Mikuláš Puchník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mikuláš Puchník
Narození 14. století
Úmrtí 1402
Čechy
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Funkce katolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mikuláš Puchník z Černic (pohřben 19. září 1402 v Poděhusích) byl přední osobností české církevní správy své doby. Byl kanovníkem olomoucké, mělnické a pražské kapituly, oficiál a generální vikář pražské arcidiecéze a později zvolený arcibiskup pražský. Byl také činný jako právnický teoretik, na Karlově univerzitě působil jako mistr a měl titul licenciát práva.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho mládí není příliš známo. Pocházel ze zemanské rodiny, díky které měl Mikuláš spolu s bratry Dobrohostem a Wolfartem statky na Horažďovicku. Mikuláš studoval na Karlově univerzitě, kde se stal roku 1373 bakalářem a o dva roky později mistrem svobodných umění. Poté až do roku 1376 spravoval školu v Roudnici a poté znovu studoval na univerzitě a roku 1383 obdržel licenciát práva. Od roku 1383 působil jako oficiál a toho roku je poprvé doložen jako generální vikář.

Za své služby získal řadu obročí a toto kumulování úřadů mu vyneslo pověst chamtivce. Byl kanovníkem v mělnické a olomoucké kapitule a k tomu byl v roce 1385 zvolen a v roce 1388 papežem potvrzen kanovníkem v kostele sv. Víta. V letech 13911396 spravoval faru u sv. Mikuláše a tento úřad zaměnil za kanovnictví na Pražském hradě u sv. Jiří a Vyšehradě. V roce 1401 také získal faru v moravských Jemnicích.

Vedle toho aktivně působil od roku 1373 na právnické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1385 rozhodoval za českou stranu spor o univerzitní koleje Karolinum, který vedli proti Konrádu Soltowi. Byl činný roku 1392 v procesu proti Matěji z Janova a o rok později vydal obsílku proti královskému komořímu Zikmundu Hulerovi. Publikoval teoretický právní spis Processus judiciarius secundum stilum Pragensem.

Zlom v jeho kariéře představovalo mučení, které proběhlo v roce 1393 spolu s jeho kolegou generální vikářem Janem z Pomuka, který na následky zemřel. Mikuláš musel potvrdit, že se nebude dále o mučení šířit. Ještě téhož roku skončil jako generální vikář (k tomuto úřadu se ale vrátil o dva roky později), na právnické fakultě a následujícího roku i jako oficiál.

Generální vikářem byl od roku 1395 až do roku 1402 s krátkou přestávkou po smrti Jana z Jenštejna do posvěcení Olbrama z Škvorce, kdy se tento titul měnil na administrátora. Po smrti Olbrama byl zvolen, nejspíše pod vlivem Zikmunda Lucemburského, za arcibiskupa, byl i papežem potvrzen. Po zvolení zaplatil 3000 grošů poplatků a ještě 1500 na pohledávkách po předešlých arcibiskupech. Nicméně se odhaduje, že notně bohatý Mikuláš požíval roční důchody ve výši 125 hřiven stříbra. Mikuláš ale zemřel ještě před vysvěcením a arcibiskupem se stal Zbyněk Zajíc z Hazmburka.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
Kuneš z Třebovle
1383-1389
Kuneš z Třebovle,
Mikuláš Puchník z Černic
Nástupce:
Mikuláš Puchník z Černic,
Jan z Pomuku
Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
Kuneš z Třebovle,
Mikuláš Puchník z Černic
1389-1393
Mikuláš Puchník z Černic,
Jan z Pomuku
Nástupce:
'
Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
'
1395-1402
Mikuláš Puchník z Černic
Nástupce:
'