschböhmen).^[1] V dubnu 1919 pak proto jako její nástupkyně vznikla Německá nacionální strana,^[1] jejímž předsedou se na krátkou dobu stal chomutovský starosta Ernst Ferdinand Storch. Jako její zástupce vedl neúspěšné jednání premiérem Vlastimilem Tusarem o vypsání nových parlamentních voleb.^[2] V září 1919 se sloučila s podobnou formací působící na severní Moravě a ve Slezsku (Deutschsoziale Volkspartei für Schlesien und Nordmähren – Německosociální národní strana pro Slezsko a severní Moravu) a také s menší politickou stranu národoveckých Němců z jižní Moravy Deutschnationale Partei aus Mittel und Südmähren (Německá národní strana ze střední a jižní Moravy). Na podzim 1919 se do této celostátní strany ještě začlenila Deutschböhmische Einheitspartei (Českoněmecká strana jednoty). Pak se uskutečnil první sjezd této strany v Liberci. S novou stranou splynula také malá formace Deutschsoziale Partei (Německosociální strana), kterou založil Heinrich Brunar.^[1]

Strana odmítala začlenění etnických Němců do Československa a požadovala pro německou menšinu právo na sebeurčení. Hlavním tiskovým orgánem byl Nordböhmisches Tagblatt z Děčína. Hlavním představitelem byl Rudolf Lodgman von Auen. V parlamentních volbách v roce 1920 strana relativně uspěla v rámci koalice Německá volební pospolitost (Deutsche Wahlgemeinschaft), v níž se sdružila s Německou národně socialistickou stranou dělnickou. Ovšem s postupem stabilizace ČSR její podpora klesala, což se projevilo v parlamentních volbách v roce 1925. Roku 1928 se kvůli negativismu a strnulosti jejího programu od strany odtrhla skupina okolo Alfreda Roscheho (z ní se zformovalo Německé pracovní a volební společenství). V parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala Německá národní strana společně s malou formací Sudetoněmecký svaz venkova (Sudetendeutscher Landbund), jež se odtrhla od Německého svazu zemědělců.^[1]

S nástupem nacismu a NSDAP v sousedním Německu začala strana slábnout. Podobně jako Československá národní demokracie reprezentovala DNP konzervativnější variantu nacionalismu, zacílenou na střední a vyšší vrstvy a intelektuály. Nyní ale její voliči přebíhali k nacistům (v ČSR operujícím jako Německá národně socialistická strana dělnická). V září 1930 odstoupil předseda DNP Heinrich Brunar, který zastával podobnou konzervativní linii jako Lodgman. Novým předsedou se stal Karl Schöppe, starosta Ústí nad Labem. Ani on ale nezastavil postupný úpadek strany a odliv směrem k nacistům.^[3]

V roce 1933 byla Německá národní strana stejně jako Německá národně socialistická strana dělnická československými úřady zakázána. V roce 1935 byla sice znovu povolena (coby snaha československých úřadů oslabit Sudetoněmeckou stranu), ale v parlamentních volbách v roce 1935 již nekandidovala a její předáci přešli hromadně do SdP.^[1] Vstřícně se o politice SdP vyjadřoval i bývalý hlavní předák DNP Lodgman.^[4]

Volební výsledky

Poslanecká sněmovna

Volby	Hlasy		Mandáty		Pozice	Postavení
Volby	Abs.	%	Abs.	±	Pozice	Postavení
1920	328,735	5.3	12/281		7.	Opozice
1925	240,879	3.4	10/300	▼2	▼12.	Opozice
1929	189,187	2.6	6/300	▼4	▼14.	Opozice

Senát

Volby	Hlasy		Mandáty		Pozice
Volby	Abs.	%	Abs.	±	Pozice
1920	300,333	5.7	7/150		7.
1925	214,589	3.5	5/150	▼2	▼12.
1929	166,718	2.6	0/300	▼5	▼14.

Seznam poslanců a senátorů DNP^[5]

volební období	jméno	funkce	poznámky
1920–1925	Alois Baeran	poslanec
1920–1925	Heinrich Brunar	poslanec
1920–1925	Edwin Feyerfeil	poslanec
1920–1925	Othmar Kallina	poslanec
1920–1925	Josef Keibl	poslanec
1920–1925	Vinzenz Kraus	poslanec
1920–1925	Wenzel Lehnert	poslanec
1920–1925	Rudolf Lodgman	poslanec	předseda poslaneckého klubu
1920–1925	Franz Matzner	poslanec
1920–1925	Wilhelm Medinger	poslanec	11. ledna 1923 opustil poslanecký klub.
1920–1925	Emmerich Radda	poslanec
1920–1925	Ernst Schollich	poslanec
1920–1925	Karl Friedrich	senátor
1920–1925	Hans Hartl	senátor
1920–1925	Emma Herzig	senátor
1920–1925	Robert Meißner	senátor
1920–1925	August Naegle	senátor	předseda senátorského klubu
1920–1925	Gustav Oberleithner	senátor
1920–1925	Carl Eugen Schmidt	senátor
1925–1929	Otto Horpynka	poslanec
1925–1929	Othmar Kallina	poslanec
1925–1929	Josef Keibel	poslanec	předseda poslaneckého klubu
1925–1929	August Koberg	poslanec
1925–1929	Vinzenz Kraus	poslanec
1925–1929	Wenzel Lehnert	poslanec
1925–1929	Franz Matzner	poslanec
1925–1929	Ernst Schollich	poslanec
1925–1929	Hieronymus Siegel	poslanec
1925–1929	Josefine Weber	poslanec
1925–1929	Alfred Rosche	poslanec	předseda poslaneckého klubu v letech 1927–1928
1925–1929	Rudolf Schneider	poslanec
1925–1929	Heinrich Brunar	senátor	předseda poslaneckého klubu
1925–1929	Karl Friedrich	senátor
1925–1929	Hans Hartl	senátor
1925–1929	Robert Hüttner	senátor
1925–1929	Gustav Oberleithner	senátor
1929–1935	Georg Hanreich	poslanec	6. října 1933 opustil poslanecký klub.
1929–1935	Friedrich Hassold	poslanec
1929–1935	Otto Horpynka	poslanec
1929–1935	Othmar Kallina	poslanec
1929–1935	Josef Keibl	poslanec	10. října 1933 opustil poslanecký klub.
1929–1935	Franz Matzner	poslanec
1929–1935	Ernst Schollich	poslanec	předseda poslaneckého klubu

Odkazy

Reference

1 2 3 4 5 Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 872–875.
↑ RAK, Petr. Chomutovský starosta dr. Ernst Storch. Památky, příroda, život. 1996, roč. 28, čís. 2, s. 41. ISSN 0231-5076.
↑ KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIV. 1929–1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 124–125. Dále jen Klimek (2002).
↑ Klimek (2002), s. 544.
↑ Mads Ole Balling: Von Reval bis Bukarest – Statistisch-Biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel und Südosteuropa 1919–1945, Band 1, 2. Auflage. Kopenhagen 1991, ISBN 87-983829-1-8, S. 261–263.

[ps-1] 1 2 3 4 5 Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 872–875.

[rak-2] RAK, Petr. Chomutovský starosta dr. Ernst Storch. Památky, příroda, život. 1996, roč. 28, čís. 2, s. 41. ISSN 0231-5076.

[klimek-3] KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIV. 1929–1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 124–125. Dále jen Klimek (2002).

[4] Klimek (2002), s. 544.

[5] Mads Ole Balling: Von Reval bis Bukarest – Statistisch-Biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel und Südosteuropa 1919–1945, Band 1, 2. Auflage. Kopenhagen 1991, ISBN 87-983829-1-8, S. 261–263.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]