Mikulášovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mikulášovice
Městský úřad v Mikulášovicích, v pozadí kostel sv. Mikuláše

Městský úřad v Mikulášovicích, v pozadí kostel sv. Mikuláše

znak obce Mikulášovicevlajka obce Mikulášoviceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0421 562751
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Děčín (CZ0421)
obec s rozšířenou působností: Rumburk
pověřená obec: Šluknov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 25,85 km²
počet obyvatel: 2144 (1. 1. 2015)
nadmořská výška: 414 m n. m.
PSČ: 407 79
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 4
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Mikulášovice
407 79 Mikulášovice 1007
starosta / starostka: Ing. Miluše Trojanová
Oficiální web: http://www.mikulasovice.cz/
E-mail: info@mikulasovice.cz
Mikulášovice na mapě
Mikulášovice
Red pog.png
Mikulášovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Mikulášovice (německy Nixdorf) jsou město v západní části Šluknovského výběžku táhnoucí se podél Mikulášovického potoka v délce téměř 7 km. Své největší slávy dosáhly Mikulášovice před 1. světovou válkou, kdy byly s necelými osmi tisíci obyvateli největší vesnicí Rakousko-Uherska. Na město byly povýšeny roku 1916. Mikulášovice jsou známé především tradičním textilním a nožířským průmyslem. V současnosti má město 2144 obyvatel.

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Původní tradice, podpořená romantickými výklady německých vlastivědců 19. století,[1] hledá původ německého názvu města Nixdorf ve slově Nixe – vodní panna, rusalka. V okolí Mikulášovic se dříve nacházely rozsáhlé močály (něm. der Sumpf), které prý obývaly rusalky – odtud Nixensumpf (Bažina rusalek), později Nixendorf (Ves rusalek).
Pravda je ovšem poněkud méně romantická. Ve skutečnosti německý i pozdější český název pocházejí od vlastního jména Nicolas/Mikuláš.[2] Podle další z pověstí projížděl kdysi zdejším hlubokým hvozdem pohanský rytíř, kterého napadl medvěd. Jeho sluha prý prosil o pomoc sv. Mikuláše, patrona obchodníků a poutníků, a medvěd nechal rytíře být. Ten nechal jako důkaz díku postavit kapličku zasvěcenou právě sv. Mikuláši. Název pozdější vesnice nebyl ustálený a v různých zápisech v průběhu staletí se značně menil. Prvně je zmiňován v polovině 14. století jako Nixendorf, později jako Nickelsdorff (1422), Nickilstorf (1451), Nicklauszdorff (1495), Niexendorffl (1544), Nyklsdorf (1654), Nikolstorff (1684) či Niclsdorf (1720).[3] Od poloviny 18. století se název ustálil na podobě Nixdorf. Velmi sporadicky se objevuje i český název města: Mykulassowic (1422) a Mikulassowicz (1544).[3] Český název Mikulášovice byl úředně stanoven až roku 1854 a je užíván dodnes.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve 12. století zde žilo několik rodin uhlířů. Míšeňský biskup zde zakládá vesničku, jejíž součástí je dřevěná kaplička zasvěcená sv. Mikuláši. Postupně se obyvatelstvo začíná více věnovat zemědělské výrobě. V průběhu 18. století se z Mikulášovic stává významná průmyslová obec. Vznikají první brusírny a rozvíjí se nožířský průmysl. Roku 1794 zahájena nožířská výroba Ignázem Röslerem, tento podnik byl roku 1817 pojmenován jako Továrna na drobné ocelové zboží, později upraven na Továrna na ocelové zboží následovníka Ignáce Röslera, pak na Továrna na nože synů Ignáze Röslera a v letech 1945–1946 Ignác Rösler a synové pod národní správou. Největšího rozmachu pak toto odvětví dosahuje v 19. století, jsou založeny další továrny jako 1870 Franz Frenzel (FRENIX), 1885 Julius Pilz a pak Joh. Eduard Dittrich, Hubert Knoth a další továrny s více či méně zaměstnanci. Roku 1955 na těchto základech byl založen národní podnik MIKOV, který v prostorách tehdejší firmy IGNAZ RÖSLER´S SÖHNE vyrábí dodnes nože, jako poslední nositel této tradice. V roce 1891 je zde založena Průmyslová škola nožířská (1954 přestěhována přes protesty občanů a MNV Mikulášovice do Varnsdorfu).

Mikulášovice se staly jednou z největších vesnic tehdejšího Rakouska-Uherska. 1. února 1916 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na město.

V roce 1938 odchází po odtržení Sudet naprostá většina českého obyvatelstva do vnitrozemí. V průběhu válečných let byl zdejší průmysl přeorientován na válečnou výrobu. V továrnách pracovalo mnoho nuceně nasazených a váleční zajatci. 9. května 1945 byly Mikulášovice osvobozeny 2. polskou armádou pod velením generála Karla Świerczewského.

Etnografie, zvyky[editovat | editovat zdroj]

V Mikulášovicích se až do roku 1938 jezdily takzvané velikonoční jízdy neboli jízdy křižáků (německy Osterreiten nebo Kreuzreiten, hornolužicky jutrowne jechanje nebo hovorově křižerje), zvyk, který se do současnosti (2011) dochoval jen v Lužici.[4] V roce 2011 byla velikonoční jízda obnovena. V roce 2011 se jí zúčastnilo 7 jezdců na koni, podpořili je zpěváci a muzikanti, kteří šli pěšky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv němečtí kronikáři svorně tvrdí, že původní osídlení Šluknovského výběžku je německé, svědčí místní názvy o slovanském, konkrétně pak lužickosrbském osídlení. Později byla oblast kolonizována německým obyvatelstvem, patrně z Duryňska. Počty obyvatel - Roku 1818 v celých Mikulášovicích žilo 3807 obyvatel, roku 1869 5787 obyv. a roku 1910 již 7665 obyvatel. Během války zde prý žilo i s nuceně nasazenýma cca 10000 lidí. Po 2. svět. válce má město roku 1950 3044 obyvatel, tento počet postupně klesá na současných 2 250 obyvatel (2011)

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rok[5] 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 5 787 6 449 6 704 7 109 7 665 6 640 6 755 3 044 2 741 2 631 2 747 2 546 2 397 2 250

Představitelé města[editovat | editovat zdroj]

Předsedové místní správní komise (1945 – 1946)[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Hladílek (květen 1945)
  • poručík Hudeček (červen 1945)
  • František Kuchrýk (červenec 1945 – prosinec 1945)
  • Jan Šedý (prosinec 1945 – květen 1946)

Předsedové místního národního výboru (1946 – 1964)[editovat | editovat zdroj]

  • Marie Vančurová (květen 1946 - říjen 1946)
  • Ludvík Brunner (říjen 1946 - duben 1947)
  • Josef Toušek (duben 1947 - březen 1948)
  • Ludvík Brunner (březen 1948 - červen 1950)
  • Josef Lustig (červen 1950 - duben 1952)
  • Jan Dvořák (duben 1952 - červenec 1953)
  • Jindřich Fajfer (červenec 1953 - leden 1954)
  • Jan Dvořák (leden 1954 - květen 1954)
  • Václav Podzimek (květen 1954 - srpen 1963)
  • Jiří Hammerbauer (srpen 1963 - červenec 1964)

Předsedové Městského národního výboru (1964 – 1990)[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Hammerbauer (červenec 1964 – říjen 1970)
  • František Mäsiar (říjen 1970 – listopad 1976)
  • Josef Hýbl (listopad 1976 – listopad 1990)

Starostové (od 1990)[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

  • Mikulášovice
  • Mikulášovičky
  • Salmov
  • Tomášov

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mikulášovicích.

Mikulášovické kaple[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hans Jacob Wähner (18. století): mikulášovický rodák (čp. 193), pražský zemský stavitel, autor Kaple Nejsvětější Trojice a kostela sv. Mikuláše
  • Ignaz Rösler (1765 - 1837): továrník, zakladatel nožířského průmyslu v Mikulášovicích
  • Prof. Dr. Franz von Dittrich (1815 - 1859): mikulášovický rodák, významný patolog a rektor univerzity v Erlangenu
  • Dr. Franz Kindermann (1842 - 1921): mikulášovický lékař, obecní radní a poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu
  • Anni Frind (1900 - 1987): mikulášovická rodačka, operní a operetní pěvkyně
  • Waltraud Gregorová (* 1940): významná přírodní léčitelka

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburg : [s.n.], 1898. S. 488.  
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původ, význam a změny. Díl III, M-Ř. Praha : Česká akademie věd a umění: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 629 s.  
  3. a b Spolek historie. K historii názvu našeho města. Mikulášovický zpravodaj. Červenec 2009, roč. 19, čís. 6, s. 4.  
  4. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10345246171-velikonoce-v-luzici-a-pod-luzickymi-horami/210542150940001/ Pořad České televize Velikonoce v Lužici a pod Lužickými horami (2/2)
  5. Statistické údaje za základní územní jednotku (ZUJ) 562751 - Mikulášovice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]