Kamil Henner (právník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. JUDr. Kamil Henner
Kamil Henner 1892.png
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1914 – 1915
PředchůdceFrantišek Mareš
NástupceRudolf Dvořák
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1901 – 1902
PředchůdceBohuslav Rieger
NástupceAlbín Bráf
Ve funkci:
1907 – 1908
PředchůdceFrantišek Fiedler
NástupceCyril Horáček

Narození2. července 1861
Plzeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. května 1928 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov (50°3′54″ s. š., 14°25′4″ v. d.)
NárodnostČeši
DětiMarie Pujmanová
Kamil Henner
PříbuzníPetr Pujman vnuk
Vojtěch Pujman (1921-1986) vnuk
Ferdinand Pujman zeť
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Zaměstnáníprofesor církevního práva
Profesepedagog a právník
CommonsKamil Henner (právník)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodinná hrobka na Vyšehradském hřbitově v Praze

Kamil Henner (2. července 1861 Plzeň[1]9. května 1928 Praha[2][3]) byl český právník, profesor církevního práva na pražské univerzitě, ve školním roce 1914–1915 její rektor. Věnoval se i obchodnímu školství. Byl oceňovaný pro hluboké znalosti i poutavé přednášky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z plzeňské úřednické rodiny.[4] Vystudoval pražskou právnickou fakultu, kde se zaměřil na církevní právo. Když se roku 1882 univerzita rozdělila na českou a německou část, byl právě ve čtvrtém ročníku. Katedra církevního práva tehdy na české fakultě nevznikla pro nedostatek pedagogů, studenti tohoto oboru museli absolvovat přednášky a zkoušky v němčině. Henner se zapojil do překladu Rittnerovy knihy Prawo Kościelne Katolickie, která se pak na řadu let používala jako učebnice.[5] V roce 1884 zde získal titul doktora obojího práva (JUDr.), poté učil v Praze na obchodní akademii a také absolvoval studijní pobyt v Berlíně, Göttingenu a Ženevě.[6]

Roku 1887 se habilitoval, v roce 1894 byl jmenován mimořádným a roku 1900 řádným profesorem církevního práva.[5] Vedle toho přednášel i obchodní a směnečné právo na pražské polytechnice a stále národohospodářství a statistiku na obchodní akademii.[4] Patřil k oblíbeným pedagogům – jeho výklady byly poutavé a byl vždy ochotný vysvětlovat a pomáhat.[6][7] Dějiny křesťanství dával do souvislosti s obecnými, kanonické právo zase srovnával s občanským, které na něj v řadě ohledů navázalo.[8]

V dubnu 1900 se zúčastnil manifestační schůze v Domažlicích na podporu zakládání českých vysokých škol na Moravě. Vystoupil tam s přednáškou o manželství.[9] Dvakrát byl děkanem právnické fakulty (1902 a 1908) a 1. října 1914 byl jmenován rektorem české Karlo-Ferdinandovy univerzity.[6] V dubnu 1915, v době relativních úspěchů ústředních mocností za první světové války, na akademické půdě nepřímo podpořil práva českého národa výrokem, že „není moci na světě, která by mohla trvale podrobit uvědomělý národ“.[8] V říjnu téhož roku se stal členem výboru vládou organizované charity, která od občanů vybírala finanční příspěvky na pomoc pozůstalým po padlých vojácích (vdovský a sirotčí pomocný fond veškeré ozbrojené moci).[2]

Po vzniku Československa se jako znalec zapojil do řešení záležitostí církevní politiky.[5] Například v dubnu 1921 vystoupil ve Státoprávní společnosti v Karolinu s přednáškou, v níž popsal pozitivní vliv případné odluky církve a státu na různé oblasti života (majetek a financování církví, manželství, výuka náboženství).[6][10]

Po celý život měl vztah i k obchodnímu školství. Na počátku své kariéry vyučoval na Českoslovanské obchodní akademii,[5] později zastával funkci školního inspektora.[11] V posledních letech života se snažil prosadit, aby absolventi obchodních akademií mohli rovněž pokračovat ve studiu na právnických fakultách.[5] Byl také členem a nakonec i předsedou České akademie věd.[12]

Zemřel po dlouhé nemoci, rozloučení s ním proběhlo v olšanském krematoriu 12. května 1928.[12]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Přednášky o národním hospodářství (1892–1893)
  • Kapitola z dějin úroku a lichvy (1893)
  • Amortisationsgesetze (1904)
  • O uherském právu manželském (1904)
  • Poměr státu k církvím (1920)
  • Rozluka státu a církve (1923)
  • Stručný přehled formálných pramenů církevního práva do kodexu (1924)
  • Vývoj poměru státu k církvi (1925)
  • Základy práva kanonického (několik svazků 1918–1927)

Přispíval do Ottova slovníku naučného od prvního dílu (1888) pod zkratkou Hnr.[13]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Roku 1892 se oženil[14] s Marií Mildovou (1870–1931).[15] Manželka Marie byla dcerou pražského advokáta a poslance českého zemského sněmu Josefa Mildeho.[16] Manželé Hennerovi měli tři děti:

  • Bratr JUDr. Theodor Henner (??–1932) byl rovněž právník; získal titul dvorního rady.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Zemská úřadovna pro království České. Národní listy. 1915-10-31, roč. 55, čís. 302, s. 5. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 83. Dostupné online.
  4. a b Prof. dr. Kamil Henner. Národní listy. 1928-05-09, roč. 68, čís. 129, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  5. a b c d e NOVÁK, Karel. Prof. dr. Kamil Henner. Národní listy. 1928-05-11, roč. 68, čís. 131, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  6. a b c d KINDL, Vladimír. Kamil Henner. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 666–669.
  7. F. K. Profesor dr. Kamil Henner a studentstvo. Národní listy. 1928-05-18, roč. 68, čís. 138, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  8. a b Dr. K. Zesnulý prof. Henner jako vysokoškolský učitel. Národní politika. 1928-05-18, roč. 46, čís. 130, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  9. Denní zprávy. Manifestační schůze…. Národní listy. 1900-04-24, roč. 40, čís. 112, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  10. Rozluka církve od státu. Národní listy. 1921-04-26, roč. 61, čís. 113, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  11. Viz např.: Inspekci na obchodní akademii v Prostějově…. Národní listy. 1916-01-27, roč. 56, čís. 27, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  12. a b c d e JUDr. Kamil Henner. Národní listy. 1928-05-10, roč. 68, čís. 130, s. 8. Dostupné online [cit. 2011-03-26]. 
  13. Viz seznam spolupracovníků na konci prvního dílu Ottova slovníku naučného.
  14. Matriční záznam o sňatku Kamila Hennera s Marií Milde farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  15. a b Soupis pražských obyvatel, Henner Kamil, 1863
  16. JUDra Josefa Milde. Národní politika. 1928-05-18, roč. 18, čís. 340, s. 13. Dostupné online [cit. 2014-09-30]. 
  17. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Jan Bartoš, s. 146. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]