Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Svatovítská kapitula)
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova prepozitury kapituly pod katedrálou na Pražském hradě
Budova kapituly
Detail erbu

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (svatovítská či také pražská kapitula) je sbor kněží, kteří slouží při katedrálním kostele pražské (arci)diecéze. V čele kapituly stojí jako její představený, svatovítský probošt, který je držitelem jednoho ze sedmi klíčů k českým korunovačním klenotům. Dříve měla kapitula právo volby pražského biskupa a až do založení pražské univerzity spravovala svatovítskou katedrální školu, nejvýznamnější školu v tehdejších Čechách.[1] Svatovítská kapitula sídlí v budově Starého proboštství na třetím nádvoří Pražského hradu.[2]

Pražská metropolitní kapitula je vlastníkem vnitřního vybavení katedrály svatého Víta, včetně obrazů, soch, oltářů i náhrobků, a je i majitelem nesmírně cenného svatovítského pokladu.[3] Velmi vzácná je i knihovna pražské metropolitní kapituly, která patří k nejstarším historickým knihovnám v Česku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Velká pečeť kapituly, období císařství Karla IV. rok ~1360

Kapitula vznikla v roce 971 a je tak nejstarší nepřetržitě existující institucí v České republice.[zdroj?] Původně se jednalo o sbor kněží, kteří dostali za úkol připravit vše potřebné pro zřízení samostatné pražské diecéze, jež vznikla následně odtržením od řezenské diecéze v roce 973. V prvním století existence kapituly patřil k jejím kanovníkům i kronikář Kosmas, který byl v letech 1120 až 1125 jejím děkanem. Další známou osobností byl děkan Vít (1135 až 1171).

S povýšením diecéze na arcidiecézi v roce 1344 se kapitula stala metropolitní. Dne 13. listopadu 1350 byly vydány její první dochované stanovy. Za vlády Karla IV., kdy církev zažívala v Českém království neobyčejný rozkvět, měla kapitula kolem 60 členů, na konci 14. století pak 32 členů, počátkem 17. století pouze 7 členů. I po rozmachu husitství zůstala pražská kapitula v jednotě s římskou církví a během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421–1561 spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů.[1]

Během působení děkana (a posléze probošta) Msgre. Karla Dominika rytíře Řečického byla zrestaurována kapitulní knihovna a obnoven sasko-lauenburský dům a v roce 1726 byla ukončena roztržka mezi svatovítskou kapitulou a pražským arcibiskupem Ferdinandem z Khuenburgu. K poslední změně kapitulních stanov došlo v roce 1992.

Dřívější kanovníci (výběr)[editovat | editovat zdroj]

11. století[editovat | editovat zdroj]

  • Vratislav Přemyslovec, kolem 1055

12. století[editovat | editovat zdroj]

13. století[editovat | editovat zdroj]

14. století[editovat | editovat zdroj]

15. století[editovat | editovat zdroj]

16. století[editovat | editovat zdroj]

17. století[editovat | editovat zdroj]

18. století[editovat | editovat zdroj]

19. století[editovat | editovat zdroj]

20. století[editovat | editovat zdroj]

... a řada dalších

Současní kanovníci[editovat | editovat zdroj]

Další sídelní kanovníci:

Emeritní kanovníci:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Stručná historie kapituly [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.  
  2. Kontakty [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.  
  3. Část chrámu pořád patří církvi [online]. Lidové noviny. Metropolitní kapitula u sv. Víta vlastní veškeré obrazy, svícny, oltáře, náhrobky, sochařskou výzdobu chrámu, ale i takzvaný Svatovítský poklad.. [1]. (anglicky) 
  4. a b http://www.apha.cz/file/46561/zpravodaj-zari-2015.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]