Jindřich Matiegka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. MUDr. Jindřich Matiegka, RNDr. h.c.
prof. MUDr. Jindřich Matiegka
prof. MUDr. Jindřich Matiegka
Narození31. března 1862
Benešov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. srpna 1941 (ve věku 79 let)
Mělník
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníMělník
NárodnostČeši
Povolánílékař, pedagog a antropolog
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1929–1930)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Matiegka [matějka] (31. března 1862 Benešov[1]4. srpna 1941 Mělník) byl český lékař a antropolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrob J. Matiegky v ambitu při kostele Nejsv. Trojice na Chloumku

Obecnou školu absolvoval v Litoměřicích, poté pokračoval studiem na malostranském gymnáziu, neboť se rodina Matiegkových odstěhovala do Prahy. Roku 1886 absolvoval medicínu v Praze a poté působil jako praktický a panský lékař v Lovosicích. Zde také poznal Marii Stránskou, vnučku mělnického purkmistra Václava Prokopa, s níž se následně oženil. V roce 1889 se jim narodila dcera Ludmila, pozdější doktorka filozofie, profesorka, archeoložka a egyptoložka.

Od roku 1890 se začal zabývat antropologií, organizoval antropologickou sekci Národopisné výstavy v Praze, zpracoval rozsáhlý výzkum českého obyvatelstva a podílel se na budování ústavů pro postižené. Roku 1897 se habilitoval v oboru antropologie a demografie na pražské univerzitě, roku 1904 jmenován profesorem. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty a v letech 1929–1930 rektorem Univerzity Karlovy. Mezi jeho četnými žáky vynikl zejména Emanuel Vlček.

Mimo jiné odborně zkoumal a nově uspořádal kostnici při chrámu svatého Petra a Pavla na Mělníku. Na zdejším náměstí má na domě č. p. 15 také pamětní desku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Založil obor fyzické antropologie v Čechách a jeho studium v Praze, organizoval rozsáhlé výzkumy obyvatelstva a zejména mládeže a soustavně budoval antropologické muzeum, které založil jeho přítel Aleš Hrdlička. V letech 1923–1941 redigoval časopis Anthropologie a publikoval přes 200 vědeckých prací, mimo jiné o kostrách různých významných lidí (českých panovníků, Tychona Braha, J. A. Komenského[2], Albrechta z Valdštejna, Jana Žižky aj.) nebo o prehistorických nálezech K. J. Mašky v Předmostí a K. Absolona v Brně a ve Věstonicích.

Matiegkova díla[editovat | editovat zdroj]

  • Crania bohemica I./II. Praha 1891–1893
  • Pozůstatky slavných mužů a žen a jejich identifikace. Praha 1912
  • Duše a tělo: theorie o vztahu duševní činnosti k tělesné povaze. Praha 1913
  • Tělesné vlastnosti českého lidu. Praha 1917
  • Vznik a počátky národa československého. Praha 1917
  • Plemeno a národ. Praha 1919
  • Vznik a tělesný stav národa československého. Praha 1920
  • Zubní věk znakem vývoje celkového. Praha 1922
  • Somatologie školní mládeže. Praha 1927
  • Všeobecná nauka o plemenech. Praha 1929
  • Královská hrobka v chrámě sv. Víta (s A. Podlahou). Praha 1931
  • Ontogenetický vývin člověka po stránce tělesné i duševní. Praha 1931
  • Homo předmostensis I./II. Praha 1934–1938
  • Filosofie somaticko-anthropologická. Praha 1941

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Ostatky Jana Amose Komenského zkoumal v letech 1928–1929 poté, co byly exhumovány z Komenského hrobu v Naardenu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]