Stožecká skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Stožecká skála
Stožecká skála (05).jpg
Základní informace
Vyhlášení 1. července 1989
Vyhlásil Okresní národní výbor Prachatice
Nadm. výška 880 - 974 m n. m.
Rozloha 13,46 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Prachatice
Umístění Stožec (k. ú. České Žleby)
Souřadnice
Stožecká skála
Stožecká skála
Další informace
Kód 1151
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Stožecká skála je přírodní památka ev. č. 1151 na katastrálním území České Žleby, 2 km severně od obce Stožec v okrese Prachatice. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava.

Důvodem ochrany jsou skalní výchozy a sutě jako význačné geomorfologické útvary, jakož i přirozené ekosystémy smíšených lesů, jež se na nich a v jejich okolí vyvinuly.

Z důvodu ochrany fauny od 1.3. do 30.6. nepřístupná.

Geologická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Stožecká skála je mohutný skalní útvar (skalní defilé) s jižní 30 m vysokou skalní stěnou dosahující nadmořské výšky 976 m[1] na jihozápadní rozsoše hory Stožec, pod nímž se rozkládá kamenné moře. Horninovým podkladem je leukokrátní, jemnozrnná až středně zrnitá muskovit-biotitická žula, místy s turmalínem, variského stáří zhruba 320 milionů let.[2] Na vrcholu skály je umístěn 5 m vysoký kříž, od nějž se otevírá výhled na obec Stožec, na vrcholky Třístoličníku, Trojmezné a Plechého a při vynikající dohlednosti i na Alpy.[1][3]

Vegetace a fauna[editovat | editovat zdroj]

Smíšené lesy v oblasti Stožecké skály představují jeden z dochovaných pralesovitých zbytků na suťových svazích.[4] Na Stožecké skále bylo zjištěno i poslední hnízdiště sokolů v jižních Čechách.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hrad na Stožecké skále.

Vynikajícího výhledu ze Stožecké skály do údolí Studené Vltavy a směrem k Českým Žlebům bylo využito pro vybudování hrádku k ochraně „Prachaticih via“, obchodní cesty z Pasova do Čech později nazývané Zlatá stezka. Od 13. do 15. století na vrcholu skály stál 30 m dlouhý areál strážního hrádku.[5] Na východním úpatí skály vyvěrá pramen u něhož visíval obraz Matky Boží s dítětem a roku 1791 byla postavena dřevěná poutní kaple Panny Marie, která během 2. poloviny 20. století pustla a renovována byla v roce 1988.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KIDLESOVÁ, Simona; ŠPAČEK, Jiří. Půvabné vyhlídky na Čechy. Praha: SW Travel, 2006. 111 s. ISBN 80-239-7766-0. Kapitola Stožecká skála, s. 62-63. 
  2. Geologické lokality (lokality.geology.cz): Stožecká skala
  3. HEJNA, Petr. Dřevěnou kapli, zázračný pramen, prales i výhledy najdeme na Stožci. novinky.cz [online]. 27. srpna 2014. Dostupné online. 
  4. VALENTA, Michal. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Šumava a ochrana přírody, s. 347. 
  5. DURDÍK, Tomáš. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Hrady na Šumavě, s. 438. 
  6. KOVAŘÍK, Petr. Studánky a prameny. Praha: Lidové noviny, 1998. 263 s. ISBN 80-7106-253-7. Kapitola Stožec, s. 168.