Kunžvart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o zřícenině. O vedlejším vrcholu hory Strážný pojednává článek Kunžvart (Šumava).
O dřívější obci jména Kunžvart pojednává článek Strážný.
Kunžvart
Jihovýchodní stěna věže
Jihovýchodní stěna věže
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 14. století
Zánik polovina 16. století
Další majitelé páni z Janovic
Poloha
Adresa vrch Kunžvart, Strážný, ČeskoČesko Česko
Pohoří Šumava
Souřadnice
Kunžvart (Česko)
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17969/3-3762 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunžvart je zřícenina hradu na Šumavě, v katastrálním území Horní Světlé Horyokrese Prachatice. Nachází se na stejnojmenném vrcholu, na žulovém výchozu východní rozsochy hory Strážný (1115 m), vzdálené 700 m západně. Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1033 m k nejvýše položeným hradům v České republice. Stojí 1,5 km severozápadně od městysu Strážný, kde je hraniční přechod do Německa. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

K založení tohoto strážního hrádku chybí starší historické zprávy. Vznikl pravděpodobně na počátku 14. století z podnětu Jana Lucemburského v souvislosti s jeho péčí o nové zajištění západních hranic státu,[zdroj?] ale dřívější využití lokality dokládají archeologické nálezy ze 13. století.[2] Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře Archeologického ústavu AV ČRPlzni.

Vstup do věže

Poprvé se připomínálistině z roku 1359 jako „castrum Kungenslen“, když byl Karlem IV. společně s vimperským panstvím potvrzen Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta.[3] Význam hradu se zvýšil v období, kdy král Václav IV. dovolil vimperským pánům obnovit pobočku Zlaté stezky do Vimperka a umožnil na ní vybírat clo. Na hradě sídlil purkrabí a jeho menší družina. Podle zprávy z roku 1547 se zde již nebydlelo a v roce 1578 zde vyhořely dvě staré světnice. Hrad se tak od poloviny 16. století postupně změnil ve zříceninu.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Přístupová cesta ke hradu vedla od západu, kde byl hrad chráněn skalní rozsedlinou upravenou na příkop. Obvodové opevnění bylo dřevěné. Jedinou kamennou stavbou byla dochovaná čtverhranná věž (donjon) s plochými stropy a se zaobleným západním nárožím.[2] Nad pravidelným – téměř čtvercovým půdorysem o straně 10,55 × 10,65 m se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnová okénka (dvě v přízemí, jedno v prvním podlaží) a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícena.[5] Do přízemí se vstupovalo průchodem opatřeným na obou koncích portály, z nichž vnější bylo možné zajistit mohutnou závorou. První dvě podlaží plnila provozní funkci a obytné prostory se nacházely až ve druhém patře. Kromě věže se dochovaly jen dvě kapsy vysekané ve skále.[2]

Východně od hradu se nachází mohutná žulová skalní hradba se skalní bránou.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Z obce Strážný vede ke zbytkům hradu žlutě značená turistická trasa. Převýšení je dvě stě metrů. Nejbližší zastávka vlaku je v osm kilometrů vzdálené Lenoře.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-01-03]. Identifikátor záznamu 128646 : Hrad Kunžvart, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Kunžvart, s. 57–59. 
  3. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kunžvart, s. 116. 
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola Kynžvart hrad, s. 153. 
  5. KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Tvrze a hrádky na Prachaticku. [s.l.]: Okresní muzeum Prachatice, 1990. S. 59-61. 
  6. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Kunžvart, s. 63. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kunžvart, s. 311–312. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola Kynžvart hrad, s. 153. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]