Václav Jan Frierenberger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Václav Josef von Frierenberger
Detail erbu
Detail erbu
Narození 2. září 1759
Český Krumlov
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 11. února, 1823 (64 let)
Kroměříž
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Vojenská kariéra
Hodnost Generálmajor
Doba služby 47 let
Sloužil Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Složka Armáda Rakouského císařství
Jednotka dělostřelectvo
Války Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Napoleonské války
Bitvy Bitva u Slavkova (1805)
Bitva u Znojma (1809)
Bitva u Drážďan (1813)
Vyznamenání Vojenský řád Marie Terezie Vojenský řád Marie Terezie
Řád sv. Anny Řád sv. Anny (Rusko)

Jan Václav Josef Frierenberger, německy Johann Wenzel Joseph Ritter von Frierenberger (2. září 1759, Český Krumlov[1]11. února 1823, Kroměříž[2]) byl generál armády rakouského císařství z období napoleonských válek.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako syn důstojníka se již v mládí rozhodl pro službu v armádě, prošel rakousko-tureckými válkami a v roce 1790 je uváděn již v hodnosti kapitána.[3] Jeho otec major Josef Frierenberger byl 21.10.1762 vyznamenán Vojenským řádem Marie Terezie.[4] Po bitvě u Slavkova byl stejně jako jeho otec 28.05.1806 dekorován nejvyšším rakouským vojenským vyznamenáním - rytířským křížem Vojenského řádu Marie Terezie (představovalo to i nárok na doživotní šlechtický titul rytíř (Ritter) a případně se mohl nositel domáhat i dědičného titulu svobodného pána) a v následujícím roce byl povýšen na podplukovníka a v roce 1809 na plukovníka. Následně byl 27.04.1813 povýšen na generálmajora. V bitvě u Drážďan byl dne 26. srpna 1813 těžce zraněn a velení dělostřelectva po něm převzal generál Friedrich Karl von Langenau (1782-1840). Následně byl ruským carem Alexandrem vyznamenán ruským řádem sv. Anny. V lednu roku 1820 byl penzionován[5] a poslední roky života prožil v Kroměříži. Byl pohřben na starém kroměřížském hřbitově.

Pomník u Slavkova[editovat | editovat zdroj]

Pomník u Staré pošty

Dne 2. prosince 1995 byl odhalen kamenný pomník s trčící dělovou hlavní při olomoucké silnici za Starou poštou dále na Rousínov, který vybudovala Československá napoleonská společnost spolu s Baterii Austerlitz. Pomník je věnován dvěma rakouským dělostřeleckým bateriím, které pod velením majora Václava Jana Frierenbergera kryly ústup ruského sboru generála Bagrationa v závěru bitvy.[6][7]

Pomník na kroměřížském hřbitově[editovat | editovat zdroj]

V roce 1936 byl ze starého hřbitova v místech dnešního Bezručova sadu přenesen na vsypovou loučku při vstupu na městský hřbitov pomník, který nechala v roce 1823 zbudovat na hrobě svého manžela jeho žena. Empírový památník (nemovitá Kulturní památka České republiky[8] s číslem 101308) má podobu truchlící ženy opírající se o podstavec nesoucí zlomený kanelovaný dórský sloup a je na všech čtyřech stranách dříku podstavce opatřen německými nápisy.

České překlady nápisů na podstavci[editovat | editovat zdroj]

Nápis na čelní straně pod reliéfním erbem

Zde odpočívá Václav, rytíř z Frierenbergru, generálmajor c.k. dělostřelectva, nositel vojenského řádu Rytířského kříže Marie Terezie a ruského carského řádu Svaté Anny 1.třídy, který ukončil svou pozemskou kariéru dne 11.02.1823 ve věku šedesát čtyři let.

Pohledová pravá strana

Řád Marie Terezie zdobil hruď tohoto šlechetného válečníka od r. 1805, kdy jím byl jako major vyznamenán za bitvu u Slavkova. Ruský řád Sv. Anny 1. stupně pak získal r. 1813 za zásluhy v bitvě u Drážďan v hodnosti generálmajora.

Pohledová levá strana

Tohoto ctnostmi oplývajícího smrtelníka zdobila zbožnost a nelíčená dobrota srdce. Byl z nejbdělejších válečníků věrně oddaný domu Nejjasnějšího arcivévody, kterému horlivě sloužil 47 let. Dobrý syn, upřímný přítel a milující manžel.

Zadní strana

Na věčnou vzpomínku věnuje tento prostý památník jeho hluboce zarmoucená manželka. Ó, křesťanský poutníku, zastav se, neboť vstupuješ na místo posledního odpočinku statečného bojovníka a pamatuj na něj v modlitbě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://digi.ceskearchivy.cz/2866/154/1448/2411/43/0 - Matriční zápis o narození a křtu v Českém Krumlově, sign. 2866, folium 154.
  2. MZA Brno – Matrika úmrtí, Kostel svatého Mořice v Kroměříži, sign. 8928, folium 122.
  3. www.suedmaehren.at
  4. Řád Marie Terezie
  5. Kariérní postup
  6. KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-90381-6-1. S. 178-183. 
  7. Zřízené pomníky a pamětní desky Československé napoleonské společnosti
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-05]. Identifikátor záznamu 62906721 : pomník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]