Osvald Novák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Msgre. prof. ThDr. Osvald Novák
Jiná jména Oswald Novák[1]
Narození 29. července 1912 nebo 1912
Konice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. července 1971 nebo 1971 (ve věku 58–59 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Břevnovský hřbitov
Povolání kněz, děkan
Titul Msgre. prof. ThDr.
Nábož. vyznání Římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Osvald Novák (29. července 1912, Konice4. července 1971, Praha) byl český římskokatolický kněz a děkan svatovítské kapituly.[2]

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Společný náhrobek

Pocházel z rodiny poštovního zaměstnance. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938 v Praze. V období okupace působil jako farář ve Vraném nad Vltavou. Jeho postoj k fašismu a začlenění do jinonické ilegální skupiny je popsáno dále v samostatné kapitole. V 50. letech dvacátého století byl vězněn ve Valdicích. Členem Sdružení katolických duchovních Pacem in terris. Stal se kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a také jejím děkanem, zároveň byl duchovním správcem v kostele sv. Josefa na Náměstí Republiky v Praze a zástupcem kardinála Tomáška do roku 1971, kdy zemřel po krátké těžké nemoci v Nemocnici Na Františku. Byl pohřben na Břevnovském hřbitově.[2]

Jinonická ilegální skupina[editovat | editovat zdroj]

Jinonická ilegální odbojová skupina organizace Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) vznikla již v roce 1939. Jejími zakladateli byli: tehdejší přednosta a inspektor Finančního úřadu potravní daně, jehož jedna z kanceláří byla dislokována v jinonickém akcízu – velitel akcízu Karel Prokop (přezdívka "Strejda") a jeho syn Miroslav Prokop, toho času student obchodní školy, člen Skauta a Sokola.

Ostatní členové[editovat | editovat zdroj]

Jinonická ilegální skupina sestávala z následující osob: Josef Paur, Josef Hanyk, Stanislav Medřík, Antonín Springer, Alois Šimoníček, Alfréd Vít a farář Osvald Novák. Všichni dříve vyjmenovaní (kromě Karla Prokopa a Osvalda Nováka) zahynuli v KT Mauthausen.[3]

Farář Osvald Novák[editovat | editovat zdroj]

Jediný, kdo zůstal z jinonické odbojové skupiny neprozrazen byl farář Osvald Novák.[p 1] V kostelíku, který stával na Prokopské skále ukrývala jinonická odbojová skupina ve spolupráci s Osvaldem Novákem zbraně.[3] Kostelík byl po celý rok zavřený, jen o pouti zde byla sloužena mše. Ve zpovědnici a v sakristii byly ukrývány pušky, pistole a náboje.[4] Kromě součinnosti při skrývání zbraní poskytoval Osvald Novák odboji i čisté formuláře křestních listů a pravděpodobná čísla matriky.[1] (Falešná razítka si pak nechávali odbojáři dělat u firmy Červenka.)[1]

Na jinonickou ilegální skupinu později navázala skupina Věrný pes.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pramen[1] uvádí jeho jméno jako "Oswald Novák".

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PETR, Kettner; JEDLIČKA, Ivan Milan. Tři kontra gestapo. Praha: Albatros, 2003. 247 s. (Albatros Plus). ISBN 80-00-01245-6. S. 208, 209. Historická reportáž rekonstruuje činnost zpravodajské, sabotážní a diverzní skupiny Balabán, Mašín, Morávek; (Rok 1. vydání v ČR/SR: 1967). 
  2. a b Osvald Novák (poř. číslo 937) [online]. Knihovna pražské metropolitní kapituly [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  3. a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941-1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Parsifal, Jízda Valkýr, s. 20, 77, 166. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (19391941; 19411943; 19431945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 20032008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  4. PETR, Kettner; JEDLIČKA, Ivan Milan. Tajemství tří králů. Praha: Nakladatelství Mht, 1995. 174 s. (Akta: svazek první). Mht-06-95. S. 171. O lidech, kteří nesměli vstoupit do historie. 

Související články[editovat | editovat zdroj]