Jan z Dražic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jan IV. z Dražic)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o Janu IV. z Dražic. Další významy jsou uvedeny na stránce Jan z Dražic (rozcestník).
Jan z Dražic
27. biskup pražský
Znak pražského biskupství
Znak pražského biskupství
Církev římskokatolická
Provincie mohučská
Metropole Mohuč
Diecéze pražská
Sídlo Praha
Období služby 13011343
Předchůdce Řehoř Zajíc z Valdeka
Nástupce Arnošt z Pardubic
Znak Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení 1287
Biskupské svěcení 10. prosinec 1301
světitel Petr z Aspeltu
Osobní údaje
Datum narození kolem r. 1260
Datum úmrtí 5. ledna 1343
Místo úmrtí Praha, Small coat of arms of the Czech Republic.svg České království
Místo pohřbení Chrám svatého Víta v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan IV. z Dražic (kolem 12605. ledna 1343 Praha) byl v letech 13011343 předposlední biskup pražský; jeho nástupce, Arnošt z Pardubic, se během svého episkopátu stal prvním pražským arcibiskupem. Biskup Jan se podílel na uvedení Lucemburků na český trůn, dal postavit řadu významných staveb a dal patrně podnět k prvnímu úplnému českému překladu Bible.

Život[editovat | editovat zdroj]

Znak Jana z Dražic na roudnickém mostě

Jan pocházel ze šlechtické rodiny pánů z Dražic, jeho otec, Řehník (Řehoř) z Litovic, zastával významné úřady na dvoře krále Přemysla Otakara II. a z jeho rodu pocházeli i dva dřívější pražští biskupové: Jan II. z Dražic († 1236) a jeho synovec Jan III. z Dražic († 1278).

Jan IV. z Dražic je poprvé zmiňován roku 1274 jako kanovník v Praze, roku 1287 byl vysvěcen na podjáhna a po smrti biskupa Řehoře Zajíce z Valdeka roku 1301 byl zvolen jeho nástupcem. Po investituře králem Václavem II. byl 10. prosince 1301 vysvěcen na biskupa basilejským biskupem Petrem z Aspeltu, který byl zároveň českým kancléřem. Roku 1310 Jan podporoval volbu Jana Lucemburského českým králem a vojensky mu také pomáhal proti odbojným městům. Roku 1313 doprovázel krále na říšský sněmNorimberku a roku 1315 byl krátce zemským správcem.[1]

Jako biskup prosadil proti odporu šlechty svrchovanost biskupa nad faráři a roku 1308 na synodě vyhlásil nový statut podle norem církevního práva. V letech 1311–1312 se zúčastnil koncilu ve Vienne a po návratu svolal opět diecézní synodu. Vedle sporů se šlechtou a městy se dostal do sporu s dominikány kvůli tehdy začínající inkvizici, protože neschvaloval tvrdé trestání beghardů. Litoměřický probošt a dominikán Jindřich ze Šumburka ho proto roku 1316 obžaloval u papeže, že chrání kacíře. Roku 1318 proto papež Jana zbavil úřadu a povolal ho do Avignonu, kde Jan IV. z Dražic strávil 11 let. Teprve roku 1326 byl uznán nevinným, vrácen do úřadu a roku 1329 se mohl – jako téměř sedmdesátiletý – vrátit do Čech.[1]

Po návratu se věnoval reformám církevního uspořádání, omezil působení žebravých řádů a začal zvelebovat biskupské město Roudnici, kde opravil hrad a z Říma povolal mistra Viléma, aby postavil kamenný most (1333–1338). Roku 1333 Jan v Roudnici založil augustiniánský klášter a věnoval mu mnoho knih, které přivezl z Francie nebo dal napsat. V tomto klášteře a z jeho podnětu patrně vznikl někdy kolem roku 1360 první český překlad celé Bible.

Všestranně podporoval umění a z jeho podnětu napsal probošt František Pražský pokračování Zbraslavské kroniky Petra Žitavského, v níž pak pokračoval Beneš Krabice z Veitmile. Vzácná biskupova knihovna se stala základem Kapitulní knihovny při chrámu svatého Víta v Praze, kde byl Jan z Dražic také pohřben v rodové kapli svatého Silvestra.[1]

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Vedle svých zásluh o český překlad Bible byl Jan z Dražic také velkým stavebníkem: dal přestavět kostel svatého Jiljí na Starém Městě v Praze, biskupský dvůr na Malé Straně, rodinnou tvrz v Litovicích, biskupský hrad a klášter v Roudnici. Založil město Nové Benátky (dnes Benátky nad Jizerou), dal postavit roudnický most, kostel svaté LudmilyDražicích a další.

Po Janu z Dražic je pojmenováno dolní náměstí v Roudnici nad Labem. Také je po něm nazváno Dražického náměstíMalostranské věže Karlova mostu v Praze, kde stával středověký biskupský dvůr. Jeho čtyřhranná věž, postavená za Jana z Dražic, se zachovala ve dvoře domu čp. 47/III., Mostecká 16.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann IV. von Dražice na německé Wikipedii.

  1. a b c A. Sedláček, in: Ottův slovník naučný, heslo „z Dražic“.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Biskup Jan IV. z Dražic (1301–1343). Praha: Karolinum, 1991. 206 s. ISBN 80-7066-611-0. 
  • V. Chaloupecký, Jan IV. z Dražic, poslední biskup pražský. Praha 1908
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 270. 
  • A. Sedláček, heslo „z Dražic“ in: Ottův slovník naučný, sv. 12, str. 1059.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 368–369. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Řehoř Zajíc z Valdeka
Znak z doby nástupu 27. biskup pražský
13011343
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt z Pardubic