Záhvozdí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Záhvozdí
Statek
Statek
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŽelnava
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel16 (2021)[1]
Katastrální územíŽelnava (10,34 km²)
Nadmořská výška747 m n. m.
PSČ384 51
Počet domů11 (2011)[2]
Záhvozdí
Záhvozdí
Další údaje
Kód části obce196380
Zaniklé obce.cz3451
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záhvozdí (německy Hintring do roku 1949[3]) je malá vesnice, část obce Želnava v okrese Prachatice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Želnavy. Prochází zde silnice I/39. Je zde evidováno 9 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel.[5]

Záhvozdí leží v katastrálním území Želnava o výměře 10,34 km².[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1393.[7] V roce 1843 bylo Záhvozdí uváděno pod názvem Hintering. Stálo zde 23 domů a žilo 241 obyvatel.[8][9] V letech 1938 až 1945 bylo Záhvozdí v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Záhvozdí je výchozím místem pro výstup na Knížecí stolec (od 1. ledna 2023 po trase Záhvozdí – Knížecí stolec – Záhvozdí, v době od 06:00 do 22:00 hod. ve státních svátcích: 1.1., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11., dále o sobotách a nedělích v červenci a v srpnu).[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 203. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-26. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 242. 
  8. PALACKÝ, František. Popis Králowstwí Českého čili Podrabné poznamenání wšech dosawadních krajuw, panstwí, ... s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. 1843: w jazyku českém i německém. [s.l.]: Kalve 624 s. Dostupné online. Google-Books-ID: aroAAAAAcAAJ. 
  9. SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen: Bd. Budweiser Kreis. 1841. [s.l.]: J. G. Calve 350 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: 5Ao5AQAAMAAJ. 
  10. INFORMACE KE VSTUPU: Vojenský újezd Boletice. www.vojujezd-boletice.cz [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]