Petr z Aspeltu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petr z Aspeltu
Aspelt Peter.jpg
Narození 1240
Aspelt
Úmrtí 4. června 1320 (ve věku 79–80 let) nebo 5. června 1320 (ve věku 79–80 let)
Mohuč
Místo pohřbení Katedrála svatého Martina z Tours a svatého Štěpána
Povolání lékař a katolický kněz
Nábož. vyznání katolická církev
Funkce diecézní biskup (od 1297)
mohučský arcibiskup (1306–1320)
katolický arcibiskup (od 1306)
katolický biskup
kurfiřt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr z Aspeltu (asi 1250?2. června 1320, Mohuč, Svatá říše římská) byl mohučský arcibiskup. Pocházel z významné patricijské rodiny ministeriálů v Trevíru, z okruhu opatství sv. Maximina. V letech 1261 - 1262 pravděpodobně studoval práva na univerzitě v Padově a dále v Paříži medicínu, teologii a filozofii. Od roku 1286 byl osobním lékařem a kaplanem císaře Rudolfa I. Habsburského. Od roku 1295 se stal rádcem a od roku 1297 kancléřem českého krále Václava II., jenž mu svěřil řízení zahraniční politiky i funkci probošta Vyšehradské kapituly. Současně byl biskupem v Basileji. Po vymření Přemyslovců po meči opustil České království. Roku 1306 byl zvolen do jedné z nejvyšších říšských duchovenských funkcí - mohučského arcibiskupa, byl zároveň kurfiřtem.

Postupně se odklonil od Habsburků a orientoval se na Francii. Za arcibiskupa trevírského prosadil Balduina Lucemburského a za římskoněmeckého krále Jindřicha VII. Lucemburského. 1. září 1310 vykonal v dómu ve Špýru svatební obřad Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 7. února 1311 oba manžele v pražské bazilice sv. Víta korunoval českým králem a královnou. Za to byl královsky odměněn zlatým trůnem a drahocennými relikviáři z přemyslovského dědictví.

Poté, co se Jindřich VII. Lucemburský stal v roce 1312 císařem Svaté říše římské, byl jeho poradcem. V Cáchach dne 25. listopadu 1314 korunoval Ludvíka Bavorského římským králem.

Na žádost císaře Svaté říše římské Jindřicha VII. Lucemburského se vrátil spolu s mladým českým králem Janem Lucemburským do Čech, kde se stal správcem království a poradcem mladého krále. Pomáhal rovnat spory s českou šlechtou a pánem Jindřichem z Lipé, zároveň upevnil vládu Jana Lucemburského v Čechách. Dne 30. května 1316 pokřtil v katedrálním pražském chrámu čerstvě narozeného králova syna Václava, později Karla IV.. Petr z Aspeltu patřil k nejlepším diplomatům Evropy na přelomu 13. a 14. století.

Životní data[editovat | editovat zdroj]

  • 1280 – farář v Riolu.
  • 1286 – osobní lékař a kaplan císaře Rudolfa I. Habsburského.
  • 1292 - seznámen s králem Václavem II., stává se jeho rádcem a navazuje první diplomatické styky s cisterciáckými opaty ze Sedlce a Zbraslavi
  • 1296 – zvolen basilejským biskupem, funkci vykonával do roku 1306
  • 1297 - nejvyšší kancléř Království českého, lékař a (pronotář) krále Václava II., zároveň probošt Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
  • 1306 – po smrti Václava III., tj.vymření Přemyslovců po meči, opouští český dvůr, je zvolen mohučským arcibiskupem. mimo jiné v Německu při zasedání synody v Mohuči vedl templářský řád.
  • 1308 – spolu s arcibiskupy kolínským a trevírským prosadil na trůn Svaté říše římské krále Jindřicha VII. Lucemburského .
  • 1310 - 1. září vykonal v dómu ve Špýru svatební obřad Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
  • 1310 – s Janem Lucemburským a Eliškou se vrátil do českých zemí, triumfálně vstoupili do Prahy; pomáhal urovnávat konflikty s českou šlechtou
  • 1311 - 7. února v bazilice sv. Víta na Pražském hradě korunoval Jana Lucemburského českým králem a Elišku českou královnou
  • 1313 – po smrti Jindřicha VII. doporučil Janu Lucemburskému odmítnout římský trůn a podpořil volbu Ludvíka Bavora.
  • 1320 - zemřel v Mohuči a byl pohřben v chóru tamního dómu; testamentem odkázal všechny klenoty mohučskému dómu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo z Aspeltu, Petr.
  • Královský sňatek 1310 - 2010, Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, Klára Benešovská (ed.). Praha 2010, kapitola Petr z Aspeltu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Biskup basilejský
Předchůdce:
Petr Reich z Reichensteinu
1297–1306
Petr z Aspeltu
Nástupce:
Ota z Grandsonu
Arcibiskup mohučský
Předchůdce:
Gerhard II. z Eppsteinu
1306–1320
Petr z Aspeltu
Nástupce:
Matěj z Buchecku