Lev Winter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Lev Winter
JUDr. Lev Winter.jpg
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Čs. ministr sociální péče
Ve funkci:
1918 – 1920
NástupceJosef Gruber
Ve funkci:
1922 – 1926
PředchůdceGustav Habrman
NástupceJosef Schieszl
Čs. ministr unifikací (správce)
Ve funkci:
1925 – 1926
PředchůdceIvan Markovič
NástupceIvan Dérer
Stranická příslušnost
Členstvíčs. soc. dem.
Narození26. ledna 1876
Hroby
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. srpna 1935 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
NárodnostČeši
PříbuzníArnošt Winter a Gustav Winter (sourozenci)
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a advokát
CommonsLev Winter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev Winter (26. ledna 1876 Hroby[1][2] – 29. srpna 1935 Praha)[3][4] byl český sociálně demokratický politik a ministr československých vlád.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší ze šesti dětí v chudé rodině židovského rolníka a později nájemce mlýna. Na studiích gymnázia v Táboře se živil sám, převážně kondicemi, stejně jako jeho mladší bratři Arnošt a Gustav. Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze, po studiích (1900) pracoval jako advokátní koncipient pražského advokáta a primátora JUDr. Vladimíra Srba (ve funkci primátora 1900–1906). Od roku 1907 až do své smrti byl advokátem v Praze. V letech 1. světové války působil jako obhájce vojáků před rakouskými vojenskými soudy.

Politik[editovat | editovat zdroj]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od 90. let 19. století byl činný v sociálnědemokratické straně. Již v době studií se podílel na vydávání listu pokrokářských studentů Akademie a patřil mezi členy pokrokového studentstva, které po rozkladu pokrokového hnutí oslovila sociální demokracie. Později pravidelně přispíval do sociálně demokratického tisku, zejména do Práva lidu. Od roku 1907 byl členem předsednictva sociálně demokratické strany.[5]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 009. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[6]

V roce 1918 byl členem Národního výboru československého. V letech 1918–1920 zasedal za sociální demokraty v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929.[7][8]

Zastával i vládní posty. Byl ministrem sociální péče ve vládě Karla Kramáře, první vládě Vlastimila Tusara a druhé vládě Vlastimila Tusara v letech 1918–1920. Do této funkce se vrátil roku 1922 v první vládě Antonína Švehly a i v druhé vládě Antonína Švehly. V ní kromě toho v letech 1925–1926 jako správce zodpovídal za rezort sjednocení zákonů a organisaci správy Československa.[5][9]

Odborník[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 založil Sociální ústav Republiky československé pro studium sociálních věd, jehož ředitelem byl až do své smrti; od roku 1929 byl členem exekutivy Socialistické dělnické internacionály[10]; od roku 1930 předsedou československé skupiny Meziparlamentní unie. V roce 1927 se stal zakladatelem a současně prvním předsedou předsednictva Mezinárodní ústředny svazu pojišťoven a byl delegátem Československa v Mezinárodním úřadu práce. Stál u zrodu Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (MASZ) v roce 1927, která působí dodnes.

Zásluhy[editovat | editovat zdroj]

Patřil k předním znalcům v oblasti sociálního pojištění a sociálního zákonodárství, o jehož přijetí v ČSR se významně zasloužil. Byl hlavním iniciátorem zákona o osmihodinové pracovní době (1918) a v letech 1919–1920 prosadil významné novely zákona o povinném nemocenském pojištění zaměstnanců průmyslu, živností a obchodu, které rozšířily okruh nemocensky pojištěných na všechny námezdně pracující a také na jejich rodinné příslušníky. Už roku 1904 vydal spolu s dr. Alfrédem Meissnerem rozsáhlé pojednání Úrazové pojištění dělnické podle práva rakouského. Publikoval rovněž řadu odborných monografií a statí v českém i zahraničním tisku (např. O osnově zákona o sociálním pojištění v ČSR 1923 – 1924.) Také jeho zásluhou je řazena československá sociální politika v době první republiky mezi nejprogresivnější na světě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce
  2. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 161. (česky) 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.cssd-tabor.cz [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-06. 
  5. ↑ a b kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 230. (česky) 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ Lev Winter [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky) 
  9. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–663. (česky) 
  10. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 695. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie-Kdo byl kdo ve 20. stol./ Milan Churaň a kol., nakladatelství LIBRI /1998; internetová verze – Jana Honzáková /2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vláda Karla Kramáře
Ministerský předseda
Karel Kramář (jmenován 14. listopadu 1918, ČsND)
Členové v den jmenování vlády
14. listopadu 1918
Alois Rašín (finance, ČsND) • Adolf Stránský (obchod, ČsND) • Antonín Švehla (vnitro, RSZML) • Isidor Zahradník (železnice, RSZML) • František Staněk (veřejné práce, RSZML) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD) • František Soukup (spravedlnost, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD) • Václav Klofáč (národní obrana, ČSNS) • Jiří Stříbrný (pošty a telegrafy, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (výživa lidu, ČSNS) • Mořic Hruban (bez portfeje, KNS) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Milan Rastislav Štefánik (vojenství, nestraník) • Vavro Šrobár (zdravotnictví, pro správu Slovenska, nestraník)
První vláda Vlastimila Tusara
Ministerský předseda
Vlastimil Tusar (jmenován 8. července 1919, ČSDSD)
Členové v den jmenování vlády
8. července 1919
Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Antonín Hampl (veřejné práce, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD) • Václav Klofáč (národní obrana, ČSNS) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • František Veselý (spravedlnost, ČSNS) • Ferdinand Heidler (obchod, ČSNS) • Antonín Švehla (vnitro, RSZML) • Cyril Horáček (finance, RSZML) • František Staněk (pošty a telegrafy, RSZML) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML) • Fedor Houdek (výživa lidu, RSZML) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Milan Hodža (unifikace, nestraník) • Vavro Šrobár (zdravotnictví, pro správu Slovenska, nestraník)
Členové jmenovaní později
9. října 1919
Kuneš Sonntag (finance, RSZML)
17. září 1919
Emil Franke (železnice, správce, ČSNS)
1. dubna 1920
Kuneš Sonntag (výživa lidu, správce, RSZML)
Druhá vláda Vlastimila Tusara
Ministerský předseda
Vlastimil Tusar (jmenován 25. května 1920, ČSDSD)
Členové v den jmenování vlády
25. května 1920

Vlastimil Tusar (národní obrana, správce, ČSDSD) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Václav Johanis (pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (pro správu Slovenska, ČSDSD) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné práce, ČSNS) • Kuneš Sonntag (průmysl, obchod a živnosti, RSZML) • František Staněk (pošty a telegrafy, RSZML) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML) •

Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Vavro Šrobár (unifikace, veřejné zdraví a tělesná výchova, nestraník) • Rudolf Hotowetz (zahraniční obchod, nestraník)
Členové jmenovaní později
24. června 1920
Kuneš Sonntag (zemědělství, správce, RSZML)
16. července 1920
Ivan Markovič (národní obrana, ČSDSD)
Ministři práce a sociálních věcí Československa
Ministři sociální péče první československé republiky (1918–1938)
Ministři sociální péče druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři sociální péče exilových vlád Československa (1940–1945)
Ministři sociální péče poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři práce a sociálních věcí Československa (1969–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lev_Winter&oldid=18135702“