Tobiáš z Bechyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tobiáš z Bechyně
Tobiáš z Bechyně Kyje.jpg
Narození 13. století
Úmrtí 1. března 1296
Praha
Příbuzní Beneš ze Cvilína
Funkce katolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tobiáš z Bechyně též Tobiáš z Benešova († 1296) byl pražský biskup mezi léty 1278–1296 a jeden z nejvýznamnějších[zdroj?] šlechticů své doby. Společně s dalšími dvěma pražskými biskupy je znázorněn na fresce v kostele sv. BartolomějeKyjích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Znak biskupa
Tobiáše z  Bechyně
Tobiášova pečeť

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z českého rodu Benešovců. Jeho otcem byl Vok z Benešova. Tobiáš měl pravděpodobně 7 bratrů. Nejstarší byl Beneš ze Cvilína, dalším byl významný český pán Milota z Dědic. Dále to byli Robert, který předčasně zemřel a Ondřej, zakladatel rodu z Tvorkova. Dalšími bratry pravděpodobně byli Vok z Kravař a Benešova, Zbyslav ze Štráleka a Jan z Bučovic.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Tobiáš se stal pražským biskupem 15. listopadu 1278, ve funkci ho potvrdil 5. ledna 1279 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který byl k tomu zplnomocněn.

Po smrti Přemysla Otakara II. se Tobiáš dostal do sporu s Otou Braniborským, který byl pověřen regentstvím Království českého za tehdy nezletilého kralevice Václava, a který byl faktickým vládcem Čech. Tobiáš stál na straně české šlechty, což nelibě nesl braniborský biskup Gerhard, který vůči Tobiášovi podnikl několik nepřátelských činů. Tobiáš díky svým diplomatickým znalostem pomohl urovnat spor mezi Branibory a Čechy a zahájil jednání o návratu krále Václava II. na český trůn. Do přízně krále se dostal Záviš z Falkenštejna, který se postavil proti Tobiášovi. Biskup Tobiáš proto učinil odvetná opatření a výsledkem jeho politické obratnosti bylo osobní sblížení s Rudolfem Habsburským a následný sňatek jeho dcery Jitky s králem Václavem. Poté Záviš z Falkenštejna upadl v královu nemilost, což vyvolalo nenávist Vítkovců proti Tobiášovi a docházelo k ničení biskupských statků. Řádění Vítkovců ukončilo až vojenské tažení Rudolfa a Závišova poprava.

V letech 1286–1296 nechal založit město Horšovský Týn.[1] Je také pravděpodobné, že se zasloužil o založení hradu Konopiště (kolem roku 1294).

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Tobiáš se dostal opět do čela české politiky. Časem ho z pozice vytlačili mladší Václavovi rádcové. Tobiáš se proto z politiky stáhl. Zemřel v Praze 1. března 1296.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Horšovský Týn – zámek, s. 88. 
  2. Konopiště. www.zamek-konopiste.cz [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař : z Moravy až na konec světa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN 80-7106-682-6. 
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9. 
  • DVORSKÝ, František. O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích – vyjímaje rod pánů z Kravař. Brno: Musejní spolek, 1907. 132 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan III. z Dražic
Znak z doby nástupu biskup pražský
12781296
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Řehoř Zajíc z Valdeka