Pěšice
| Pěšice | |
|---|---|
 Pěšice kaple | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Řepníky |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′7″ s. š., 16°4′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 47 (2021)[1] |
| Katastrální území | Pěšice (2,28 km²) |
| PSČ | 538 54 |
| Počet domů | 44 (2011)[2] |
  Pěšice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 145211 |
| Kód k. ú. | 745219 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pěšice (německy Pieschitz) jsou malá vesnice, část obce Řepníky v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Řepníků.
Pěšice je také název katastrálního území o rozloze 2,28 km²,[3] které leží v nadmořské výšce 330–415 metrů. Náves vesnice je v nadmořské výšce 396,6 metrů.[zdroj?]
Název[editovat | editovat zdroj]
Původní název vesnice Pušice byl odvozen z příjmení Půch ve významu ves lidí Půchových. Tvar Pěšice vznikl nejspíše během 17. století. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Pusic (1226), Jonsdorph (1347), Gansdorff (1354), Bussicz (1402), Pušice (1417), Puštice (1417), z Pušic (1419), Pussicze (1547), Pessicze (1623), Pussycze (1646), Pěssicze (1654), PUssycze (1654), Pussycze (1679), Piessycze (1719), Pieschitz (1789), Pieschitz a Pěssice (1837) a Pěšice (1854).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o vsi Pěšice, je z roku 1226, kdy se připomíná Služek z Pušic jako svědek.
V 19. století ve vesnici stálo 47 obytných stavení, ve kterých žilo přes 200 obyvatel české národnosti, kteří se většinou věnovali zemědělství. Již v 19. století byly v této malé obci utvářeny spolky. V roce 1893 byl do Pěšic povolán odborník z Hranic na Moravě, který provedl průzkum terénu a v roce 1895 zde bylo založeno Vodní družstvo, které opatřovalo vodu samočinným čerpadlem „trkačem“. Z dalších spolků lze jmenovat organizaci domkářů a malorolníků Domovina, politickou organizaci Republikánské strany československého venkova, Československou stranu lidovou i organizaci Republikánského dorostu. Před první světovou válkou zde bylo Mlékařské družstvo – společnost s ručením omezeným. V roce 1922 vznikl Okrašlovací spolek. V roce 1930 byl utvořen pěvecký kroužek při církví československé, který účinkoval při bohoslužbách ve zdejší obci i v obcích okolních. V roce 1925 byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Pěšicích.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Na západním okraji vesnice se nachází pěšicé tvrziště ze třináctého až patnáctého století.[5]
- Na ostrožně nad Řepnickým potokem se dochovaly pozůstatky pěšického hradiště.[6]
- Kaple z roku 1920 je zasvěcena památce Mistra Jana Husa stojí na návsi uprostřed obce. Dříve stávala na místě kaple dřevěná zvonička. V roce 1910 původní zvon praskl. Ze sbírky místních občanů byl zakoupen nový zvon, který byl během první světové války ukryt a unikl tak rekvizici. Po válce byl pak zavěšen do nové kaple. Za druhé světové války byl zvon zrekvírován a kaple postupně chátrala. V roce 1994 obec kapli opravila a ze sbírky pěšických občanů byl zakoupen nový zvon ze zvonařské dílny Dytrychových z Brodku u Přerova.
- Vedle kaple stojí kříž na pískovcovém podstavci z roku 1861.
Přírodní památka Kusá hora[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka Kusá hora je lesní komplex Štěncem, Pěšicemi, Řepníky a Srbci. Jde se o členité území na podkladu opuk s bučinami, dubohabřinami a teplomilnými doubravami. Roste zde např. střevíčník pantoflíček, medovník meduňkolistý, vstavač nachový, zapalice žluťuchovitá. V mokřadu u rybníka roste prstnatec pleťový a šišák hrálovitý. Součástí chráněného území je i Štěnecký rybník.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-17.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Pěšice, s. 347.
- ↑ Tvrz Na hradišti [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Pěšice, s. 236.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pěšice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pěšice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Pěšice na webu ČÚZK
