Jilmová skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jilmová skála
Vrchol 1037 m n. m.
Prominence 8 m ↓ severní sedlo
Izolace 0,1 km → Červený vrch
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Šumava / Boubínská hornatina / Boubínský hřbet
Souřadnice
Jilmová skála
Jilmová skála
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Jilmová skála
Oblast lesa
Datum vyhlášení 1. listopadu 1985
Vyhlásil Okresní národní výbor Prachatice
Kód ÚSOP 934
Lokalita k. ú. Horní Vltavice
Výška 985 - 1037 m n. m.
Výměra 8,12 ha
Seznam CHÚ v okrese Prachatice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Přírodní památky v Česku

Jilmová skála je přírodní památka ev. č. 934 v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě, necelé 3 km východně od obce Horní Vltavice, v jižní rozsoše hory Boubín. Území je chráněno od roku 1985.[1] Je součástí CHKO Šumava.

Důvodem ochrany je zbytek souboru přirozených lesních porostů květnatých bučin a suťového lesa na skalnatém hřebenu[2] ve smrkobukovém vegetačním stupni Šumavy, který byl dříve hojným výskytem jilmů.[3] Důležitá srovnávací plocha pro stanovištní průzkum. Za pozornost stojí také skály a horniny, na nichž se tyto porosty vyvinuly − migmatitizované biotitické pararuly, cordieritické nebulitické migmatity a pokročilé anatexity tvoří výrazné skály, modelované periglaciálním zvětráváním (mrazové sruby, tory a skalní hradby, suťoviska).[1]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky Jilmová skála se rozkládá okolo významného skalnatého hřebenu směřující severojižním směrem z Červeného vrchu (1198 m n. m.).[2] Červený vrchol je protáhlá část masívu Pažení (1281 m n. m.).[2] Celá oblast leží v zalesněné oblasti vrcholku Boubín (1362 m n. m.), kolem kterého se rozkládá národní přírodní rezervace Boubínský prales. Oblast památky Jilmová skála pak leží nedaleko jižního okraje lesa, 1 kilometr severně od vesnice Zátoň[1] a železniční zastávky Zátoň,[4] v nadmořské výšce 985 až 1037 m.[4] Chráněné území tak vytváří nárazníkovou oblast pro národní přírodní rezervaci Boubínský prales.[4]

Pěšina procházející chráněným územím

Na západní, jižní a východní straně vede poblíž hranice přírodní památky železnice spojující Volary s Vimperkem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita dostala svůj název dle skalního útvaru, které se na území nachází.[4] Území bylo vyhlášeno 1. listopadu 1985.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Označení chráněného území a zastavení naučné stezky

Skalní podloží lokality je tvořeno masivním až střednězrnitým cordierit-biotitickým migmatitem s lokálním přechodem do perlové ruly moldanubické skupiny[2] proterozoického stáří.[1] V oblasti se zde vyskytují významné migmatitové výchozy,[1] které tvoří skalní útvary. Ty byly později modifikovány periglaciálním zvětráváním.[1] To mělo za následek vznik řady morfologických útvarů jako například mrazové sruby, tory, skalní hradby a suťová pole.[1] Obnažené bloky metamorfovaných hornin umožňují pozorovat stopy natavení hornin a segregaci minerálních agregátů.[1]

Na skalním podloží se nachází půdní pokryv tvořený převážně dystrickou kambizemí, která místy přechází k podzolu kambizemnímu. V oblastech, kde k povrchu vystupuje skalnatý podklad, je vyvinut ranker typický a kambizemní.[2]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Pohled na vzrostlé stromové patro

Oblast chráněného území je porostlé lesním komplexem s převahou jedlo-smrkových bučin,[4] které jsou blízké původnímu lesu, nicméně dříve se na lokalitě vyskytoval i jilm.[4] Pravděpodobně se tak jedná o nejzachovalejší část zátoňského polesí.[6] V podrostu stromového patra se daří vzácným zástupcům květeny a hub.[4]


Turismus[editovat | editovat zdroj]

Na lokalitu přírodní památky se dá dostat po schůdné turistické cestě[1], která vede západním směrem na Kubovu Huť.[4] Nicméně oblast skal není veřejnosti přístupná.[7] Od roku 2000 je chráněné území Jilmova skála taktéž jednou ze zastávky lesnické naučné stezky o délce 13,2 km.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Jilmová skála na webu Geologické lokality [online]. Česká geologická služba [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. 
  2. a b c d e ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. ISBN 80-86064-65-4. S. 686. 
  3. Jilmová skála (VV 118a; 1037 m) [online]. Tisícovky [cit. 2011-01-10]. Dostupné online. (čeština) 
  4. a b c d e f g h Kubova Huť - Rezervace Jilmová skála [online]. Sumava.net [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  5. Jilmová skála, lesnická naučná stezka [online]. Sumava.net [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  6. Příroda.cz - Boubínský prales [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  7. Tisícovky.cz - Jilmová skála (VV 118a; 1037 m) [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. 
  8. Lesy ČR - Lesnická naučná stezka [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Jilmová skála, s. 686. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]