Julius Dolanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. PhDr. Julius Dolanský, DrSc.[1]
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
Členství ČSSD
KSČ
Narození 23. února 1903
Všetuly
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. dubna 1975 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Jelena Holečková-Dolanská
Alma mater Masarykova univerzita
Profese pedagog, spisovatel a politik
Ocenění Řád 25. února ř25ú (1949)
Řád republiky řr (1960)
Řád práce řp (1968)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Dolanský, vlastním jménem Julius Heidenreich (23. února 1903 Všetuly[2] – 26. dubna 1975 Praha[3]), byl český a československý literární historik, politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho původní jméno bylo Julius Heidenreich. Dne 9. listopadu 1945 si zvolil příjmení Dolanský. Jeho manželkou byla operní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka Jelena Holečková-Dolanská (1899–1980).

V letech 1914–1915 studoval na gymnáziu ve Strážnici a později na gymnáziu v Kroměříži, kde maturoval roku 1922. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde se zaměřoval na češtinu, němčinu a slovanskou literaturu. Jeho učitelem byl Arne Novák. V roce 1927 získal doktorát prací na téma Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. V letech 1926–1928 učil na reálce v Brně a v letech 1928–1930 působil jako stipendista na jugoslávských univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Lublani. Pak až do roku 1945 byl profesorem na reálných gymnáziích v Praze. V roce 1933 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil jako soukromý docent až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Už před druhou světovou válkou byl členem Slovanského ústavu a zasedal v redakční radě Ottova slovníku naučného nové doby. Byl rovněž aktivní ve Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a v Československo-jihoslovanské lize. Za okupace byl kratší dobu vězněn na Pankráci.[4]

Po válce byl jmenován profesorem oboru jugoslávských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde učil až do roku 1971. Do zrušení Sokola v roce 1952 byl aktivní i v této organizaci. Působil jako sekční šéf Ministerstva informací. Zabýval se pedagogikou a literaturou. Vydával díla o sovětských spisovatelích. V letech 1952–1963 byl ředitelem Slovanského ústavu Československé akademie věd. Byl členem Československého komitétu slavistů (od roku 1956) a Mezinárodního komitétu slavistů, v němž v letech 1963–1970 působil jako místopředseda. Dále byl místopředsedou Literárněvědné společnosti při Československé akademii věd a předsedou Kruhu přátel Jaroslava Vrchlického.[5][4] Byl též členem Moravského kola spisovatelů.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Po únorovém převratu roku 1948 patřil k frakci Československé strany sociálně demokratické (ČSSD) loajální vůči Komunistické straně Československa (KSČ), která v této straně převzala moc a již 27. června 1948 se podvolila sloučení s KSČ. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Praha. Po sloučení ČSSD s KSČ přešel v červnu 1948 do poslaneckého klubu komunistů. V parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[6] Zastával i stranické posty. Krátce po sloučení sociální demokracie s KSČ byl kooptován jako náhradník Ústředního výboru KSČ. Do funkce člena ÚV KSČ ho zvolil IX. sjezd KSČ. V roce 1949 mu byl udělen Řád 25. února, v roce 1960 Řád republiky a v roce 1968 Řád práce.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ XIII. ročenka Kruhu moderních filologů při Československé akademii věd (1971-1978). Praha: 1979. 25 S.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Holešov
  3. ↑ Julius Dolanský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ a b Julius Dolanský ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
  5. ↑ Dolanský Julius, Heidenreich, vl.jm. [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 126. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl : A–J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 244. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 13. sešit: Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 282. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Autoritní data: AUT: jk01022559 | ISNI: 0000 0001 0965 1625 | LCCN: n88600969 | VIAF: 38486502 | WorldcatID: lccn-n88600969
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Julius_Dolanský&oldid=19318450“