Josef Prušák

prof. JUDr. Josef Prušák
prof. JUDr. Josef Prušák
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1914 – 1915
Předchůdce	August Miřička
Nástupce	Miloslav Stieber
Narození	3. prosince 1873 ; Chrudim; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. února 1921 (ve věku 47 let) ; Praha; Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání	profesor trestního práva
Profese	právník, profesor a děkan
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Prušák (3. prosince 1873 Chrudim – 22. února 1921 Praha^[1]) byl český právník, profesor trestního práva a děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny soudce. Josef postupně navštěvoval gymnázia v Chrudimi, Německém Brodě a pražské Akademické gymnázium, pak absolvoval právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity a byl také na krátkých studijních pobytech např. v Halle či Lipsku. Poté vstoupil do služeb justice, ale zároveň se věnoval teorii trestního práva a roku 1900 se v něm na základě práce O příčetnosti osob mladistvých a jejich trestání habilitoval. O sedm let později byl jmenován mimořádným a roku 1911 řádným profesorem trestního práva a trestního řízení. Stal se členem České akademie věd a umění a mezi roky 1914–1915 byl také děkanem právnické fakulty.^[2]^[3]

Profesor Prušák byl pozitivistou, zároveň ale ve svém díle zdůrazňoval sociální aspekty trestního práva. Napsal mj. studii Kriminální noetika, v níž vyložil svou koncepci systému trestní vědy a jejích základních pojmů, nebo Rakouské právo trestní, díl všeobecný, první skutečnou českou učebnici trestního práva hmotného. Učebnice procesního práva Československé řízení trestní, platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vyšla těsně před jeho předčasnou smrtí.^[2]^[4]

Pohřben byl do rodinné hrobky na Vyšehradském hřbitově.^[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. Farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2018-12-18]. Dostupné online.
↑ ^a ^b SOUKUP, Ladislav. Josef Prušák. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 384–385.
↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Prušák, Josef (1873–1921), Jurist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. (německy)
↑ KALLAB, Jaroslav. Prof. Dr. Josef Prušák. Právník. 1921, s. 97–100.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Prušák
Autor Josef Prušák ve Wikizdrojích
Československé řízení trestní platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – dostupné v Digitální knihovně UKB
Kriminelní noetika – dostupné v Digitální knihovně UKB
Rakouské právo trestní. Díl všeobecný – dostupné v Digitální knihovně UKB
Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Prušák, Josef *1873

[matrikaZ-1] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. Farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2018-12-18]. Dostupné online.

[Soukup-2] SOUKUP, Ladislav. Josef Prušák. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 384–385.

[3] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Prušák, Josef (1873–1921), Jurist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. (německy)

[4] KALLAB, Jaroslav. Prof. Dr. Josef Prušák. Právník. 1921, s. 97–100.

[1]

[2]

[3]

[4]

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)