Obchodní firma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Obchodní firma, nebo jen firma, je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Je jedním ze základních atributů právní subjektivity podnikatele a základních pojmových znaků podnikání.[zdroj?] Je ochranným označením, které je předmětem práva duševního vlastnictví a jako zvláštní druh „nehmotného statku“ vyznačuje osobitost podnikatele. Podnikatel je povinen právně jednat vždy pod svou firmou. Firmou člověka je jeho plné osobní jméno a příjmení.[1]

Tvorba firmy[editovat | editovat zdroj]

Obchodní firma se obecně skládá z kmene a z dodatků.[1]

U fyzických osob je plné jméno a příjmení firemním kmenem a současně (celou) firmou.[1] K zápisu do obchodního rejstříku jsou (nově dle NOZ) však přijatelné i pseudonymy nebo jiné jméno než vlastní, takový název ovšem nesmí být klamavý a zaměnitelný s firmou právnické osoby.[1] Je-li již zapsán podnikatel se stejným jménem i příjmením, pak je každý další žadatel o zápis povinen podat návrh na zápis s rozlišujícím dodatkem.[1] Dodatek může podnikající fyzická osoba ke svému jménu dodat i kdykoli později.[1]

Firmy obchodních korporací jsou obligatorně složeny z firemního kmene a firemního dodatku.[1] Dodatek označuje druh korporace a musí mít zákonem předepsanou formu (např. společnost s ručením omezeným musí mít v dodatku buď „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“[2]). Další dodatky jsou fakultativní.[1]

Firemní kmeny firmy obchodních korporací se dají řadit do několika kategorií:

  • osobní kmeny - jsou tvořeny nebo založeny na jméně (a nebo) příjmení společníka (společníků), resp. zakladatelů (např. ŠKODA, Jan Becher)
  • věcné kmeny - týkají se předmětu podnikání a zásadně by měly být pravdivé (např. VÝROBA DVEŘNÍCH VRAT)
  • fantazijní kmeny . nemají žádný vztah k osobě podnikatele ani předmětu podnikání
  • smíšený kmen - kombinace firmy osobní, věcné, fantazijní a číselné

Název firmy[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik zásad, dle kterých se doporučuje volit název firmy. Měl by být snadno zapamatovatelný - v rozumné délce a bez cizích slov s obtížnou výslovností. Při tvorbě názvu se můžete inspirovat například činnostmi, které provozujete a z nich pak vytvořit zkratky nebo složeniny. Vyvarujte se vtipným hláškám a ověřte si, že váš název je dostatečně unikátní.

Změny firmy[editovat | editovat zdroj]

Je-li podnikatelem fyzická osoba, která své jméno změní, může i nadále ve své firmě používat své dřívější jméno, ale jen s dodatkem, který bude obsahovat jméno nové. Pokud je součástí firmy právnické osoby jméno společníka nebo člena, který již ve společnosti nefiguruje, lze dále jeho jméno používat jen s jeho souhlasem.

Samotnou firmu převést na jiného nelze, naopak pokud přechází podnik, vždy s ním přechází i jeho firma, jestliže ale má nástupnická právnická osoba jinou právní formu, je třeba změnit dodatek firmy, aby se dostal do souladu s touto právní formou (např. „Švec, s. r. o.“ → „Švec, a. s.“). Jestliže dojde k přechodu firmy na základě dědictví, lze dosavadní firmu využívat pouze s nástupnickým dodatkem, aby nedošlo k záměně s původními podnikateli, a navíc pouze s výslovným souhlasem buď zůstavitele, nebo jeho dědiců.[3]

Ochrana firmy[editovat | editovat zdroj]

Firma je jako součást duševního vlastnictví podnikatele a pod ochranou zákona, proto pokud ji někdo neoprávněně užívá, může se dotčený podnikatel u soudu domáhat, aby:

  • se takového neoprávněného užívání zdržel,
  • odstranil závadný stav,
  • vydal bezdůvodné obohacení, které díky tomu nabyl, a navíc
  • poskytl přiměřené zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.

Tím navíc není dotčena možnost se kromě toho domáhat i náhrady škody. Poměrně specifickým oprávněním poškozeného je, že mu soud může přiznat právo, aby na náklady neoprávněného uživatele zveřejnil daný rozsudek.[4]

Tím se ale celá ochrana obchodní firmy nevyčerpává. Pokud je totiž její neoprávněný uživatel zároveň soutěžitelem, účastníkem hospodářské soutěže, a naplní jednu ze skutkových podstat nekalé soutěže, která spočívá v tom, že jeho jednání bude způsobilé vyvolat u třetích osob nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem poškozeného podnikatele, pak ten může v dalším soudním řízení požadovat opětovně to samé. Za jedno neoprávněné užití tedy může být neoprávněný uživatel, jestliže je soutěžitelem, sankcionován dvakrát, vždy ale v jiném režimu.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h ROZEHNAL, Aleš, a kol. Obchodní právo. Plzeň : Aleš Čenek, 2014. ISBN 978-80-7380-524-1. S. 80-81.  
  2. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 132 odst. 2, [cit. 2015-08-18]. Dostupné online.
  3. § 11 ObchZ
  4. § 12 ObchZ
  5. § 47 ObchZ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]