Akční výbory Národní fronty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akční výbory Národní fronty, zkráceně AV NF, byly zvláštní mocensko-politické orgány, které vznikly v únoru roku 1948 (tzv. Vítězný únor) na výzvu Klementa Gottwalda, předsedy Komunistické strany Československa (KSČ). Jejich ústředním řídícím orgánem byl Ústřední akční výbor Národní fronty a celý systém sloužil komunistům jako nátlakový prostředek k převzetí moci v tehdejším Československu.

Postavení a činnost akčních výborů[editovat | editovat zdroj]

Vznikat začaly masově ihned po výzvě, kterou k jejich založení ve svém projevu vznesl Klement Gottwald 21. února 1948 na Staroměstském náměstí.[1] Jednalo se o skupiny politických aktivistů, převážně členů KSČ, komunisty ovládaného Revolučního odborového hnutí, Svazu československé mládeže a dalších přívrženců komunistické ideologie z jiných politických stran. Ačkoliv existence akčních výborů neměla žádný právní základ, pod velkým tlakem politické krize došlo k jejich vytváření v obcích, továrnách, vydavatelstvích, školách, na úřadech, ale i na ministerstvech a v parlamentu. Na všech těchto místech se akční výbory snažily uskutečňovat tzv. „očistu veřejného života“ a „potlačování reakce“. Vydávaly rozhodnutí a výzvy, kterými zbavovaly zaměstnání a funkcí politické odpůrce KSČ. Proti těmto rozhodnutím nebylo odvolání.

Akční výbory na pracovištích zanikly po splnění svého úkolu, tzn. po provedení tzv. prověrek a odstranění všech nepohodlných lidí, na úřadech v obcích, okresech a ve státní správě byly přejmenovány na Výbory Národní fronty a existovaly až do roku 1989 (sametová revoluce) jako součást Národní fronty.

Protože neměly žádný právní základ, jejich činnost a rozhodnutí byly v podstatě nezákonné. Existence akčních výborů byla zlegalizována až zákonem č. 213/1948 Sb., „o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů“. Podle tohoto zákona byla všechna jejich opatření od 20. února až do 8. srpna 1948 prohlášena za zákonná, pokud „směřovala k ochraně nebo k zabezpečení lidově-demokratického zřízení“, a to i v těch případech, pokud by jinak nebyla v souladu s právními předpisy.[2] Protože k tomu došlo zpětně, šlo tedy o tzv. pravou retroaktivitu. Zrušen byl navíc až ustanovením § 206 zákona o státní službě k 1. lednu 2015.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MARJÁNKO, Bedřich. akční výbory Národní fronty [online]. Občanské sdružení Totalita.cz, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  2. § 1 odst. 1 zákona č. 213/1948 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MLÝNSKÝ, Jaroslav. Únor 1948 a akční výbory Národní fronty. Praha : Academia, 1978. 205 s.