Jaroslav Čvančara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Čvančara
Narození 20. listopadu 1948 (68 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Čvančara (* 20. listopadu 1948 Praha) je český pedagog, historik, spisovatel, publicista a hudebník – hráč na banjo, kapelník countryové hudební skupiny Taxmeni.

Jaroslav Čvančara se nejprve vyučil lakýrníkem a písmomalířem, později vystudoval pedagogickou školu a Střední školu technickou. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník Pražské paroplavební společnosti, kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik.

Jde o badatele, který se věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid apod.), o kterém vydal již tři publikace (trilogie) a působí také jako odborný poradce a spoluautorem při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav.

V současné době působí jako badatel v odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR, kde spolupracuje na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodinný background[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Čvančara je původem ze starého českého rodu ze středního Polabí. Jeho rodiče a blízcí příbuzní patřili k průkopníkům české kinematografie. V letech 19391940 vlastnili unikátní filmový archiv, který jim byl nacisty zabaven.[1][p 1] V době heydrichyády byli někteří členové rodiny popraveni. Někteří byli perzekvováni. I přes nepříznivé společenké ovzduší protekotrátu ukrývali jeho rodiče a strýc větší množství historicky cenných filmových dokumentů. V padesátých letech dvacátého století byla rodina opět vystavena nepřízni a tlaku totalitního režimu. [1]

Zpět k J. Čvančarovi[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav se již od mládí zajímal o historii a to především o moderní evropské a československé dějiny především v době druhé světové války. Jako badatel-historik shromáždil značné množství dokumentárních materiálů, unikátních fotografií jakož i filmů. Po sametové revoluci, kdy byly zpřístupněny některé archivy (do té doby nepřístupné) pokračoval ve skládání a doplňování faktografické mozaiky, jejíž kostru již měl hotovu z předešlých terénních průzkumů. V desítkách článků v odborných časopisech pak publikoval průběžně svoje badatelké výstupy. V tuzemsku i zahraničí vzbudila pozornost především v roce 1991 vydaná fotograficko-dokumentární publikace "Akce atentát". Neméně zajímavá je i jeho knižní trilogie "Někomu život, někomu smrt" (1997 - 2008), která patří mezi stále žádané (a těžko dostupné) reprezentativní (křídový papír, velký formát tisku) publikace.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Akce atentát. Magnet-Press, Praha 1991, 126 s. (ISBN 80-85110-77-6).
  • Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc. 3 díly (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945), Laguna, Praha 1997 (2. díl.), Laguna, Praha 2003 (1. díl.), Laguna, Praha 2008 (3. díl.), 351 s.; 253 s., 415 s.
  • Ráje a pekla Otakara Batličky. Příběhy statečných. Lepres, 2003, s. 217–229.
  • Heydrich. Gallery, Praha 2004, 326 s. (ISBN 80-86010-87-2).
  • JELÍNEK, Zdeněk: Operace Silver A. Úvod a obrazová příloha Jaroslav Čvančara. Galacie Scriptorium, 2010.
  • KOTYK, Jiří: Hana a Václav Krupkovi pod koly dějin. Doslov – ČVANČARA, Jaroslav: Jak jsem je poznal. Evropské vydavatelství, 2011.
  • Heydrich. Gallery, Praha 2011, doplněné vydání.
  • ČVANČARA, Miroslav a ČVANČARA, Jaroslav: Zaniklý svět stříbrných pláten. Po stopách pražských biografů. Academia, Praha 2011, 650 s. (ISBN 978-80-200-1969-1).

Studie v odborných periodikách a sbornících[editovat | editovat zdroj]

  • Prezident Edvard Beneš okem kamery. In: Paměť a dějiny, 3/2011, s. 31–41.
  • My sloužíme svému národu. Anabáze Ctirada a Josefa Mašínových a Milana Paumera v US Army. In: Paměť a dějiny, 1/2011, s. 100–117.
  • Jaroslav Čvančara, Jaroslav Hazdra, Zdeněk Vajskebr, Jan: Naší ctí je věrnost. Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. In: Paměť a dějiny, 2/2010, s. 4–22.
  • Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské. In: Paměť a dějiny, 2/2009, s. 101–115.
  • Jaroslav Čvančara, Uhlíř, Jan Boris: Chlebíčková aféra. Poslední odbojový čin ministerského předsedy Aloise Eliáše. In: Historie a vojenství, r. 55/2006, č. 4, s. 37–48.

Popularizační články, rozhovory[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Odborná spolupráce na audiovizuálních dílech[editovat | editovat zdroj]

Hrané filmy – poradce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V domě na adrese Kubelíkova 1150/48 v Praze 3 sídlila za protektorátu půjčovna filmů bratrů Františka Čvančary a Ferdinanda Čvančary. Půjčovna měla ve svém depozitáři sbírku vzácných historických filmů. Jen čtrnáct dnů uplynulo od obsazení republiky Němci a dne 28. března 1939 tuto filmovou půjčovnu obsadili příslušníci gestapa a úředníci Říšského ministerstva lidové osvěty a propagandy. Společně zabavili velké množství historicky cenných filmů. Zabavené předměty skončily dílem v Říšském filmovém archivu a dílem v Reichsfilmarchivu v Berlíně. V rámci dobývání Berlína Rudou armádou se předměty z berlínského Reichsfilmarchivu staly pravděpodobně kořistí této vítězné armády.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941–1943). 3., upravené vyd. Praha : Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR . ISBN 978-80-86274-81-2. S. 251. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (19391941; 19411943; 19431945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 20032008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  2. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha : Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1 (Academia), ISBN 978-80-86852-53-9 (Archiv hlavního města Prahy). Praha 3, s. 433.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]