Franz Kindermann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O politikovi ze severní Moravy pojednává článek Franz Kindermann (poslanec Moravského zemského sněmu).
MUDr. Franz Kindermann
Oficiální portrét MUDr. Franze Kindermanna
Oficiální portrét MUDr. Franze Kindermanna

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1913

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882 – 1918

Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Sjednoc. levice)
(Deutscher Club)
Deutschnat. Vereinig.
Německá lid. strana
Něm. radikální str.

Narození 28. prosince 1842
Nová Grafenwalde
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. dubna 1921 (78 let)
Mikulášovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost německá
Choť Marie Kindermannová, roz. Hampelová (1847–1910)
Děti Marie Kindermannová (1871–1878)
Anna Kindermannová (1874–1875)
Franz Kindermann (1876–1879)
Elsa Kubischtová (1882–1963)
Alma mater Karlo-Ferdin. univ.
Vídeňská univerzita
Universität Graz
Profese lékař, politik
Náboženství římskokatolické
Commons Kategorie Franz Kindermann
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Kindermann (28. prosince 1842 Nová Grafenwalde[1]3. dubna 1921 Mikulášovice[2])[3][4], celým jménem Franz Xaver Kindermann, byl rakouský a český lékař a politik německé národnosti, v závěru 19. století a počátkem 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Povinnou školní docházku absolvoval Franz Kindermann v rodné vsi a později v sousedním Šluknově. Po jednom ročníku reálky ve Dvoře Králové nad Labem studoval postupně na gymnáziu v Litoměřicích (1. ročník), na biskupském semináři v Mariánských Radčicích (2.–6. ročník) a konečně na gymnáziu v České Lípě (7. a 8. ročník). Protože odmaturoval s vyznamenáním, nemusel nastoupit vojenskou službu. Díky štědrým příspěvkům příbuzných z matčiny strany mohl vystudovat medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a na univerzitě ve Štýrském Hradci. Později v letech 18751876 absolvoval další lékařské studium ve Vídni.[5]

Lékařská praxe[editovat | editovat zdroj]

První lékařskou zkušenost získal v roce 1866 během prusko-rakouské války, kdy působil dobrovolně jako ranhojič rakouského válečného loďstva.[4]) Po úspěšném zakončení studia přišel do Mikulášovic (dům čp. 641), kde působil jako oblíbený praktický lékař. Později se stal primářem v Nemocnici korunního prince Rudolfa (otevřena roku 1877), jejíž založení sám podporoval.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech 19. století se zapojil do zemské politiky. Pravidelně zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam poprvé usedl roku 1882. Slib složil 5. prosince 1882. Zastupoval městskou kurii, obvod Šluknov, Haňšpach atd. Mandát obhájil za stejný obvod ve volbách do Říšské rady roku 1885, volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Zvolen byl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, nyní za volební okrsek Čechy 100. Poslanecké křeslo tu obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[6]

Zpočátku byl počítán mezi německé liberály (tzv. Ústavní strana).[7] Po svém zvolení do Říšské rady usedl do nově utvořeného poslaneckého klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů.[8] Později patřil do frakce Německý klub. Když se ale tento klub spojil do frakce Sjednocené německé levice, přešel Kindermann do nacionálně vyhraněnějšího klubu Deutschnationale Vereinigung.[9] Jako člen Deutschnationale Vereinigung se uvádí i k roku 1890.[10]

Po volbách v roce 1907 se uvádí jako člen frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). Po volbách roku 1911 se uvádí nadále jako člen Německého národního svazu, v jehož rámci byl členem Německé radikální strany.[6] Na zemském sněmu byl členem klubu poslanců Německé lidové strany.[9][11]

Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Šluknov, Ehrenberg, Haňšpach) do Českého zemského sněmu.[12] Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1895,[9] volbách v roce 1901[13] a volbách roku 1908.[14]

Kromě toho se věnoval politice také na komunální úrovni – od roku 1890 zasedal v mikulášovické obecní radě.[3] Svou obec se snažil Kindermann všemožně podporovat; prosazoval kupříkladu založení střední průmyslové školy (1891) nebo stavbu železniční trati Rumburk – Mikulášovice dolní nádraží (1902).

Po válce zasedal v letech 19181919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung) za klub Deutscher Nationalverband.[3][15]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Poslední roky svého života strávil MUDr. Kindermann na odpočinku v Mikulášovicích ve svém domě čp. 641, kde také zemřel. Pochován byl v rodinné hrobce na místním hřbitově po boku své manželky Marie a tří dětí, které zemřely v dětství.

Jeho bratr Johann Hermann Kindermann (1849–1912) byl podnikatelem a politikem.[16]


Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nová Hraběcí
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Mikulášovice
  3. a b c Dr. Franz Kindermann [online]. parlament.gv.at [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b K A L E N D Á R I U M REGIONÁLNÍCH VÝROČÍ ÚSTECKÉHO KRAJE V ROCE 2012 [online]. svkul.cz [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (česky) 
  5. Spolek historie. MUDr. Franz Xaver Kindermann, významný mikulášovický občan. Mikulášovický zpravodaj. Únor 2009, roč. 19, čís. 2, s. 4. Dostupné online. 
  6. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Wien. Vorarlberger Volksblatt. Prosinec 1882, čís. 98, s. 794. Dostupné online. 
  8. Telegramm des Salzburger Volksblattes. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Prosinec 1882, roč. 12, čís. 277, s. 3. Dostupné online. 
  9. a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  10. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  11. Národní politika 28. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu
  12. Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7307744&picp=&it=0&s=djvu
  13. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  14. http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/002schuz/s002005.htm
  15. Die ParlamentarierInnen seit 1918 [online]. parlament.gv.at [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (německy) 
  16. Mikulášovický zpravodaj, č. 2, ročník 19, únor 2009 [online]. docplayer.cz [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]