Jindřich Matiegka

Prof. MUDr. Jindřich Matiegka, RNDr. h.c.
	Prof. MUDr. Jindřich Matiegka, RNDr. h.c.
	prof. MUDr. Jindřich Matiegka
Narození	31. března 1862 ; Benešov; Rakouské císařství
Úmrtí	4. srpna 1941 (ve věku 79 let) ; Mělník; Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Mělník
Národnost	Češi
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Matiegka [matějka] (31. března 1862 Benešov^[1] – 4. srpna 1941 Mělník) byl český lékař a antropolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrob J. Matiegky v ambitu při kostele Nejsv. Trojice na Chloumku

Roku 1886 absolvoval medicínu v Praze a působil jako lékař, od roku 1890 se začal zabývat antropologií, organizoval antropologickou sekci Národopisné výstavy v Praze, zpracoval rozsáhlý výzkum českého obyvatelstva a podílel se na budování ústavů pro postižené. Roku 1897 se habilitoval v oboru antropologie a demografie na pražské univerzitě, roku 1904 jmenován profesorem. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty a v letech 1929–1930 rektorem Univerzity Karlovy. Mezi jeho četnými žáky vynikl zejména Emanuel Vlček.

Mimo jiné odborně zkoumal a nově uspořádal kostnici při chrámu svatého Petra a Pavla na Mělníku. Na zdejším náměstí má na domě č.p. 15 také pamětní desku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Založil obor fyzické antropologie v Čechách a jeho studium v Praze, organizoval rozsáhlé výzkumy obyvatelstva a zejména mládeže a soustavně budoval antropologické muzeum, které založil jeho přítel Aleš Hrdlička. V letech 1923–1941 redigoval časopis Anthropologie a publikoval přes 200 vědeckých prací, mimo jiné o kostrách různých významných lidí (českých panovníků, Tychona de Brahe, J. A. Komenského^[2], Albrechta z Valdštejna, Jana Žižky aj.) nebo o prehistorických nálezech K. J. Mašky v Předmostí a K. Absolona v Brně a ve Věstonicích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Ostatky Jana Amose Komenského zkoumal v letech 1928–1929 poté, co byly exhumovány z Komenského hrobu v Naardenu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Crania bohemica I./II. Praha 1891–1893
Pozůstatky slavných mužů a žen a jejich identifikace. Praha 1912
Duše a tělo: theorie o vztahu duševní činnosti k tělesné povaze. Praha 1913
Tělesné vlastnosti českého lidu. Praha 1917
Vznik a počátky národa československého. Praha 1917
Plemeno a národ. Praha 1919
Vznik a tělesný stav národa československého. Praha 1920
Zubní věk znakem vývoje celkového. Praha 1922
Somatologie školní mládeže. Praha 1927
Všeobecná nauka o plemenech. Praha 1929
Královská hrobka v chrámě sv. Víta (s A. Podlahou). Praha 1931
Ontogenetický vývin člověka po stránce tělesné i duševní. Praha 1931
Homo předmostensis I./II. Praha 1934–1938
Filosofie somaticko-anthropologická. Praha 1941

Související články[editovat | editovat zdroj]

Aleš Hrdlička

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Matiegka na Wikimedia Commons
Autor Jindřich Matiegka ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Matiegka
[1] Životopis prof. Matiegky
[2] Zkrácený výtah z Tělesných vlastností čs. lidu.
[3] Stránky Hrdličkova muzea člověka při PřF UK v Praze

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Ostatky Jana Amose Komenského zkoumal v letech 1928–1929 poté, co byly exhumovány z Komenského hrobu v Naardenu.

[1]

[2]

Rektoři Univerzity Karlovy

1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita)	1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)	1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • od 2014: Tomáš Zima