Stanislav Medřík (odbojář)
| Stanislav Medřík | |
|---|---|
| Narození | 1897 |
| Úmrtí | 5. května 1942 KT Mauthausen |
| Povolání | člen finanční stráže na "potravní čáře" |
| Zaměstnavatel | Finanční úřad potravní daně v Praze |
| Děti | Zdeněk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Stanislav Medřík (1897 – 5. května 1942 v KT Mauthausenu) byl zaměstnán jako člen finanční stráže a jeho pracoviště se nacházelo (na "potravní čáře") v jinonickém akcízu. Při zátahu na jinonický akcíz (v noci ze 3. října 1941 na 4. říjen 1941) byl Stanislav Medřík zatčen gestapem spolu s ostatními.[1] Brzy po svém zatčení byl ale propuštěn.[1] Jeho zatčení bylo výsledkem nešťastné shody náhod. Vyšetřovatelé mu nemohli totiž nic dokázat, protože on byl v akcízu ve službě. (Akcíz byla městská celnice, kde se tehdy platila daň z dovozu zboží do hlavního města.[1]) Asi za dva týdny po zátahu na ilegální vysílačku Spartu I byl ale opět zatčen, a to zřejmě pro udání, že skutečně pracuje pro odboj[1] a že nedovoleně přechovává zbraně[2] (Deset pistolí včetně nábojů měl původně ukryté v králíkárně. Tam šlo gestapo při domovní prohlídce najisto. Nic ale nenalezlo, protože je Stanislav Medřík včas přemístil do suché žumpy, kde ovšem gestapo zbraně nehledalo).[2] Nejprve byl Stanislav Medřík vězněn na Pankráci.[2] Odtud jej přesunuli do Terezína, a když tam začali Němci budovat ghetto, převezli ho do Mauthausenu.[1][2] Dne 8. května 1942 obdržela jeho manželka a tehdy dvanáctiletý syn Zdeněk zprávu, že jejich otec v Mauthausenu dne 5. května 1942 zemřel.[2][1]
Původní pamětní deska[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska (z černého mramoru) věnovaná pěti obětem přepadení jinonického akcízu je nyní majetkem Dopravního podniku hl. m. Prahy. Původně se nacházela na budově akcízu v Řeporyjské ulici číslo popisné 55. Od roku 1988 se nacházela v opěrné zdi stanice metra Nové Butovice. Z tohoto nedůstojného místa byla v roce 2001 se souhlasem Obvodního úřadu pro Prahu 5 přemístěna do předsíně budovy Sokola (Butovická 33/100, Praha 5 – Jinonice).[3][4] Na desce je text:
Zde byli přítomni v den vyslání
z 3. na 4. X. 1941 a zatčeni
bojovníci za svoboduJindřich Klečka, radiotelegrafista,
nar. 1913 skončil v tomto domě
hrdinnou smrtí dne 4. X. 1941.Miroslav Prokop, nar. 1922,
popraven v Mauthausenu 13. II. 1942.Karel Prokop, nar. 1893, popraven
v Berlíně-Plötzensee dne 8. IX. 1943.Stanislav Medřík, nar. 1897,
Antonín Němeček, nar. 1915,
zemřel v koncentr. táboře
v Mauthausenu dne 5. V. 1942.
popraven v Mauthausenu 12. II. 1942.původní pamětní deska[3]
Nový památník hrdinům z jinonického akcízu[editovat | editovat zdroj]
Dne 3. října 2014 byl na veřejném prostranství (bulváru) poblíž stanice metra Nové Butovice v Praze 13 slavnostně odhalen nový pískovcový pomník (GPS souřadnice 50°03′03″ s. š., 14°21′01″ v. d.) z dílny akademického sochaře Milana Váchy s bronzovou pamětní deskou připomínající tragické události zátahu gestapa na jinonický akcíz v noci z 3. na 4. října 1941. Nová pamětní deska obsahuje (obdobně jako ta původní, umístěná v budově TJ Sokol Jinonice) jména pěti odbojářů - hrdinů protinacistické odbojové skupiny ÚVOD (Ústředního vedení odboje domácího) z pražských Jinonic, kteří od ledna roku 1941 až do začátku října 1941 poslali zpravodajské centrále do Londýna asi 8,5 tisíce zašifrovaných radiových depeší. Na nové pamětní desce je (kromě jmen odbojářů) také reliéf dnes již neexistující budovy - jinonického akcízu, ze kterého radiové depeše až do osudné noci ilegálně odesílali.[5][6][7] [8] Na nové pamětní desce je text:
Věnováno památce hrdinů
protinacistické odbojové skupiny organizace ÚVOD,
zatčených během vysílání depeší do Londýna
v nedaleké budově jinonického akcízu
při zátahu gestapa v noci z 3. na 4. října 1941.
JINDŘICH KLEČKA
radiotelegrafista
nar. 1913, zemřel vlastní rukou při zatýkání 4. 10. 1941
MIROSLAV PROKOP
nar. 1922, popraven v Mauthausenu 13. 2. 1942
KAREL PROKOP
nar. 1893, popraven v Berlíně-Plötzensee 8. 9. 1943
STANISLAV MEDŘÍK
ANTONÍN NĚMEČEK
nar. 1897, zemřel v Mauthausenu 5. 5. 1942
nar. 1915, popraven v Mauthausenu 12. 2. 1942nový památník[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Tři králové. 1. vyd. Praha: ARGO, 2017. 108 s. ISBN 978-80-257-2321-0. EAN: 9788025723210.
- ↑ a b c d e OPATRNÁ, Věra. Výlet do minulosti: Lidé v odboji – jinonická ilegální skupina. Stodůlecký posel. Květen 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-06. Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b Sekce: Jinonice; Název: 5 obětí akcízu [online]. Praha: Městská část Praha 5 [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-20.
- ↑ Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s. (vets.cz) [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Jana. Protinacističtí odbojáři ze skupiny ÚVOD mají v Praze novou pamětní desku [online]. Rozhlas, Regina Praha, Metropolitní deník: www.rozhlas.cz, 2014-10-03 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ a b 1941: Jediné radiové spojení s Londýnem zajišťovali odbojáři z Jinonic [online]. Česká televize, ČT24, Regiony, Praha: www.ceskatelevize.cz, 2014-10-03 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Dan. Odbojová skupina z akcízu má pomník v Nových Butovicích (Tisková zpráva) [online]. Městská část Praha 13: www.praha13.cz, 2014-10-06 [cit. 2014-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-11.
- ↑ TRUSCHKA, Samuel. Odbojová skupina z akcízu má pomník v Nových Butovicích. Jinonický Kurýr. 2014 říjen, ročník II., číslo 13, s. 2. MK ČR E 21243.
