Polský klub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Polský klub (polsky Koło Polskie, německy Polenclub) byla parlamentní skupina na Říšské radě reprezentující v 2. polovině 19. století polskou populaci Rakouska-Uherska, respektive Předlitavska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polský klub se utvořil v 60. letech 19. století v souvislosti s obnovením ústavního způsobu vlády v Rakousku. Sdružoval převážnou většinu polských poslanců z Haliče. Od roku 1868 byl jeho předsedou Kazimierz Grocholski. Poláci v té době odmítali podobně jako Češi nebo německorakouští konzervativci centralistický koncept rakouského státu. Byli oponenty dualistického rakousko-uherského vyrovnání a požadovali autonomii pro Halič.[1] Polský klub nebyl moderní stranickou organizací, ale volným sdružením jednotlivých politických osobností. V jeho rámci existovalo několik skupin, například konzervativní velkostatkáři z východní Haliče, tzv. podolacy[2] nebo konzervativci ze západní Haliče, tzv. stańczycy.

Po volbách do Říšské rady roku 1879 se Polský klub, společně s Českým klubem a Stranou práva (Hohenwartův klub) začaly podílet na vládě Eduarda Taaffeho a na dobu více než 10 let utvořily silnou a stabilní provládní většinu.[3]

Od konce 19. století se jednoznačná dominance Polského klubu mezi poslanci zvolenými Haliči postupně ztrácela, protože i v Haliči díky rozšiřování volebního práva a růstu nových ideologicky a stavovsky definovaných politických subjektů vznikalo pluralitní stranické spektrum. Po volbách do Říšské rady roku 1897 tak měla své poslance v Říšské radě i mimo Polský klub stojící Polská lidová strana. Několik mandátů získala i křesťansko sociální skupina okolo Stanisława Stojałowského.[4][5] Na východě Haliče rovněž získávali mandáty představitelé rusínské (ukrajinské) menšiny.

Po volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, měl Polský klub 55 členů, ovšem z větší části šlo nyní jen o konzervativní křídlo polské politiky, zatímco 17 členů Polské lidové strany utvořilo vlastní poslanecký klub, stejně jako polští sociální demokraté.[6] Po volbách do Říšské rady roku 1911 měl Polský klub 71 poslanců.[7] Až do zániku monarchie představoval početnou a vlivnou parlamentní skupinu.

Volební výsledky Polského klubu:
Volby 1873 1879 1885 1891 1897 1901 1907 1911
Mandátů 49 57 56 58 59 63 55 71

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Grocholski, Kazimierz von (1815-1888), Politiker, s. 66. (německy) 
  2. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Starzyński, Stanislaw (1853–1935), Politiker und Jurist, s. 112. (německy) 
  3. Koło Polskie w Wiedniu [online]. portalwiedzy.onet.pl [cit. 2015-10-26]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
  5. Národní listy, 14. 3. 1897, s. 2.
  6. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 540-541. (česky) 
  7. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 549. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]