Maximilián Rumpál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maximilián Rumpál
Narození 1581
Prachatice
Úmrtí 27. září 1620 (ve věku 38–39 let)
Prachatice
Příčina úmrtí zabitý v boji
Manžel(ka) Justina
Rodiče Jakub Rumpál
Anna Berounská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Prachatice, Rumpálův dům, č. 506

Maximilián Rumpál (1581? Prachatice27. či 28. září 1620 Prachatice) byl prachatický měšťan, obchodník se solí a městský radní.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se prachatickému měšťanovi Jakubovi Rumpálovi (1535-1600) a jeho ženě Anně, dceři Chrysostoma Berounského, jak je uvedeno v soupisu obyvatel z roku 1585. Měl starší sestru Kristinu a mladší sestru Benignu. Rodina měla 2 služebné, chůvu a pomocnici v domácnosti a žila nejspíše v domě v Husově ulici. V roce 1608 získal masný krám od Jakuba Řezníka coby splátku dluhu. Oženil se v roce 1610 s Justinou, vdovou po Janu Ziglovi. Roku 1612 odkoupil vorný grunt ve Hvozdci od Mikuláše Pumprleho. V roce 1617 je uváděn jako městský radní. Dne 3. července 1620 se vydal společně s Matějem Ziglem a Jiříkem Pelhřimovským do Prahy k panu podkomořímu se zplnomocněním měšťanů, kvůli obnovení městského úřadu, neb 11. března 1620 dalo město slib poslušnosti novému králi Fridrichu Falckému a úspěšně se ubránilo obléhání císařského vojska vedeným plukovníkem Baltasarem Madrasem v květnu 1620. Předpokládá se, že v tomto období byl v čele města, a padl při druhém obléhání města vojskem generála Maxmiliána Buquoye v září 1620.[2]

Příbuzní a Rumpálův dům[editovat | editovat zdroj]

V Prachaticích na náměstí je dům č. 41 pojmenován přímo Rumpálův dům. Patřil strýci Maximiliána Rumpála, obchodníkovi a radnímu Šebestiánovi. Druhým jeho strýcem z otcovy strany byl Mikuláš Rumpál. Ve svatební smlouvě Maximiliána a Justýny jsou zmínění coby jeho svědci další příbuzní, bratranci Řehoř Rumpál a Tobiáš Rumpál. Jeho bratrancem byl i Matouš Rumpál.

Literární zpracování[editovat | editovat zdroj]

J. J. Stankovský: Maximilian Rumpal (vydání 1910)

Fiktivní život Maximiliána Rumpála popsal Josef Jiří Stankovský v románu Maxmilián Rumpal, prachatický primator: historický román z dob třecetileté války, který byl poprvé vydán v roce 1875.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JAHN, Jilji Vratislav; VILIMEK, Josef Richard a Jan Neruda. Obrazy zivota: Domaci illustrovana biblioteka zabavneho i pouceni cteni [online]. Augusta, 1862 [cit. 2019-03-10]. S. 63. Dostupné online. 
  2. JANOTA, Adalbert Vlastimil; JANOTA, Vojtech Vlastimil. Poutnik od Otavy: zábavný a poučný časopis [online]. Vetterl, 1862 [cit. 2019-03-10]. S. 129. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice : obrazy z paměti města. [s.l.]: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 355-356. 
  • STARÝ, Václav. Zlata stezka : sbornik Prachatickeho muzea - Maxmilián Rumpál. Prachatice: Prachatické muzeum, 2016. ISBN 978-80-87421-23-9. S. 399-405. 
  • STARÝ, Václav. Zlata stezka : sbornik Prachatickeho muzea - Maxmilián Rumpál. Prachatice: Prachatické muzeum, 2016. ISBN 978-80-87421-23-9. S. 509-515. 
  • SLÁMA, František Josef. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. Praha: Jan Host. Pospissil, 1838. S. 97-102..