Jaromír Nečas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. Jaromír Nečas

9. ministr sociální péče Československa
Ve funkci:
4. června 1935 – 22. září 1938
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Edvard Beneš
Předseda vlády Jan Malypetr
Milan Hodža
Předchůdce Alfréd Meissner
Nástupce Bedřich Horák

Státní ministr exilové vlády Československa v Londýně
Ve funkci:
21. července 1940 – 27. října 1941
Prezident Edvard Beneš
Předseda vlády Jan Šrámek

1. ministr hospodářské obnovy exilové vlády Československa v Londýně
Ve funkci:
27. října 1941 – 12. listopadu 1942
Prezident Edvard Beneš
Předseda vlády Jan Šrámek
Předchůdce funkce vznikla
Nástupce František Němec

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1924 – 1939

Narození 17. listopadu 1888
Nové Město na Moravě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. ledna 1945 (ve věku 56 let)
Merthyr Mawr
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Nečas (17. listopadu 1888 Nové Město na Moravě[1][2]30. ledna 1945 Merthyr Mawr) byl český sociálně demokratický politik, národohospodář, publicista, poslanec a ministr sociálních věcí.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Základy vzdělání až po maturitu absolvoval v rodném městě. Po studiích stavebního inženýrství se ještě před válkou stal pracovníkem státní stavební správy na Podkarpatské Rusi i na Bukovině. Po vzniku republiky se zapojil do veřejného života a pro znalost místních poměrů se stal tajemníkem guvernéra Podkarpatské Rusi. V letech 1920-1924 pracoval jako odborový rada v kanceláři prezidenta Masaryka a měl na starosti záležitosti Podkarpatské Rusi.

Od roku 1919 politicky působil v Československé sociální demokracii, kterou zastupoval i jako poslanec Národního shromáždění.[zdroj?] Po doplňovacích parlamentních volbách na Podkarpatské Rusi v roce 1924 se stal poslancem Národního shromáždění.[3]

V letech 1935-1938 byl členem vlády jako ministr sociálních věcí. Působil také jako zástupce ČSR u Mezinárodního úřadu práce v Ženevě. Velmi aktivně se zapojil i do akcí na překonání světové hospodářské krize a usiloval o zmírnění nezaměstnanosti rozsáhlými investicemi, které měly vytvořit nová pracovní místa. Hodně energie věnoval modernizaci systému sociální péče. Vynikal i jako odborný publicista.

Díky svým znalostem a působení v Ženevě měl rozsáhlé styky s evropskými sociálními demokraty a ty se snažil v době Mnichova zmobilizovat k akci ve prospěch republiky. 15. září 1938 z pověření prezidenta Beneše odcestoval do Paříže s tajným pověřením tlumočit Benešovu ochotu vzdát se části pohraničního území.[4][5][6] Po Mnichovu vystupoval proti nacismu a se souhlasem odboje se stal předsedou Nejvyššího cenového úřadu. Za Sociální demokracii byl i členem odbojového Politického ústředí. V lednu 1940 byl nucen uprchnout do Francie a odtud vedla jeho cesta do Londýna, kde se zapojil do práce exilové vlády. Nejprve ve funkci státního ministra a poté ministra pro hospodářskou obnovu.

V této době se mu zhoršil zdravotní stav, to bylo impulsem pro odchod z exilové vlády, ale i z politického života. V roce 1943 sepsal zprávu o své úloze v mnichovské krizi Remarks about the Political Events Before and After Munich (nyní uložena ve Stanford University), v níž se obhajoval z obvinění, že jednal z vlastního popudu. Při útěku z republiky zanechal doma ženu a dceru, které se staly oběťmi pronásledování, a zahynuly v koncentračním táboře. Nečas dožil na venkově ve Walesu v Merthyr Mawr, kde 30. ledna 1945 zemřel. Podle jeho přání byl jeho popel rozptýlen nad místními vřesovišti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.] : Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. (česky)  
  3. 320. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  4. http://docplayer.cz/1740347-Mnichovska-zrada-nebo-prazsky-krach-necasova-mise-a-rozpad-ceskoslovenska-v-roce-1938.html
  5. http://www.militaria.cz/cz/clanky/valky-a-valecnici/spojenecke-ultimatum-benesovi.html
  6. LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Překlad Petra Kůsová. Praha : Prostor, 1999. ISBN 80-7260-015-X. Kapitola 7, s. 220. "Beneš chtěl dát Francii v tomto neoficiálním návrhu, takzvaném pátém či Nečasové plánu, jasně najevo, kam až může ve svých požadavcích zajít a kam už Československo dále neustoupí. Prezident se zcela vědomě rozhodl pro neústavní postup". 
  • Jan Cholínský, Mnichovská zrada nebo pražský krach? Nečasova mise a rozpad Československa v roce 1938, Střední Evropa 133, 2009, s. 81–112. [1]
  • Karel Hvížďala, RNDr. Nečas versus Ing. Nečas [2]
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Nečas