Zdenek Wasserbauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Excelence
Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, ThD.
pomocný biskup pražský
titulární biskup butrintský
generální vikář pražské arcidiecéze
kanovník svatovítské kapituly
Zdenek Wasserbauer po svém biskupském svěcení, Praha, 19. 5. 2018
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Jmenování 15. ledna 2012 (čestný kanovník)
23. ledna 2018 (pomocný biskup)
Uveden do úřadu 4. března 2012 (čestný kanovník)
19. května 2018 (pomocný biskup)
Heslo Oratio, verbum, ardor.
Modlitba, slovo, horlivost.
Znak Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení 2. ledna 1996, Praha
Kněžské svěcení 30. září 1996, Praha
Biskupské svěcení 19. května 2018
světitel Dominik Duka
1. spolusvětitel Vojtěch Cikrle
2. spolusvětitel Jan Vokál
Osobní údaje
Datum narození 15. června 1966 (52 let)
Místo narození Nové Město na Moravě, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Křest 3. července 1966, Velká Losenice
Národnost česká
Vyznání římskokatolické
Povolání římskokatolický duchovní
Alma mater Vysoké škola zemědělská
Univerzita Karlova
Lateránská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdenek Wasserbauer (* 15. června 1966, Nové Město na Moravě, latinsky Sidonius Wasserbauer) je český římskokatolický biskup, pomocný biskup pražský, titulární biskup butrintský a generální vikář pražské arcidiecéze. V současnosti je také kanovníkem svatovítské kapituly v Praze a ředitelem kurie pražského arcibiskupství. Dříve působil také jako čestný kanovník kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a okrskový vikář III. pražského vikariátu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zdenek Wasserbauer vyrůstal ve vesnici Sázava u Žďáru nad Sázavou na česko-moravském pomezí. Vystudoval gymnázium ve Žďáru nad Sázavou a poté studoval na Vysoké škole zemědělské v Praze-Suchdole. Zde absolvoval s titulem inženýr, v roce 1989 absolvoval povinnou vojenskou službu. V roce 1990 pak zahájil studia bohosloví na obnovené Katolické teologické fakultě v Praze. Po roce byl k dalšímu studiu vyslán na Papežskou lateránskou univerzitu do Říma.

Roku 1996 se vrátil do Čech, byl vysvěcen na kněze, inkardinován do arcidiecéze pražské a začal působit na Praze 4 v michelské a lhotecké farnosti. Od roku 1998 pobýval opět v Římě na postgraduálním studiu v oboru spirituální teologie. Roku 2003 ukončil svá studia doktorskou prací na téma Teologie a spiritualita diecézního kněze v církvi jako společenství na počátku třetího tisíciletí.

V letech 20002010 působil jako spirituál pražského kněžského semináře. V této funkci se spolu se sobě svěřenými bohoslovci podílel na organizování víkendových duchovních obnov v pražském semináři pro ty, kdo uvažovali o kněžství. Pro ně rovněž s bohoslovci organizoval týdenní letní pobyty na faře v Horní Plané v jižních Čechách, které v sobě kombinovaly prvky tábora a exercicií.[P 1]

K 1. říjnu 2010 byl uvolněn z funkce spirituála a jmenován farářem ve farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. 15. ledna 2012 byl jmenován čestným kanovníkem staroboleslavské kapituly a 4. března téhož roku byl do této funkce instalován. K 1. květnu 2014 se navíc stal okrskovým vikářem III. pražského vikariátu. 18. června 2015 byl uvolněn z funkce čestného kanovníka ve Staré Boleslavi a místo toho byl jmenován sídelním kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.[2] Současně byl jmenován ředitelem kurie pražského arcibiskupství. Dne 24. 3. 2016 byl během bohoslužby Missa chrismatis s platností od 1. dubna 2016 jmenován generálním vikářem pražské arcidiecéze.

23. ledna 2018 byl jmenován pomocným biskupem pražské arcidiecéze a titulárním biskupem butrintským. Zdenek Wasserbauer byl vysvěcen na biskupa během bohoslužby ve svatovítské katedrále 19. května od 10.00.[3] Světitelem byl pražský arcibiskup Dominik Duka, spolusvětiteli pak biskup brněnský Vojtěch Cikrle a biskup královéhradecký Jan Vokál.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. U zrodu těchto týdenních pobytů stál tehdy ještě jako bohoslovec pozdější spirituál Biskupského gymnázia Jana Nepomuka Neumanna v Českých Budějovicích, Josef Prokeš. Pro tyto akce se vžilo označení Tammím (z hebrejštiny: tammím znamená dokonalý nebo bezúhonný, ve smyslu být tammím pro Boha). Program v součinnosti s P. Wasserbauerem připravovali sami bohoslovci. Jeho součástí bývala i setkání s osobnostmi české katolické církve (např. biskupové Jiří Paďour a Pavel Posád, kněží Adolf Pintíř, Vojtěch Eliáš nebo Mons. Václav Dvořák). Tammímy v této podobě kolem roku 2010 zanikly a název se přenesl na dodnes trvající víkendové rekolekce v kněžském semináři v Praze.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Proč Tammím (tammim.spolco.cz)
  2. http://www.apha.cz/file/46561/zpravodaj-zari-2015.pdf
  3. https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180214mons-zdenek-wasserbauer-prijme-v-kvetnu-biskupske-sveceni

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
Michael Slavík
od 24. března 2016
Zdenek Wasserbauer
Nástupce: