Bušek Linhartův
| Bušek Linhartův Bušek Linharta z Braškova | |
|---|---|
| Narození | 1. čtvrtina 14. století Čechy  České království |
| Úmrtí | 2. polovina 14. století Čechy České království |
| Národnost | česká |
| Povolání | vikář králův kaplan svatovítský kanovník 1. ředitel stavby katedrály |
| Zaměstnavatelé | biskup Jan IV. z Dražic Král Karel IV. Metropolitní kapitula pražská |
| Následovník | 2. ředitel stavby Mikuláš Holubec |
| Rodiče | Linhart z Braškova (otec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bušek Linhartův, také Bušek Linharta z Braškova', latinsky Bussco Leonardi de Brasscow (činný od 1337, † před 1373) byl pražský římskokatolický kněz, vikář pražského biskupa Jana IV. z Dražic, kanovník u sv. Víta a u sv. Jiří, kaplan krále Karla IV. a první ředitel stavby pražské katedrály.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z vladycké rodiny pánů z Braškova, kteří sídlili od poloviny 13. století ve stejnojmenné vsi s pozdější tvrzí nedaleko Unhoště na Kladensku, nazvané podle zakladatele Braška.[1] Buškův otec Linhart z Braškova se v roce 1331 připomíná jako soudce biskupské kurie pražského biskupa Jana IV. z Dražic.[2] Ve třicátých letech 14. století také jeho syn Bušek nastoupil do biskupovy služby, a to jako stálý vikář Jana IV. z Dražic s právem zasedat v pražské kapitule. Roku 1341 byl jmenován sídelním kanovníkem téže kapituly a kaplanem krále Karla IV. Na královu přímluvu získal také papežskou provizi na post kouřimského arcijáhna.[3] Praktickou službu konal jako první ředitel stavby svatovítské katedrály v letech 1343–1350, tedy v období architekta Matyáše z Arrasu.[zdroj?] Kromě toho držel faru v Unhošti, kterou asi roku 1348 směnil se svatojiřským kanovníkem Janem za kněžskou prebendu v Holousích, která patřila ke kostelu sv. Jiří. V roce 1348 byl označen jako probošt kláštera sv. Jiří a jako jeden ze svatojiřských kanovníků je doložen ještě roku 1369.[4]
Portrétní busta[editovat | editovat zdroj]
V triforiu katedrály se dochovala Buškova portrétní busta z dílny Petra Parléře, s doprovodným latinským nápisem, tesaným gotickou frakturou. Jméno zní Busco Leonardi, s tituly arcijáhna kouřimského, pražského kanovníka a prvního ředitele stavby katedrály. V římském letopočtu úmrtí "MCCCL..", tj. 1350, chybí poslední číslovka; toho roku Bušek pravděpodobně odstoupil z funkce ředitele stavby katedrály,[5] ale jako zemřelý se připomíná až v roce 1373 a naživu byl snad ještě roku 1372.[6] Busta je vytesána na třetím pilíři jižní strany chóru, na opačné straně téhož pilíře jako busta druhého ředitele stavby, Mikuláše Holubce.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Místní jména v Čechách. mjc.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, III, editor Josef Emler, Praha 1890, s. 7212, č. 1851
- ↑ A. Podlaha 1912, Series prepositorum..., 1912, s. 29-30
- ↑ PACOVSKÝ, Karel. Svatojiřský klášter v Praze očima pisatelů doby předhusitské. Praha: NLN, 2023. ISBN 978-80-7422-864-3. S. 47, 50 a 89.
- ↑ Účty publikované in: Joseph Neuwirth: Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaus in den Jahren 1372-1378. Praha 1890, s. 389-390
- ↑ A. Podlaha, Series prepositorum... 1912, s. 29-30
- ↑ Antonín Podlaha-Kamil Hilbert: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém I/1. Metropolitní chrám u sv. Víta v Praze. Praha 1906, s. 119-124
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Joseph NEUWIRTH: Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaus in den Jahren 1372-1378, Praha 1890, s. 389-390
- Antonín PODLAHA: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum, aliorumque prelatorum.... Praha 1912, s. 29-30