Rudolf Kubitschek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Kubitschek
Narození 29. prosince 1895
České Žleby
Úmrtí 29. května 1945 (ve věku 49 let)
Prachatice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Kubitschek (29. prosince 1895 České Žleby29. května 1945 Prachatice) byl folklorista, spisovatel a znalec Šumavy.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Kubitschek se narodil jako syn finančního ředitele v šumavských Českých Žlebech na Volarsku. Navštěvoval německá gymnázia v Žatci a Prachaticích a studoval německý jazyk a literaturu, historii a geografii na Německé univerzitě v Praze. V roce 1920 získal v Praze u rakouského profesora Primuse Lessiaka doktorát za práci na dialektové geografii Šumavy. Dalších 25 let pracoval Kubitschek jako středoškolský profesor v Duxu, Praze, Plané u Mariánských Lázní, Chebu a Plzni, vyučoval také na učitelském ústavu v Českých Budějovicích.[1]

Je považován za významného národopisného, vlastivědného a jazykového znalce Šumavy.[1]

Spolu s místním historikem Josefem Blauem a básníkem Hansem Watzlikem Kubitschek založil a od roku 1919 editoval Böhmerwäldler Dorfbücher, které vycházely v českobudějovickém nakladatelství Moldavia; jako první svazek editoval Hirschauerstücklein. V roce 1920 spolu s učiteli Karlem Hoferem, Karlem Gaierem, Augustem Michlem a dalšími Kubitschek založil v okrese Prachatice komunitní studijní skupinu „Goldener Steig“ (Zlatá stezka), která v následujících letech zkoumala přesný průběh této staré obchodní stezky mezi Prachaticemi a státní hranicí; v roce 1927 ji vyznačili panely.

Rudolf Kubitschek byl schopen velmi srozumitelně prezentovat informace ze svých archivů a terénního výzkumu historie osídlení, lingvistického folklóru a dialektové geografie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Hirschauerstücklein. České Budějovice 1919.
  • Böhmerwäldler Bauernschwänke. Vídeň, Praha, Lipsko 1920.
  • Wallern und die Wallerer. (společně s Valentinem Schmidtem). České Budějovice 1921.
  • Die Holzhauersiedlung Fürstenhut. Passau 1921.
  • Bauernrätsel. Pasov 1922.
  • Von den Namen der Heimat. Oberplan 1923.
  • Böhmerwäldler Spottbüchlein. Prachatice 1925.
  • Hundert altdeutsche Schwänke. Liberec 1926.
  • Die Mundarten des Böhmerwaldes. Plzeň 1927.
  • „Tief drin im Böhmerwald“. Das Heimatlied der Böhmerwäldler. Plzeň 1931.
  • Eleonorenhain. Hundert Jahre Böhmerwäldler Glasmacherkunst. Cheb 1932.
  • Waldler. Kurzweilige Geschichten. Plzeň 1934.
  • Die Herkunft der Wallerer. Praha 1935.
  • Větve a paty z Českého lesaSchnurren und Schwänke aus dem Böhmerwald. Karlovy Vary 1939.
  • Schnurren und Schwänke aus dem Böhmerwald. Winterberg 1939.
  • Allerlei Bayerisches und Böhmisches. Volkskundliche Aufsätze. Winterberg 1940.
  • Pilsen. Vergangenheit und Gegenwart. Plzeň 1940.
  • Glück und Segen. Alte und neue Böhmerwald-Schwänke. Karlovy Vary, Lipsko 1942.
  • Der Böhmerwald lacht. Schnurren und Schwänke. Karlovy Vary 1944.
  • Waldbauerng'schichten. Vídeň 1948 (posmrtně).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Kubitschek na německé Wikipedii.

  1. a b MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Archiv Böhmelwaldmuseum Passau, životopisná sbírka: Rudolf Kubitschek.
  • Gerhard Lüdtke (ed.): Kürschners Deutscher Literatur-Kalender 1943. Berlín 1943, sloupce 610–611.
  • Viktor E. Zimmer: Profesor dr. Rudolf Kubitschek. In: Böhmerwäldler Heimatbrief. Č. 12, Geisenfeid 1949, s. 60.
  • Karl Franz Leppa: Rudolf Kubitschek zum Gedächtnis. In: Hoam! Monatsschrift für die Böhmerwäldler, 3. generace, Waldkirchen 1950, č. 5, s. 7.
  • Josef Oswald: Bayerische Heimatbewegung und -forschung zwischen den zwei Weltkriegen. In: Historisches Jahrbuch der Görresgesellschaft. 72. svazek, Mnichov 1953, s. 604–14.
  • Heinrich Renner: Dr. Rudolf Kubitschek, seine letzten Lebenstage. In: Böhmerwäldler Heimatbrief. Č. 76, Geisenfeid 1954, s. 209.
  • Eduard Eisenmeier: Das Werk Rudolf Kubitscheks. In: Böhmerwäldler Heimatbrief. Č. 79, Geisenfeid 1955, str. 289–291.
  • Eduard Eisenmeier: Bibliographie zum Werke Rudolf Kubitschek. Typoscript 1955 (v archivu muzea Šumava Passau, panství Eduard Eisenmeier, tento seznam byl od té doby podstatně změněn a opraven).
  • Paul Praxl: Rudolf Kubitschek. In: Ostbairische Grenzmarken. Passau Yearbook for History, Art and Folklore, Svazek 2, Passau 1958, s. 308–310.
  • Karl Keusch: Damals in der Heimat im Böhmerwald. (Fürstenhut) Grafenau 1992, s. 24, 6269,73.
  • Paul Praxl: Rudolf Kubitschek 1895 – 1945 – 1995. In: Hoam! Svazek 46, prosinec 1995.