Matěj Kopecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matěj Kopecký
Matěj Kopecký.jpg
Narození 24. února 1775
Libčany
Úmrtí 3. července 1847 (ve věku 72 let)
Koloděje nad Lužnicí
Místo odpočinku Týn nad Vltavou
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Matěje Kopeckého v Týně nad Vltavou

Matěj Kopecký (24. února 1775 Libčany3. července 1847 Koloděje nad Lužnicí[1]) byl český loutkový divadelník. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení.

Život[editovat | editovat zdroj]

Matěj Kopecký byl synem loutkáře Johanese Kopeckého, proto také do školy chodil jen krátce. Jeho cesta k loutkařině však byla klikatá a dlouhá. Jako šestnáctiletý se stal z vůle svých rodičů poddaným malého panství Lažanského na Blatensku. Odtud odešel do Prahy, kde se vyučil hodinářem. Po vyučení se oženil v Miroticích s Rozálií Holzäpfelovou[2] a po vzoru svého tchána se stal trhovcem. V roce 1798 byl povolán na vojnu, odkud byl propuštěn až v roce 1809. Z poslední vojenské kapitoly svého života se vrátil jako vojenský vysloužilec – invalida. Pokračoval v obchodnickém životě (obchodoval mj. s knoflíky a velbloudí srstí), ale už zájmově provozoval loutkové divadlo.

V roce 1819 se rozhodl pro loutkářský život a podal si žádost ke krajskému úřadu v Písku o propůjčení jednoroční licence „K provozování mechanických představení“. Tu musel poté každoročně prodlužovat.

V Kvíčalovské chalupě v Miroticích (Rybářská ul. čp. 112) žil v letech 17951836. Pak se přestěhoval do Přečína (místní část Vacova u Strakonic). Zde pokračoval v provozování loutkářských představení.

Poslední měsíce svého života prožil v Kolodějích nad Lužnicí u svého přítele Václava Šonky, kde také zemřel. Byl pochován v Týně nad Vltavou.

Měl 15 dětí, dospělosti se dožilo jen šest. Tři z nich – synové Josef, Václav a Antonín – se také věnovali loutkářství.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kopecký byl vlastenec, hrál česky a je přezdíván „patriarcha českého loutkářství“. Jeho hlavní témata byla Faust, český Honza a čerti.

Hry: Oldřich a Božena, Loupežníci na zámku.

Tradice a ohlasy[editovat | editovat zdroj]

V rodě Matěje Kopeckého se v loutkářské tradici dosud úspěšně pokračuje.

Na jeho tvorbu také navazovali Jiří Trnka a Hermína Týrlová.

Jeho popularitě významně pomohl Mikoláš Aleš (rodák z Mirotic), který nakreslil jeho podobiznu. O Matěji Kopeckém se zmiňuje také Josef Václav Frič, který ve 40. letech 19. století navštívil jeho představení Doktor Faust. Slavná postava Matěje Kopeckého byl také Kašpárek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční zápis úmrtí Matěje Kopeckého (5. shora)
  2. Matriční zápis 15. 10. 1795 (3. shora) svatby Matěje Kopeckého a Rozálie Holzäpfelové

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]