Stožecká skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Stožecká skála
Stožecká skála (05).jpg
Základní informace
Vyhlášení1. července 1989
VyhlásilOkresní národní výbor Prachatice
Zrušení15. ledna 2017
Nadm. výška880–974 m n. m.
Rozloha13,46 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPrachatice
UmístěníStožec (k. ú. České Žleby)
Souřadnice
Stožecká skála
Stožecká skála
Další informace
Kód1151
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Stožecká skála je přírodní památka ev. č. 1151 na katastrálním území České Žleby, 2 km severně od obce Stožec v okrese Prachatice. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany jsou skalní výchozy a sutě jako význačné geomorfologické útvary, jakož i přirozené ekosystémy smíšených lesů, jež se na nich a v jejich okolí vyvinuly.

Chráněné území je z důvodu ochrany fauny od 1.  března do 30. června nepřístupné.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Stožecká skála je mohutný skalní útvar (skalní defilé) s jižní 30 m vysokou skalní stěnou dosahující nadmořské výšky 976 m[1] na jihozápadní rozsoše hory Stožec, pod nímž se rozkládá kamenné moře. Horninovým podkladem je leukokrátní, jemnozrnná až středně zrnitá muskovit-biotitická žula, místy s turmalínem, variského stáří zhruba 320 milionů let.[2] Na vrcholu skály je umístěn 5 m vysoký kříž, od nějž se otevírá výhled na obec Stožec, na vrcholky Třístoličníku, Trojmezné a Plechého a při vynikající dohlednosti i na Alpy.[1][3]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Smíšené lesy v oblasti Stožecké skály představují jeden z dochovaných pralesovitých zbytků na suťových svazích.[4] Na Stožecké skále bylo zjištěno i poslední hnízdiště sokolů v jižních Čechách.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hrad na Stožecké skále.

Vynikajícího výhledu ze Stožecké skály do údolí Studené Vltavy a směrem k Českým Žlebům bylo využito pro vybudování hrádku k ochraně „Prachaticih via“, obchodní cesty z Pasova do Čech později nazývané Zlatá stezka. Od 13. do 15. století na vrcholu skály stál 30 m dlouhý areál strážního hrádku.[5] Na východním úpatí skály vyvěrá pramen u něhož visíval obraz Matky Boží s dítětem a roku 1791 byla postavena dřevěná poutní kaple Panny Marie, která během 2. poloviny 20. století pustla a renovována byla v roce 1988.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KIDLESOVÁ, Simona; ŠPAČEK, Jiří. Půvabné vyhlídky na Čechy. Praha: SW Travel, 2006. 111 s. ISBN 80-239-7766-0. Kapitola Stožecká skála, s. 62–63. 
  2. Geologické lokality (lokality.geology.cz): Stožecká skala
  3. HEJNA, Petr. Dřevěnou kapli, zázračný pramen, prales i výhledy najdeme na Stožci. novinky.cz [online]. 27. srpna 2014. Dostupné online. 
  4. VALENTA, Michal. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Šumava a ochrana přírody, s. 347. 
  5. DURDÍK, Tomáš. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Hrady na Šumavě, s. 438. 
  6. KOVAŘÍK, Petr. Studánky a prameny. Praha: Lidové noviny, 1998. 263 s. ISBN 80-7106-253-7. Kapitola Stožec, s. 168. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]