Karel Hermann-Otavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. JUDr. Karel Hermann-Otavský
Karel Hermann-Otavský
Karel Hermann-Otavský
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1918 – 1920
PředchůdceGabriel Pecháček
NástupceJosef Zubatý
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1904 – 1905
PředchůdceLeopold Heyrovský
NástupceJaromír Čelakovský
Ve funkci:
1922 – 1923
PředchůdceVilém Funk
NástupceAntonín Hobza

Narození2. května 1866
Kostelec nad Černými lesy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. září 1939 (ve věku 73 let)
Horní Černošice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníKarlík
NárodnostČeši
DětiKarel Hermann-Otavský
Alma materUniverzita Karlova
Profesepedagog, právník a učitel
CommonsKarel Hermann-Otavský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hermann-Otavský, též Karel Herrmann z Otavských, (2. května 1866 Kostelec nad Černými lesy[1]4. září 1939 Horní Černošice) byl český právník, profesor obchodního a směnečného práva a první rektor Univerzity Karlovy po vzniku samostatného Československa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gymnaziální studia absolvoval ve Slaném, Písku a v Praze. V roce 1889 promoval sub auspiciis imperatoris (pod záštitou panovníka) na pražské právnické fakultě. Poté absolvoval roční studijní cestu do Berlína a získával praxi v justici. Roku 1892 se v Praze habilitoval v oboru obchodního a směnečného práva, 26. 8. 1897 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1904 řádným profesorem.[2] Kromě členství ve fakultních zkušebních komisích, judiciální a historickoprávní, získal i přes opuštění justiční praxe dále členství ve zkušební komisi vrchního soudu pro soudcovské kandidáty. Byl také v letech 1904–1905 a 1922–1923 děkanem právnické fakulty a v roce 1918 se stal prvním rektorem celé české univerzity v samostatném Československu (zvolen za rektora byl dne 21. června 1918, slavnostní inaugurace proběhla 29. ledna 1919). Dekretem zemské správy národního výboru československého ze 30. prosince 1918 byla jemu, jeho manželce a synům povolena změna příjmení z "Hermann" na "Hermann-Otavský"[3]

Jako děkan právnické fakulty se při druhém funkčním období zasloužil o realizaci Kotěrovy novostavby fakulty a jako rektor rozvíjel zejména mezinárodní spolupráci s německými i francouzskými vysokými školami. Ve své vědecké činnosti projevil široký záběr, nepsal jen o obchodních společnostech, ale také např. o právu cenných papírů, duševním vlastnictví nebo o pojištění, což se odrazilo i v praxi, podílel se na vypracování osnov zákonů o nákladní smlouvě, o autorském právu a proti nekalé soutěži. Od roku 1922 byl předsedou Právnické jednoty, členem Jednoty pro vědy pojistné, pracoval jako redaktor časopisu Právník a napsal také několik hesel do Ottova slovníku naučného. Jakožto uznávaný odborník v oboru obchodního práva se účastnil řady mezinárodních konferencí.[4][5] Pohřben je na hřbitově v Karlíku.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Idou Příborskou, s níž vychoval dva syny, Karla (* 1905) a Emanuela (* 1911)[6]. Jeho manželka byla neteří Leopolda Heyrovského a sestřenicí jeho synů Jaroslava a Leopolda.[7] Jeho vnukem je historik umění Karel Otavský (* 1938).[zdroj?]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Busta Karla Hermanna-Otavského jako rektora Univerzity Karlovy
  • O právní povaze rektapapírů (1892)
  • Právo směnečné' (1908, 1919, 1926)
  • O autorskoprávní ochraně děl architektonických (1909)
  • Rakouské právo autorské (1909, 1914)
  • O přípustnosti a mezích exekuce autorskoprávní (1910)
  • Reforma našeho práva autorského (1921)
  • Soukromé pojišťovací právo československé (1921)
  • O obchodech podle čtvrté knihy všeobecného zákona obchodního (1925, 1928, 1930)
  • Československé právo směnečné (1926, 1930)
  • Všeobecný zákoník obchodní a pozdější normy obchodního práva v zemích historických (1929)
  • Jan Heller (1935)
  • K dosahu generální doložky: Její význam pro podnikové právo (1937)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kostelec nad Černými lesy
  2. Slavnostní inaugurace rektora konaní dne 29. ledna 1919 na České univerzitě Karlově v Praze v prvním roce svobody, Praha : Nákladem Akademického senátu České univerzity Karlovy, s. d., str. 20.
  3. Pobytová přihláška pražského magistrátu [1]
  4. SKŘEJPKOVÁ, Petra. Karel Hermann-Otavský. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 238–240.
  5. URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998. ISBN 80-7184-539-6. S. 79. 
  6. Pobytová přihláška pražského magistrátu [2]
  7. STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád [online]. 2002–2008 [cit. 2013-07-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl XI., s. 210, heslo Herrmann Karel
  • Ottův slovník naučný, díl XXVIII. (dodatky), s. 563, heslo Herrmann Karel šl. z Otavských

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]