Biskupský vikář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heraldický erb biskupského vikáře.
Je stejný jako u generálního vikáře, probošta aj., pakliže nositel není zároveň pomocným biskupem. Pokud je biskupem, používá se biskupský erb.

Biskupský vikář (lat. Vicarius episcopalis) je v římskokatolické církvi zástupce diecézního biskupa pro určitou oblast. Jeho obdobou v řeckokatolické a pravoslavné církvi je syncel. Úřad biskupského vikáře je zřízen i v některých evangelických církvích.

Tento církevní úřad byl zaveden Kodexem kanonického práva z roku 1983 (kánon 476). Biskupských vikářů může být v jedné diecézi i více, na rozdíl od generálního vikáře však nemusí být nutně v každé diecézi ustanoven. Biskupského vikáře jmenuje svobodně diecézní biskup. Stejně jako v případě generálních vikářů může být biskupským vikářem i pomocný biskup (tím jsou například Václav Malý, Karel Herbst, Pavel Posád a Josef Hrdlička), ale není to nutné.

Biskupský vikář je také ordinářem a má stejnou pravomoc jako generální vikář, avšak pouze v určité oblasti, tedy

  • určené části diecéze
  • pro určený okruh záležitostí
  • nad osobami určitého obřadu
  • nebo nad určitým společenstvím osob

V září 2013 existovaly v diecézích české a moravské církevní provincie tyto úřady biskupských vikářů:

Související články[editovat | editovat zdroj]