Martin Mičura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Martin Mičura
Martin Mičura.jpg

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1939

Čs. ministr pro správu Slovenska
Ve funkci:
září 1920 – říjen 1922
Stranická příslušnost
Členství SĽS
ČSL

Narození 17. září 1883
Dlhé Pole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. května 1946 (ve věku 62 let)
Moskva
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Profese advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Mičura (17. září 1883 Dlhé Pole[1][2]31. května 1946 Moskva) byl slovenský právník, politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou, který vedl na Slovensku samostatnou organizaci převážně českých lidovců jako konkurenci slovenských ľudáků.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval právnickou školu. Působil jako advokát, později ve významných funkcích v soudním systému na Slovensku a podílel se na župním zákoně.[3] Koncem roku 1918 patřil Mičura mezi čtveřici slovenských katolicky orientovaných politiků (zejména Andrej Hlinka), kteří zde zakládali obnovenou Slovenskou ľudovou stranu (SĽS). Stal se v ní místopředsedou. V rámci vedení strany jinak dominované členy katolického kléru patřil k nemnoha laickým politikům.[4] Zastával i vládní posty. V letech 19201922 byl v první vládě Jana Černého[5] a ve vládě Edvarda Beneše ministrem pro správu Slovenska.[6]

Ačkoliv SĽS zprvu spolupracovala s Československou stranou lidovou (ČSL), v roce 1921 došlo k rozporům ohledně národní politiky a jednotný poslanecký klub se pak rozpadl na českou (lidoveckou) a slovenskou (ľudáckou) část. V parlamentních volbách v roce 1925 pak došlo k separátní kandidatuře převážně českých lidovců na Slovensku a v roce 1927 i ke vzniku zvláštní zemské organizace této strany na Slovensku.[7][8] Vzhledem k tomu, že se Mičura také neztotožňoval s národnostní politikou SĽS, přidal se k lidovcům a dokonce se stal předsedou v jejich nové slovenské organizaci. SĽS na tento krok reagovala přijetím Hlinkova jméno (HSĽS). Ta část slovenské společnosti, která vnímala krok ČSL jako zradu, pak slovenské lidovce nazývala pejorativně podle předsedy „mičuráci“.[9]

Poté, co byl Mičura v roce 1925 zvolen za lidovce do Národního shromáždění, obhájil mandát i v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do 21. března 1939.[10] Tiskovým orgánem slovenské lidovecké organizace byl list Ľudová politika.[11]

V letech 19311939 zastával funkci předsedy vrchního soudu v Bratislavě a roku 1939 se stal prvním prezidentem slovenského Nejvyššího soudu. Podílel se na legislativě Slovenského státu a publikoval odborné právnické články. V letech 19431945 byl místopředsedou státní rady Slovenské republiky. Po konci války by v červenci 1945 zbaven funkce předsedy nejvyššího soudu a čelil trestnímu oznámení. Koncem září 1945 byl zatčen příslušníky sovětské armády v nemocnici v Bratislavě, internován a následně odvlečen do Sovětského svazu, kde zemřel. Datum úmrtí bylo stanoveno oficiálně na 31. květen 1946.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. (česky) 
  2. MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b Martin Mičura [online]. nasaadvokacia.sk [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 836-842. (česky) Dále jen: Politické strany. 
  5. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 112. (česky) 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 113. (česky) 
  7. Archivovaná kopie. www.denikpolitika.cz [online]. [cit. 2011-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-16. 
  8. Politické strany. 656
  9. http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/020schuz/s020008.htm
  10. Martin Mičura [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  11. Politické strany. 656,662

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]