Matěj Kopecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matěj Kopecký
Matěj Kopecký.jpg
Narození24. února 1775
Libčany
Úmrtí3. července 1847 (ve věku 72 let)
Koloděje nad Lužnicí
Místo pohřbeníTýn nad Vltavou
NárodnostČeši
Povoláníloutkoherec, herec, dramatik a loutkář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Kopecký (24. února 1775 Libčany3. července 1847 Koloděje nad Lužnicí[1]) byl český loutkový divadelník. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení.

Život[editovat | editovat zdroj]

Matěj Kopecký byl synem loutkáře Johanese Kopeckého, proto také do školy chodil jen krátce. Jeho cesta k loutkařině však byla klikatá a dlouhá. Jako šestnáctiletý se stal z vůle svých rodičů poddaným malého panství Lažanského na Blatensku. Odtud odešel do Prahy, kde se vyučil hodinářem. Po vyučení se oženil v Miroticích s Rozálií Holzäpfelovou[2] a po vzoru svého tchána se stal trhovcem. V roce 1798 byl povolán na vojnu, odkud byl propuštěn až v roce 1809. Z poslední vojenské kapitoly svého života se vrátil jako vojenský vysloužilec – invalida. Pokračoval v obchodnickém životě (obchodoval mj. s knoflíky a velbloudí srstí), ale už zájmově provozoval loutkové divadlo.

Kopie záznamu o úmrtí Matěje Kopeckého (z expozice „Svět loutek“ v Městském muzeu v Týně nad Vltavou)

V roce 1819 se rozhodl pro loutkářský život a podal si žádost ke krajskému úřadu v Písku o propůjčení jednoroční licence „K provozování mechanických představení“. Tu musel poté každoročně prodlužovat.

V Kvíčalovské chalupě v Miroticích (Rybářská ul. čp. 112) žil v letech 17951836. Pak se přestěhoval do Přečína (místní část Vacova u Strakonic). Zde pokračoval v provozování loutkářských představení.

Pomník Matěje Kopeckého z roku 1905 u kostela sv. Víta na hřbitově v Týně nad Vltavou

Poslední měsíce svého života prožil v Kolodějích nad Lužnicí u svého přítele Václava Šonky, kde také zemřel. Byl pochován v Týně nad Vltavou. Pomník na hřbitově u západní stěny kostela sv. Víta však je jen symbolický náhrobek (kenotaf), zřízený v roce 1905 díky vltavotýnským ochotníkům, v roce 1927 ozdobený reliéfním portrétem Matěje Kopeckého od vltavotýnského malíře Jaroslava Vojny podle předlohy Mikoláše Alše, v současné podobě po rekonstrukci zásluhou občanského sdružení Patriot. Místo původního hrobu, kde byl Matěj Kopecký na hřbitově skutečně pochován, není známo.[3]

Měl 15 dětí, dospělosti se dožilo jen šest. Tři z nich – synové Josef, Václav a Antonín – se také věnovali loutkářství, stejně jako jejich potomci a příbuzní. Z rodu pocházela též vnučka Arnoštka Kopecká, dcera Václava Kopeckého, jedna z prvních českých loutkohereček.

V průběhu svého života on sám udával datum svého narození z různých důvodů podle situace různě. Dlouho byl uváděno 28. května 1762, skutečné datum 24. února 1775 bylo objasněno z matriky zásluhou mirovického archiváře a badatele Jana Tomana v roce 1944. Naproti tomu o datu úmrtí nebylo pochyb: zemřel 3. července 1847 a byl pohřben na neoznačeném místě na hřbitově v Týně nad Vltavou. Datum úmrtí potvrzuje známý a poněkud kontroverzní zápis v knize zemřelých, který provedl týnský kaplan Jan Snížek: „3. Julio zemřel v Kolodějích čp. 37 a na tejnském hřbitově pochován Matěj Kopecký, komediant z Mirotic, vdovec a žebrák.“ [4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kopecký byl vlastenec, hrál česky a je přezdíván „patriarcha českého loutkářství“. Jeho hlavní témata byla Faust, český Honza a čerti.

Hry: Oldřich a Božena, Loupežníci na zámku.

Tradice a ohlasy[editovat | editovat zdroj]

V rodě Matěje Kopeckého se v loutkářské tradici dosud úspěšně pokračuje. Velmi intenzivně se k tomuto rodu hlásil i komunistický ministr kultury Václav Kopecký.[5]

Na jeho tvorbu také navazovali Jiří Trnka a Hermína Týrlová.

Jeho popularitě významně pomohl Mikoláš Aleš (rodák z Mirotic), který nakreslil jeho podobiznu. O Matěji Kopeckém se zmiňuje také Josef Václav Frič, který ve 40. letech 19. století navštívil jeho představení Doktor Faust. Slavná postava Matěje Kopeckého byl také Kašpárek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční zápis úmrtí Matěje Kopeckého (5. shora)
  2. Matriční zápis 15. 10. 1795 (3. shora) svatby Matěje Kopeckého a Rozálie Holzäpfelové
  3. SUDOVÁ, Martina; PROCHÁZKA, Lubomír. Vltavotýnský poutník, aneb, Týnem nad Vltavou a okolím ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 2007. 247 s. (Poutník; sv. 5). ISBN 978-80-7340-098-9. S. 165. 
  4. SUDOVÁ, Martina; PROCHÁZKA, Lubomír. Vltavotýnský poutník, aneb, Týnem nad Vltavou a okolím ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 2007. 247 s. (Poutník; sv. 5). ISBN 978-80-7340-098-9. S. 163. 
  5. PÁVOVÁ, JANA, 1983-. Demagog ve službách strany : portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů 191 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-87211-09-0, ISBN 80-87211-09-X. OCLC 424679324 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SUDOVÁ, Martina; PROCHÁZKA, Lubomír. Vltavotýnský poutník, aneb, Týnem nad Vltavou a okolím ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 207. 247 s. (Poutník; sv. 5). ISBN 978-80-7340-098-9. Kapitola Procházka devátá: Od Vltavy k Lužnici, část O smrti Matěje Kopeckého a "stěhovavém" pomníku, s. 163–166. 
  • TOMAN, Jan. Matěj Kopecký a jeho rod. 1. vyd. České Budějovice: Kraj. nakl., 1960. 208, [3] s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]