Kunžvart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o zřícenině. O vedlejším vrcholu hory Strážný pojednává článek Kunžvart (Šumava).
O dřívější obci jména Kunžvart pojednává článek Strážný.
Kunžvart
Jihovýchodní stěna věže
Jihovýchodní stěna věže
Základní informace
Slohgotický
Výstavba14. století
Zánikpolovina 16. století
Další majitelépáni z Janovic
Poloha
Adresavrch Kunžvart, Strážný, ČeskoČesko Česko
PohoříŠumava
Souřadnice
Kunžvart
Kunžvart
Další informace
Rejstříkové číslo památky17969/3-3762 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunžvart je zřícenina hradu na Šumavě, v katastrálním území Horní Světlé Horyokrese Prachatice. Nachází se na stejnojmenném vrcholu, na žulovém výchozu východní rozsochy hory Strážný (1115 m), vzdálené 700 m západně. Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1033 m k nejvýše položeným hradům v České republice. Stojí 1,5 km severozápadně od městysu Strážný, kde je hraniční přechod do Německa. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doba založení hradu je nejasná, ale archeologické nálezy dokládají využití vrcholu kopce už ve 13. století.[2] Jeho zakladatelem byl panovník,[3] který jej nechal vybudovat k ochraně Zlaté stezky mezi Vimperkem a Pasovem.[4] Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře Archeologického ústavu AV ČRPlzni.

První písemná zmínka o hradu se nachází v listině z roku 1359.[4] Tehdy císař Karel IV. potvrdil držení vimperského panství s Kunžvartem, uvedeným jako Kungenslen,[5] Peškovi z Janovic (podle Augusta Sedláčka Petrovi z Janovic[5]) a synům jeho bratra Herbarta.[4] Význam hradu se zvýšil v období, kdy král Václav IV. dovolil vimperským pánům obnovit pobočku Zlaté stezky do Vimperka a umožnil na ní vybírat clo. Na hradě sídlil purkrabí a jeho menší družina. Podle zprávy z roku 1547 se zde již nebydlelo a v roce 1578 zde vyhořely dvě staré světnice. Hrad se tak od poloviny 16. století postupně změnil ve zříceninu.[5] Od roku 1575 bylo zdivo hradu rozebíráno na stavební materiál.[6]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Vstup do věže

Přístupová cesta ke hradu vedla od západu, kde byl hrad chráněn skalní rozsedlinou upravenou na příkop. Obvodové opevnění bylo dřevěné. Jedinou kamennou stavbou byla dochovaná čtverhranná věž (donjon) s plochými stropy a se zaobleným západním nárožím.[2] Nad pravidelným – téměř čtvercovým půdorysem o straně 10,55 × 10,65 m se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnovitá okénka (dvě v přízemí, jedno v prvním podlaží) a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícena.[7] Do přízemí se vstupovalo průchodem opatřeným na obou koncích portály, z nichž vnější bylo možné zajistit mohutnou závorou. První dvě podlaží plnila provozní funkci a obytné prostory se nacházely až ve druhém patře. Kromě věže se dochovaly jen dvě kapsy vysekané ve skále.[2]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Z obce Strážný vede ke zbytkům hradu žlutě značená turistická trasa. Převýšení je dvě stě metrů. Nejbližší zastávka vlaku je v osm kilometrů vzdálené Lenoře.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-01-03]. Identifikátor záznamu 128646 : Hrad Kunžvart, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Kunžvart, s. 57–59. 
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kunžvart, s. 311–312. 
  4. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kunžvart, s. 116. 
  5. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Kynžvart hrad, s. 153. 
  6. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Kunžvart, s. 52. 
  7. KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Tvrze a hrádky na Prachaticku. Prachatice: Okresní muzeum Prachatice, 1990. ISBN 80-900058-2-9. S. 59–61. 
  8. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Kunžvart, s. 63. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]