Obchodní právo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Právo
Právo
Tento článek se týká tématu
Právní odvětví

Obchodní právo (komercialistika) je soubor právních norem především soukromého práva upravující postavení obchodníků (podnikatelů) a vztahy, do nichž obchodníci (podnikatelé) vstupují (včetně vztahů, na jejichž druhé straně stojí i neobchodníci).[1] Konkrétně se jedná zejména o úpravu obchodních společností, obchodního rejstříku, obchodních knih (účetnictví), obchodů, smluv mající obchodní povahu (například pojištění, bankovní smlouvy, komisionářské smlouvy, obchodní zastoupení, přepravní smlouvy, obchody s cennými papíry, ale i smluv kupních nebo smluv o dílo), směnek a dalších cenných papírů, nekalé soutěže, kapitálového trhu, průmyslového vlastnictví.[1]

Přehled vývoje[editovat | editovat zdroj]

Počátky obchodního práva jsou nalézány již ve starověkých civilizacích (Babylón, Féničané).[2] Za jeho kolébku jsou však považována až středověká italská města, kde vznikla většina pozdějších obchodněprávních institucí.[2] [pozn 1] Středověké partikulární (cechovní) právo obchodníků, jemuž podléhaly pouze vztahy mezi obchodníky navzájem, vedlo v období překonávání právního partikularismu (od konce 18. století) ke vzniku obchodního práva v moderním slova smyslu, jež zahrnuje právní vztahy obchodníků nejen s dalšími obchodníky, ale i vůči neobchodníkům (včetně například státu). Tomu v kontinentálním právu významně přispěly obchodněprávní kodifikace, zejména francouzský Code de commerce (1807), Všeobecný obchodní zákoník (ADHGB), jenž platil od roku 1863 v zemích Německého spolku (tedy včetně Rakouska a s tím až do roku 1950 i na našem území), a Německý obchodní zákoník (HGB) z roku 1897.

Československo a Česko[editovat | editovat zdroj]

V nově vzniklém Československu byl recepčním zákonem převzat rakousko-uherský dualistický právní řád, co se týče obchodního práva, v českých zemích tedy dále platil všeobecný občanský (ABGB) a obchodní (ADHGB) zákoník, na Slovensku uherský obchodní zákoník z roku 1875 a na území Hlučínska přechodně do 1. května 1920 německý obchodní zákoník z roku 1897.[3] Vedle toho byla obchodněprávní materie upravena řadou dalších zákonů převzatých z období Rakouska, ty byly postupně doplňovány nebo nahrazovány zákony novými.[pozn 2][4] Celkově platí, že obchodněprávní zákonodárství Rakouska a první republiky bylo moderní, na vysoké legislativní úrovni a dodnes je cenným zdrojem inspirace.[5] Ve stejné době nastal i nebývalý rozvoj komercialistické doktríny, jejíž nejvýraznějšími představiteli byli Antonín Randa, Karel Hermann-Otavský, František Rouček a Arnošt Wenig.[6]

V letech 1992 až 2013 byl hlavním pramenem československého a následně i českého obchodního práva obchodní zákoník, který byl nahrazen zejména zákonem o obchodních korporacích a v oblasti závazkového práva novým občanským zákoníkem. Mimo hlavního pramene se v tehdejším období subsidiárně používal občanský zákoník, případně obchodní zvyklosti a nebylo-li jich, pak zásady, na kterých obchodní zákoník spočíval.

Odborná literatura[editovat | editovat zdroj]

O obchodním právu vychází i nadále mnoho odborné literatury, a to i přes to, že Obchodní zákoník přestal být účinný. Příkladem je časopis Obchodní právo, který vychází od roku 1992 a který přináší aktuální informace/články týkající se oboru obchodního práva a také relevantní judikaturu (i Evropskou). Jeho vydavatelem je nakladatelství Wolters Kluwer, a.s. Předsedou redakční rady je advokát v Praze JUDr. Mgr. Michal Pospíšil, Ph.D, LL.M. a členy redakční rady jsou význační právníci - soudci a pedagogové.

Systém obchodního práva[editovat | editovat zdroj]

Systém obchodního práva zahrnuje obecnou a zvláštní část. Obecná část upravuje například:

Zvláštní část upravuje:

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. obchodní a kapitálové sdružování – commenda, faktorské a komisionářské vztahy, povinnosti vést obchodní knihy, počátky firemního práva atd.
  2. Jedná se zejména o: zákon o společenstvech výdělkových a hospodářských (o družstvech, č. 70/1873), zákon o pojistné smlouvě (pojišťovací regulativ, č. 501/1917), nahrazený v roce 1934 zákonem č. 145/1934 Sb. z. a n. o pojistné smlouvě, zákon o společnosti s ručením obmezeným (č. 58/1906 ř.z.), akciový regulativ (nařízení č. 175/1899 ř.z.), zákon proti nekalé soutěži (č. 111/1927 Sb. z. a n.), zákon o konkursním a vyrovnávacím řízení (č. 64/1931 Sb. z. a n.), kartelový zákon (č. 141/1933 Sb. z. a n.), zákon o splátkových obchodech (č. 76/1935 Sb. z. a n.), zákon o nakladatelské smlouvě (č. 106/1923 Sb. z. a n.), zákon o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích (č. 107/1933 Sb. z. a n.), zákon o okresních záložnách, směnečný zákon (č. 1/1928 Sb. z. a n.) a další

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo 1. 2.. vyd. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s., 2010. 576 s. ISBN 978-80-7357-525-0. S. 22-23. 
  2. a b Pelikánová, str. 35
  3. Pelikánová, str. 61
  4. Pelikánová, str. 63-79
  5. Pelikánová, str. 69, str. 79
  6. Pelikánová, str. 79

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]