Jan Rudolf Špork

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Rudolf Špork
Narození 27. března 1695
Praha
Úmrtí 21. ledna 1759 (ve věku 63 let)
Praha
Rodiče Ferdinand Leopold von Sporck a Apolonie Rozálie Vratislavová z Mitrovic
Funkce katolický biskup (1729–1759)
titulární biskup
pomocný biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Rudolf hrabě Špork (27. března 1695 nebo 1696?, Praha21. ledna 1759, Praha) byl český římskokatolický kněz, pomocný biskup pražský, sběratel umění a kreslíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil jako šesté a nejmladší dítě Ferdinanda Leopolda Šporka (1666-1711) a Apolónie Rosálie Vratislavové z Mitrovic (1666-1747). Byl synovcem slavného zakladatele Kuksu Františka Antonína Šporka.

Jako benjamínek byl rodinou předurčen k církevní kariéře. Studoval na univerzitách v Praze a Římě; vystudoval kněžský seminář Collegium Germanicum, teologii a kanonické právo a obhájil doktorskou disertaci. 15. července 1719 byl v Praze vysvěcen na kněze a 6. srpna 1719 odsloužil svou primici na Svaté Hoře u Příbrami. Již předtím, 23. dubna 1719 byl zvolen pražským kanovníkem Metropolitní kapituly a 19. března 1720 byl instalován. Obdržel kanovnickou prebendu a rezidenci.

Roku 1722 byl kapitulou vyslán do Říma k přípravám kanonizace Jana Nepomuckého. Ve funkci presbytera u papežské kurie si vedl velmi úspěšně a vrátil se do Prahy až po Janově svatořečení 20. července 1729. Ještě předtím, 7. února 1729, byl v Římě vysvěcen titulárním biskupem z Adry (Adranským) a 24. února 1729 byl uveden do úřadu.

Zasloužil se o korunovaci sochy Panny Marie Svatohorské roku 1732 a vydání pamětního spisu k 25. výročí této události. 5. března roku 1733 se stal pomocným (světicím) biskupem pražským. 18. března 1741 byl prohlášen proboštem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi.

Bydlel ve svém paláci v Panské ulici na Novém Městě pražském, kde shromáždil velkou knihovnu, galerii a kabinet umění a kuriozit. Po jeho smrti se část sbírek a knihovny dostala do kláštera premonstrátů na Strahově, některé grafické listy jsou v Národní galerii v Praze.

Jan Rudolf Špork byl velmi oblíbený kněz i společník. Proslul diplomatickými schopnostmi, vzdělaností, uměnímilovností, ale i dobročinností. Vkladem 100 000 zlatých založil nadaci na vykupování křesťanských zajatců z otroctví od Saracénů, k tomu vložil svou kanovnickou prebendu 500 zlatých. Přispěl také na stavbu exercicičního domu jezuitů na Novém Městě pražském, na Karlově náměstí.

Trpěl oční chorobou, v posledních letech života oslepl. Zemřel pravděpodobně ve věku 63 let a byl pohřben do kapitulní krypty v katedrále sv. Víta v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Špork měl nesporně kreslířský talent, ale byl samouk - diletant. Kreslil perem duběnkovým inkoustem, zejména výtvarná díla a starožitnosti, ale také přírodniny, exotické předměty, architekturu a portréty svých současníků. Své kresby doprovázel vysvětlivkami či popiskami v italštině, některé názvy či termíny psal latinsky. Pod titulem Delineationes Sporckinae se dochovalo 7 sešitů kreseb, některé se vlivem rozkladu nekvalitního inkoustu začaly rozpadat. Rukopisy jsou majetkem Strahovské knihovny v Praze a jsou digitalizované.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín PODLAHA: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum,.... Praha 1912, strany 248 - 251.
  • Pravoslav KNEIDL: Šporkiana kreseb hraběte Jana Rudolfa Šporka. Strahovská knihovna 20-21, 1985-1986 [vyšlo 1990], strany 183-214.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]