Helvíkovice
| Helvíkovice | |
|---|---|
 Lovecký zámeček | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žamberk |
| Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′32″ s. š., 16°25′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 523 (2023)[1] |
| Rozloha | 10,74 km²[2] |
| Katastrální území | Helvíkovice |
| Nadmořská výška | 398 m n. m. |
| PSČ | 564 01 |
| Počet domů | 188 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Helvíkovice 3 564 01 Žamberk ouhelvikovice@orlicko.cz |
| Starosta | Jiří Žabka |
| Oficiální web: www | |
  Helvíkovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 548049 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helvíkovice (2. pád do Helvíkovic, 6. pád v Helvíkovicích; německy Helkowitz) jsou obec v okrese Ústí nad Orlicí.
Obec se rozkládá převážně v údolní nivě Divoké Orlice podél frekventované silnice I/11 (Hradec Králové - Žamberk - Šumperk - Ostrava). Svou zástavbou zcela navazuje na město Žamberk a vytváří tak jeho západní předměstí (aglomerace Žamberk - Dlouhoňovice - Helvíkovice). Žije zde 523[1] obyvatel. Součástí obce je i osada Houkov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Helvíkovice byly založeny při staré orlické cestě z Čech do Kladska asi v první polovině 14. století, kdy východně od nich vznikal sousední Žamberk a přijaly jméno od Helvíka[4], jenž byl roku 1534 držitelem helvíkovického dvora (tvrze), je pochován v žamberském kostele svatého Václava u oltáře sv. Františka. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365[5], kdy byla obec zmíněna v kupní smlouvě, kterou prodával Jan z Lichtenburka litické panství Jindřichovi z Lipé. Ve výčtu vsí náležejících k panství se objevuje "villa Helwicowicz", což znamená ves Helvíkova.
Roku 1371 přešlo litické zboží i s Helvíkovicemi do držení pánů z Kunštátu, kterým zůstalo až do závěru 15. století. V roce 1495 koupil panství Vilém II. z Pernštejna. Za jeho syna Jana IV. z Pernštejna se žamberským vedlo tak dobře, že požádali vrchnost, aby "k obecnímu dobrému čtyři dvory ve vsi Helkovickej, zejména Pavelků, Frušteků, Komínků a Pytlíků skoupiti mohli". Pernštejn dal svolení a tak roku 1547 se čtyři dosavadní helvíkovické usedlosti staly částí Žamberka, později zvanou Betlém[6].
V roce 1562 koupil Mikuláš Bubna starší litické panství od Pernštejnů, půl města Žamberka a s ní vesnice do ní patřící, včetně Helvíkovic[7]. Rodu Bubnů patřilo žamberské panství, které vzniklo spojením panství žampašského a litického, do roku 1809 kdy jej koupili Windischgrätzové pro svého syna Verianda Windischgrätze, který po dosažení zletilosti v roce 1815 žamberské panství prodal. Od Verianda Windischgrätze koupil John Parish panství Žamberk s hradem Litice, společně s dvaceti vesnicemi ve východních Čechách, včetně Helvíkovic.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple sv. Antonína
- Lovecký zámeček
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Prokop Diviš (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
- Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“, je na helvíkovském hřbitově pochován
- František Šembera (1842–1898) historik a pedagog
- Karel Tomeš (1877–1945) brněnský starosta
- Alois Krčmář (1887–1961) učitel a malíř
- Tereza Hlavsová (1986–2006) česká biatlonistka, mistryně světa juniorek
- Marcel Svoboda (2007-) -Sportovní multitalent (cyklistika, lyže, fotbal)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň: nákladem vlastním, 1889. S. 420. [dále jen Albert].
- ↑ Albert, str. 7
- ↑ HELVÍKOVICE, Obecní úřad. 650 let obce Helvíkovice. 1. vyd. Helvíkovice: Obecní úřad Helvíkovice, 2015. S. 97. [dále jen Obecní úřad].
- ↑ Albert, str. 24
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helvíkovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Helvíkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Helvíkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
