Strakonice (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strakonice

Hradní areál ve středu Strakonic
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 1. polovina 13. století
Stavitel Bavorové ze Strakonic
Další majitel Johanité
Poloha
Adresa Hradební 50, Strakonice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Strakonice
Red pog.svg
Strakonice
Další informace
Kód památky 35221/3-3945 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plán hradu

Hrad Strakonice je gotický hrad a barokní zámek s kostelem svatého Prokopa ve městě Strakonice na soutoku zlatonosné řeky Otavy a Volyňky. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl založen mezi léty 1220-1235 a v roce 1243 daroval Bavor I. († 1260), účastník křížové výpravy, a jeho manželkou[kdo?] Bolemilou východní polovinu hradu řádu maltézských rytířů, který zde zřídil komendu. V první fázi stavby (1220-1235) vzniklo hlavní opevnění, včetně hlubokého příkopu na jižní a západní straně, západní část kostela s věží, budova ambitu a palác s kapitulní síní. V letech 1260-1280 za Bavora II. vznikl nový palác s věží a byly zaklenuty ambity. Počátkem 14. století přestavěl zvíkovský purkrabí Bavor III. západní opevnění a původně hranolovou věž na dnešní Rumpál (gotická věž s břitem).

Roku 1402 Johanité získali celý hrad, který byl od roku 1421 (po zničení pražského sídla řádu) sídlem velkopřevorů. Po roku 1500 vybudoval komtur řádu Jan III. z Rožmberka věž Jelenku a severní kamennou hradbu a přestavěl obytný palác. Stavební úpravy hradu byly ukončeny 17141721 barokní zámeckou přístavbou.[2] Maltézský řád zde působil až do uvěznění posledního převora a profesora zdejšího gymnázia A. Voráčka komunisty roku 1951, později jen skrytě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hrad kombinuje prvky několika architektonických slohů a má tři nádvoří. Hlavní vstup je barokní zámeckou budovou od jihovýchodu na první nádvoří, kde je i kostel. Druhé nádvoří obklopuje starý i renesanční palác, západní hradba s věží Rumpál a bývalé purkrabství. Na třetím nádvoří u řeky jsou hospodářské budovy a západní brána. Během své historie byl dvakrát dobyt a zpustošen – poprvé roku 1620 stavovskými vojsky a podruhé Švédy za třicetileté války (údajně nikoliv vojensky, ale zradou).

Palác s kvadraturou[editovat | editovat zdroj]

Původně románský palác má v přízemí kapitulní síň s románským kruhovým oknem nad vchodem. Síň je sklenuta čtyřmi poli křížové klenby a vyzdobena freskami. Románským kamenným portálem se vstupuje do přiléhajícího ambitu s křížovými klenbami s cihelnými žebry, na stěnách se zachovaly velmi cenné fresky z let 1310-1340. Kamenným portálem na východní straně se vstupuje do kostela.[3]

Kostel svatého Prokopa[editovat | editovat zdroj]

Dnešní hlavní loď s kruchtou a úzkou jižní lodí pochází patrně z let 1220-1235. Koncem 13. století byl připojen nový presbytář a velká hranolová věž. Také na kruchtu vede v prvním patře kamenný románský portál, celá západní stěna kruchty je vyzdobena freskami. Zařízení kostela je barokní, na severní stěně je dřevěná socha tzv. Madony ze Strakonic z let 1320-1330 (originál v Národní galerii v Praze) a oltář svaté Anny s pozdně gotickými řezbami. Nad vchodem do sakristie visí dřevěný krucifix (kolem 1370, originál v NG v Praze).[4]

Druhé nádvoří[editovat | editovat zdroj]

Jižní stranu druhého nádvoří tvoří obytný palác komturů z 15.-16. století, západní hradba s věží Rumpál a v severozápadním rohu románská budova bývalého purkrabství s hrázděným štítem.

Současné využití[editovat | editovat zdroj]

Dnes v areálu sídlí Muzeum středního Pootaví, římskokatolická farnost sv. Prokopa, Šmidingerova knihovna a Základní umělecká škola.

Od roku 1995 je areál strakonického hradu prohlášen za národní kulturní památku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-10-30]. Katalogové číslo 146986 : Hrad. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 431.
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 433.
  4. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 434.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech III. Praha: Academia 1980. Str. 431-435

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]