Dlouhoňovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dlouhoňovice
Chybí zde svobodný obrázek
Znak obce DlouhoňoviceVlajka obce Dlouhoňovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0534 548031
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Žamberk
Historická země Čechy
Katastrální území Dlouhoňovice
Katastrální výměra 3,9 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 844 (2019)[1]
Nadmořská výška 416 m n. m.
PSČ 564 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Školská 71
Starosta Petr Nun
Oficiální web: www.dlouhonovice.cz
E-mail: urad@dlouhonovice.cz
Dlouhoňovice
Dlouhoňovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhoňovice (2. pád do Dlouhoňovic, 6. pád v Dlouhoňovicích, německy Dlouhonowitz) jsou obec v okrese Ústí nad Orlicí. Obec se rozkládá v širokém úvalu pod zalesněnými kopci Žamberské pahorkatiny podél Lukavického potoka a žel. stanice Žamberk. Žije zde 844[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543.

Zástavba obce má předměstský charakter, navazuje na jižní – průmyslovou část města Žamberk a vytváří s ním aglomeraci (Žamberk - Dlouhoňovice - Helvíkovice). V těsné blízkosti obce se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). V zimním období zde funguje menší sjezdovka s lyžařským vlekem a umělým zasněžováním (lyžařský areál Na Dlouhých Honech). Dlouhoňovice se nacházejí v rozsáhlém, na sever otevřeném úvalu křídového útvaru pod strmými lesnatými stěnami pásma Litických vrchů. K jihozápadu se nad obcí zvedá lesnatý útvar "Perdějov" s kopcem Kalvárií a řadou pěkných vyhlídek na Orlické hory a Kralický Sněžník. Obcí protéká od západu k východu potůček, kdysi bohatý na raky, který odvádí vody z vlhkých lesů přes Lukavici do Tiché Orlice. Severním okrajem obce prochází od roku 1874 železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad, na jejímž katastru je železniční stanice Žamberk. Z památných staveb se v obci zachovala dřevěná zvonice z roku 1797 a tři lípy u pomníku sv. Salvatora, které byly zasazené r. 1833 na paměť obnovy bývalé školy. Nová škola byla postavena r. 1887. Dnes je zde mateřská škola, veřejná knihovna a obecní úřad. Obcí vede žlutě značená turistická cesta do Písečné a na zříceninu hradu Žampach. Opačným směrem lze dojít údolím zvaným Kriegwaldy na hrad Litice a dále na hrad Potštejn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec vznikla patrně ve 14. století a patřila v minulosti k žampašskému panství. Podle jedné pověsti má jméno po svém zakladateli Dluhoňovi. Ten je však historicky nedoloženou postavou a název obce je nejpravděpodobněji odvozen od tzv. honů – dlouhých a úzkých polí. Obec byla po dlouhá staletí nevelkou osadou, její obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a drobným domáckým řemeslem. Proto zde jezuité, vlastnící od 17. století žampašské panství, zřídili roku 1648 panský dvůr, který také sloužil jako výměnek baronky Bukovské. Po zrušení řádu v roce 1773 byl dvůr rozparcelován poddaným.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Dřevěná zvonice z roku 1797

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŘEHÁK, S., POHOŘÍ A PODHOŘÍ ORLICKÉ, sešit V. a VI. Nové Město nad Metují: 1883
  • ORTH J., SLÁDEK F., Topograficko-statistický slovník Čech čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad Království českého, Praha: 1870, 2. vydání. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]