Božena Machačová-Dostálová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Božena Machačová-Dostálová
Božena Machačová-Dostálová, 1946
Božena Machačová-Dostálová, 1946

Poslankyně Nár. shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938

Poslankyně Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1945 – 1968

Poslankyně Federál. shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971

Ministryně výkupu
Ve funkci:
1954 – 1956
Předchůdce Josef Krosnář

Ministryně spotřebního průmyslu
Ve funkci:
1956 – 1968
Předchůdce Alois Málek
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 25. září 1903
Německý Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. května 1973
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politička
Ocenění Řád 25. února 1. stupně (1949)
Řád práce
Řád Klementa Gottwalda
Commons Božena Machačová-Dostálová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božena Machačová-Dostálová (25. září 1903 Německý Brod20. května 1973 Praha) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, meziválečná i poválečná poslankyně nejvyšších zákonodárných sborů a ministryně vlád Československa.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původní profesí byla dělnice. Byla vdaná a měla dvě děti. Roku 1923 vstoupila do KSČ a brzy se vypracovala na tajemnici rudých odborů. V roce 1932 se přestěhovala do Prahy a pracovala v redakci komunistického ženského časopisu Rozsévačka a v odborech.[1]

V parlamentních volbách v roce 1935 se stala poslankyní Národního shromáždění ČSR. Poslanecké křeslo si podržela do prosince 1938, kdy byla zbavena mandátu v důsledku rozpuštění KSČ.[2]

Během 2. světové války se podílela v Moskvě na československém vysílání sovětského rozhlasu.[3][4]

K roku 1954 se profesně uvádí jako místopředsedkyně Ústředního svazu spotřebních družstev.[5]

V letech 19451946 byla poslankyní Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. Po parlamentních volbách v roce 1946 zasedla jako poslankyně do Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Mandát za tuto stranu získala i ve volbách do Národního shromáždění roku 1948, kdy byla zvolena do Národního shromáždění ČSR za KSČ ve volebním kraji Praha.[6][7][8] Opakovaně byla volena ve volbách v roce 1954, volbách v roce 1960 a volbách v roce 1964 (po roce 1960 oficiální jméno nejvyššího zákonodárného sboru znělo Národní shromáždění Československé socialistické republiky).[9][10][11]

Významné funkce měla i na stranické úrovni. VIII. sjezd KSČ ji zvolil členkou Ústředního výboru KSČ. V této funkci ji potvrdil IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ, XIII. sjezd KSČ i Vysočanský sjezd KSČ konaný bezprostředně po okupaci v srpnu 1968.[12] Zastávala rovněž vládní posty. V období prosinec 1954 – červen 1956 byla ministryní výkupu v druhé vládě Viliama Širokého a pak od června 1956 až do roku 1968 ministryní spotřebního průmyslu v druhé vládě Viliama Širokého, třetí vládě Viliama Širokého, vládě Jozefa Lenárta a první vládě Oldřicha Černíka.

V roce 1968, kdy byli po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa prezident Ludvík Svoboda, předseda vlády Oldřich Černík a někteří další představitelé státu drženiMoskvě, byla pověřena Národním shromážděním řízením schůzí vlády a dokázala zajistit schůzi vlády navzdory okupačním vojskům.[13] De facto (nikoli však de iure) se tak stala na několik dní úřadující předsedkyní vlády.

Do zákonodárných sborů nastoupila i koncem 60. let 20. století po federalizaci Československa, kdy se v letech 1969–1971 stala poslankyní Sněmovny lidu Federálního shromáždění.[14] V roce 1955 obdržela Řád práce a v roce 1963 jí byl udělen Řád Klementa Gottwalda.[15][12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Božena Machačová–Dostálová. Rudé právo. 19. 5. 1946, s. 9. Dostupné online. 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  3. Ondřejová, Petra: ŽENY V ČESKOSLOVENSKÉM PARLAMENTU 1918 - 1938 [online]. muni.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  4. Musilová, Dana: ČINNOST POSLANKYNĚ JAROMÍRY BATKOVÉ-ŽÁČKOVÉ V NÁRODNÍM SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY [online]. dlib.lib.cas.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  12. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2013-02-16]. Dostupné online. (česky) 
  13. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 501. (česky) 
  14. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  15. Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti Zřízen ... [online]. prazskyhradarchiv.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]