Miroslav Macek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MUDr. Miroslav Macek

Místopředseda vlády Jana Stráského
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. prosince 1992

Ministr pověřený řízením ministerstva práce a sociálních věcí ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předseda vlády Jan Stráský
Předchůdce Petr Miller
Nástupce v rámci ČSFR zaniklo

Předseda Federálního výboru
pro životní prostředí
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předseda vlády Jan Stráský
Předchůdce Josef Vavroušek
Nástupce v rámci ČSFR zaniklo

Místopředseda ODS
Ve funkci:
21. dubna 1991 – 7. listopadu 1992
Ve funkci:
8. prosince 1996 – 11. září 2001

Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
7. června 1990 – 31. prosince 1992
Předchůdce Petr Miller

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 5. června 1990
Stranická příslušnost
Členství OF (1989-1991)
ODS (1991-?)

Narození 7. prosince 1944 (73 let)
Litomyšl
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť Jana Blochová (2001-2009)
Děti syn Miroslav a dcera Alexandra
Alma mater Univerzita Palackého v Olomouci
Profese jazykovědec, politik, zubní lékař, lékař, spisovatel, novinář a překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Macek (* 7. prosince 1944 Litomyšl) je český stomatolog, publicista, překladatel, politický komentátor, po sametové revoluci československý politik za Občanské fórum, později spoluzakladatel Občanské demokratické strany a její místopředseda, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a místopředseda federální vlády Jana Stráského – pověřený řízením ministerstva práce a sociálních věcí a federálního výboru pro životní prostředí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Politická dráha[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval stomatologii na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, studium dokončil v roce 1967. V letech 1967–71 pracoval jako zubní lékař na Hornické poliklinice v Ostravě, v letech 1971–90 na Obvodním zdravotním středisku v Postřelmově.[1] Profesně je k roku 1990 uváděn jako lékař, bytem Zábřeh.[2]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 131 – Šumperk, Severomoravský kraj), jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů coby poslanec OF. V průběhu funkčního období se stal členem poslaneckého klubu nově zřízené Občanské demokratické strany.[3][4][5] Patřil k zakladatelům ODS. Již 4. března 1991 se stal místopředsedou přípravného výboru ODS. Do funkce místopředsedy strany ho zvolil ustavující kongres ODS v dubnu 1991.[6] Za ODS obhájil mandát ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.

V měsících před rozpadem Československa zastával významné posty v poslední federální vládě ČSFR (vláda Jana Stráského), v níž působil jako její místopředseda. Zároveň byl v tomto kabinetu pověřený ministr práce a sociálních věcí ČSFR a také působil jako předseda Federálního výboru pro životní prostředí. V roce 1992 byl za zrušení Federálního výboru pro životní prostředí nominován na cenu Ropák roku.[7]

V roce 1992 čelil aféře s privatizací Knižního velkoobchodu. Zjistilo se, že společnost, v níž měl Macek podíl, získala v privatizaci velký nemovitý majetek. Výkonná rada ODS poměrem 9:4 přijala Mackovo vysvětlení, nicméně jeho politická kariéra utrpěla a Macek během roku 1992 odešel z postu místopředsedy ODS. Do vedení strany se vrátil roku 1993 po 4. kongresu ODS v Kopřivnici, kdy se stal členem výkonné rady ODS za severní Moravu.[8]

V srpnu 1996 se stal tajemníkem ministra zdravotnictví Jan Stráského a v prosinci 1996 usedl po 7. kongresu ODS do vedení strany. Během roku 1997 se postupně profiloval jako kritik vedení ODS a otevřeně nesouhlasil v některých bodech s předsedou Václavem Klausem. V září 1997 publikoval kritickou analýzu nazvanou Věc: Krize důvěry, kterou bez předchozí konzultace uvnitř strany zveřejnil. V analýze konstatoval, že strana nedokončila privatizaci a zúžila svůj transformační étos jen na ekonomiku. V listopadu 1997 dal k dispozici svou místopředsednickou funkci a 18. listopadu 1997 publikoval další analýzu Co dělat, v níž navrhoval zahájit přípravu na předčasné volby. Po takzvaném Sarajevském atentátu, při němž koncem listopadu Ivan Pilip a Jan Ruml vyzvali v nepřítomnosti Václava Klause k jeho rezignaci, se ovšem postavil za tehdejšího předsedu ODS. Na mimořádném kongresu ODS v prosinci 1997 byl zvolen místopředsedou strany.[9]

Posléze působil jako stínový ministr zdravotnictví. V roce 2001 čelil další aféře. Byl kritizován za svou roli poradce a konzultanta pro Erste Bank při privatizaci České spořitelny, která mu měla vynést mnohamilionový honorář. 11. září 2001 rezignoval Macek svou rezignací na post místopředsedy ODS a oznámil, že se o tento post nebude ucházet ani na následujícím kongresu.[10]

Politicky se profiluje jako výrazný odpůrce socialismu a levice. Také souhlasil s vedením ODS ve věci zdrženlivého a spíš nesouhlasného postoje k zásahu NATO proti srbsko-černohorské Jugoslávii a veřejně zásah kritizoval.[11]

12. dubna 2012 ve svých glosách uvedl, že u příštích voleb „nebude taktizovat“ a bude volit Stranu svobodných občanů a také že se „vynasnaží o tom přesvědčit co nejvíce lidí“.[12] Jeho další vztah k ODS se bude podle glosy z 30. srpna 2013 vyvíjet podle úbytku lidí z kandidátek, kteří „mohou za její současný stav“.[13]

Osobní život a zájmy[editovat | editovat zdroj]

S první manželkou Alexandrou se rozešli v roce 2001.[14] V dubnu 2001 se podruhé oženil, a to s Janou Blochovou, s níž se seznámil v roce 1991 v kanceláři ODS.[15]

20. května 2006 na sjezdu stomatologické komory fyzicky napadl ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD), který předtím prohlásil, že se Macek oženil se svou manželkou jen kvůli penězům. Za tento čin byl žalován a pražský vrchní soud rozhodl v únoru 2009, že je povinen se Rathovi omluvit a vyplatit mu odškodnění ve výši 100 000 korun.[16] Manželství skončilo rozvodem v roce 2009.

Z předchozího manželství má syna Miroslava a dceru Alexandru.

Podle svého vlastního vyjádření byl prvním členem organizace MENSA za železnou oponou, je dlouholetým členem Svazu českých filatelistů, České numismatické společnosti, Spolku českých bibliofilů, Hollara,[zdroj?] Spolku sběratelů a přátel exlibris, Společnosti bratří Čapků. Byl rovněž členem Genealogické a heraldické společnosti, Svazu československých fotografů, spolku zahrádkářů a mnoha dalších.[17]

Mimo jiné glosuje politické dění na svých webových stránkách (blogu) „Viditelný Macek“ a jeho komentáře se často objevují i v různých českých denících.

Potřetí se oženil s Petrou Hrochovou (*1986) v roce 2015.[14]

Překladatelská a literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Ve volném čase překládá z anglické literatury, v článcích na internetu i v tisku glosuje aktuální politické dění.

Seznam překladů a publikací[editovat | editovat zdroj]

  • Paul Emil Erdman: Miliardová tutovka (The Billion Dollar Sure Thing; R, Praha, Cesty 1996)
  • Edgar Allan Poe, : Krkavec (The Raven; B, Praha, Martin Dyrynk 1992; in: Havran / Krkavec, Praha, Nadace Lyry Pragensis 1993)
  • William Shakespeare : Sonety (Sonnets; BB, Praha, Lyra Pragensis 1992; Praha, Nadace Lyry Pragensis 1996; Praha, AudioStory 1996, zvukový záznam) [2]
  • Jak se stát labužníkem aneb Kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich)“.
  • Řada glos na jeho webu Viditelný Macek [3] a Virtually.cz [4] i v tisku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Macek Miroslav [online]. obecprekladatelu.cz, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  2. NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  5. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1503. (česky)  
  7. Nominace na Ropáka roku 1992 [online]. ropak.detizeme.cz, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  8. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1510-1511. (česky)  
  9. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1514-1516. (česky)  
  10. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1519-1520. (česky)  
  11. Kronika ODS [online]. ods.cz, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  12. Čtvrteční glosy 12.04.2012 [online]. viditelny-macek.cz, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  13. Páteční glosy 30.08.2013 [online]. viditelny-macek.cz, [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. (česky) 
  14. a b Miroslav Macek je potřetí ženatý, jeho žena je o 42 let mladší [online]. idnes.cz, 2015-09-30, [cit. 2015-09-30]. Dostupné online.  
  15. Bohatá Švýcarka - žena, kvůli které se Macek bil, 22.5.2006, MF Dnes
  16. se musí Rathovi omluvit a zaplatit 100.000 Kč
  17. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]