Anenská Studánka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anenská Studánka
Park na návsi
Park na návsi
Znak obce Anenská StudánkaVlajka obce Anenská Studánka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0534 573426
Pověřená obecLanškroun
Obec s rozšířenou působnostíLanškroun
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel170 (2022)[1]
Rozloha7,91 km²
Nadmořská výška505 m n. m.
PSČ563 01
Počet domů67 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduAnenská Studánka 16
563 01 Lanškroun
anenskastudanka@seznam.cz
StarostkaRůžena Motlová
Oficiální web: www.anenskastudanka.cz
Anenská Studánka
Anenská Studánka
Další údaje
Kód obce573426
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anenská Studánka (do roku 1950 Kunžvald t. Královec,[3] německy Königsfeld) je vesnice v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde 170[1] obyvatel.

Obcí prochází silnice třetí třídy z Třebovice do Damníkova a nedaleko obce vede i železniční trať Třebovice v Čechách-Chornice, kde je zřízena zastávka Anenská Studánka. Dominantou obce je kostelík svatého Vavřince. Pod obcí je zřídlo léčivých pramenů, kde byly zřízeny lázně, dnes zde je domov pro osoby se zdravotním postižením- Domov u studánky. K obci připadá i Helvíkov.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v jižním cípu okresu a je tak přímo obklopena hranicí s okresem Svitavy (východně, jižně i západně). Nejbližší města jsou Lanškroun (8 km jihovýchodně), Česká Třebová (8 km jihozápadně) a Svitavy (15 km jižně).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292, kdy patřila zbraslavskému klášteru. Roku 1678 byly u léčebného pramene zřízeny lázně, 1735 zde postavili Lichtenštejnové (vlastnící lanškrounské panství, pod které obec spadala) léčebný dům. V areálu byla v polovině 19. století postavena kaple P. Marie Pomocnice, která rovněž slouží jako poutní místo.[4] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[5] Od 1. července 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí obce Damníkov a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Vavřince
  • Kaple Panny Marie Pomocné se sousoším a pramenem
  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Helvíkově

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. Zdeněk Boháč: Poutní místa v Čechách, ISBN 80-85923-07-6, str. 68
  5. Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 11. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25–26. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]