Třístoličník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dreisesselberg
Třístoličník
Třístoličník
Nejvyšší vrchol masivu Dreisselberg − Hochstein (1333 m)

Vrchol 1333 m n. m.
Prominence 70 m
Izolace 1,3 km
Poznámka na vrcholu vyhlídka

Státy Německo Německo
Česko Česko (pouze východní svah)
Pohoří Šumava / Trojmezenská hornatina / Plešská hornatina / Plešský hřbet / Třístoličnická část
Souřadnice 48° 47′ 6″ s. š., 13° 48′ 8″ v. d.
Třístoličník Dreisesselberg
Fire.svg
Třístoličník 
Dreisesselberg
Hornina žula
Povodí Vltava, Dunaj

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od bavorského Haidmühle a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů.

Jméno hory[editovat | editovat zdroj]

Německé jméno Dreisesselstein, později Dreisesselberg bylo vrcholu dáno podle blízkého Trojmezí (3 km na východ), kde se odedávna stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska.[1] České jméno Třístoličník je novodobým překladem německého jména. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zemí.

Vrchol hory[editovat | editovat zdroj]

Bischof-Neumann-Kapelle (pod severním hlavním vrcholem)
Chata Berghasthof Dreisessel
Kamenné schody na skalní útvar Dreisesselfels (jižní vedlejší vrchol)

Vrcholové partie Třístoličníku jsou tvořeny zaobleným hřbetem protáhlým od severu na jih v délce 500 m s četnými žulovými skalními útvary (věžičkami apod.), které vznikly zvětráváním. Maximální výšky 1333 m dosahuje na severu hřbetu vrchol Hochstein, pod nímž se nachází kaple biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Kapelle; zasvěcena českému rodáku, misionáři v USA a prvnímu severoamerickému světci) z roku 1980. Jižní vedlejší vrchol se skalní skupinou Dreisesselfels má nadmořskou výšku 1311 m. Odtud je dobrý kruhový rozhled mj. do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy.

O dalekém rozhledu z Třístoličníku na alpský řetěz od Pinzgau až k dolnorakouskému pohoří Schneeberge psal již v roce 1867 Adalbert Stifter ve svém posledním díle Aus dem bayrischen Walde.[2] U Dreisesselfels stojí horská chata Berggasthof Dreisessel s restaurací. České území (k. ú. Nová Pec) do vrcholových partií Třístoličníku nezasahuje − jeho nejvyšším bodem je roh hranice u hraničního mezníku č. 14 ve výšce 1302 m n. m. v přímé vzdálenosti 30 m od jižního vedlejšího vrcholu.[3]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Na severním svahu začíná Schwarzenberský plavební kanál. Od vrcholu Třístoličníku se směrem k jihovýchodu táhne výrazný hřeben, na němž leží také Trojmezná (1361 m) a nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1378 m). Česká strana tohoto pohraničního hřebene včetně svahů Třístoličníku je chráněna coby přírodní památka Trojmezná hora.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod : nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Šumava, s. 253.  
  2. Adalbert Stifter na webu Kohoutí kříž
  3. http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/tristolicnik-hlv58/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu