Kostel svatého Jošta (Český Krumlov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel a šptiál svatého Jošta
v Českém Krumlově
Kostel svatého Jošta se špitálem v Českém Krumlově
Kostel svatého Jošta se špitálem v Českém Krumlově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
kraj Jihočeský
Obec Český Krumlov
Souřadnice
Základní informace
Status odsvěceno
Užívání necírkvení
Architektonický popis
Architekt Dominik Cometta
Stavební sloh původně gotika, barokní přestavba
Typ stavby Jednolodní kostel
Výstavba kolem roku 1330–přestavba 1594-1599
Odkazy
Adresa Latrán 6, 38101 Český Krumlov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalý kostel a špitál svatého Jošta v Českém Krumlově (po roce 1599 dočasně též jako kostel Nejsvětější Trojice), je stavba původně z doby gotické, později renesančně a barokně přestavěná. Nachází se na adrese Latrán 6. Kostel již neslouží duchovním účelům a v budově sídlí muzeum marionet.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Budova se nachází v městské části Latrán, na levém břehu řeky Vltavy. Objekt je součástí Městské památkové rezervace Český Krumlov a historického jádra města, které je zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Jeho severní průčelí ční do ulice Latrán, jižní terasa pak směřuje k řece. Ze západu s budovou sousedí měšťanský dům čp. 2, z východu je k němu připojena budova bývalého špitálu sv. Jošta, dnešní čp. 13. V jihovýchodním rohu objektu je zasazena bývalá kostelní věž.

Průčelí obracející se do ulice Latrán je pětiosé a asymetrické. Je na něm patrné rozdělení budovy na tři podlaží. K tomuto přepatrování došlo na sklonku 18. století, krátce po zrušení kostela. V západní části průčelí je stále naznačeno původní dělení klenebních polí hlavní lodi. Nachází se zde vstup do jednoho z obchodů, vedle nějž jsou dvě sdružená okna. Ta se nachází i ve druhém podlaží, v podlaží třetím už je po jednom okně.

Ve východní části severního průčelí se nachází vstup do druhého z obchodů a do muzea a bytů. Nad tímto portálem se nachází nika se sochou Panny Marie s Ježíškem.

Jižní fasáda na rozdíl od té severní téměř postrádá stopy původní podoby kostela. Díky terénu svažujícímu se k řece je zde o podlaží víc. Velkou část fasády tvoří asymetrický přístavek, na nějž navazují terasy, které opět vznikly až po zrušení kostela.

Střecha objektu je polovalbová, díky zasazení věže nepravidelná. Čtyřboká věž o patro převyšuje vrcholnici střechy a je zakončena barokní cibulovitou střechou s lucernou. Její lamelová okna jsou orámována bílými lizénami, těsně pod střechou se nachází terakotové maskarony.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešní budovy s čp. 6 stála původně kaple či kostelík při špitále sv. Jošta. Špitál s kaplí a snad i hřbitovem musel být postaven pravděpodobně do roku 1317 Petrem I. z Rožmberka. Z toho roku pochází také první zmínka o kostele, zasvěceném sv. Joštu. Petr z Rožmberka jej patrně nechal postavit jako poděkování za narození syna Jošta.[1] S největší pravděpodobností šlo o malé gotické jednolodí s pětibokým závěrem.

Na tento původní kostelík dodnes upomínají dochované gotické prvky - celý západní štít hlavní lodi pozdějšího kostela je gotický a mohl tak být západním štítem původního kostelíku. Ve sklepní úrovni se zachoval i gotický lomený portál.

Tento původní kostel byl roku 1596 Petrem Vokem z Rožmberka zbořen a na jeho místě byl postaven kostel nový, renesanční. Podle některých pramenů si zde Petr Vok chtěl nechat zbudovat hrobku.[1] Ta by teoreticky ve sklepení opravdu mohla být. Petr Vok byl ale nakonec pohřben ve vyšebrodském klášteře a to, zda původně opravdu zamýšlel ulehnout k poslednímu odpočinku v kostele sv. Jošta, není nijak potvrzeno ani vyvráceno.

K přestavbě kostela došlo mezi lety 1596 a 1604 a vedl ji architekt Domenico Cometta. Ještě před kompletním dostavením byl kostel nově zasvěcen Nejsvětější Trojici a předán krumlovským luteránům. Protože většina luteránů v Krumlově tehdy byli Němci, stal se z něj německý kostel. Už roku 1599 ale Petr Vok z Rožmberka luteránského kazatele propustil, a to kvůli malému zájmu o bohoslužby ze strany věřících. Roku 1600 pak Rudolf II. Petru Vokovi zakázal užívat kostel jako protestantský, kostel však nadále zůstal německý.[2] Po roce 1599 zde probíhaly bohoslužby Jednoty bratrské,[3] roku 1602 pak připadl jezuitům.

Po vydání Rudolfova majestátu v roce 1609 se protestanté pokusili kostel získat zpět, ale marně. V roce 1615 bylo kostelu vráceno jeho původní zasvěcení – svatého Jošta.[4]

Pohled na severní fasádu objektu, která je obrácena do ulice Latrán

V 18. století se kostel dočkal výrazných stavebních úprav. Hned roku 1709 došlo k rozšíření sakristie. V roce 1765 byla zbourána zchátralá kostelní věž a za finanční podpory Josefa Adama ze Schwarzenbergu postavena věž o patro vyšší. A to v barokním slohu, v podobě, ve které se dochovala do dnešních dní.

Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád a kostel připadl prelátskému farnímu úřadu. Počet bohoslužeb zde konaných poklesl.[1]

Nedlouho poté byl kostel zrušen, a to na základě reforem vydaných Josefem II. Zavřen byl 11. června 1788 a o dva roky později byl prodán za 1245 zlatých měšťanu Kašparu Koutnému.[2] Věž zůstala v majetku města, zřejmě proto, aby mohla sloužit jako požární hláska. Podle některých pramenů také z toho důvodu, že „slouží ku ozdobě města“ a je součástí jeho panoramatu, které by se při jejím případném zbourání výrazně narušilo.

Mobiliář zrušeného kostela byl rozprodán do měst a vesnic v širokém okolí. Jeden ze zvonů byl převezen do Slavkova, druhý do Hodňova, dvou nedalekých šumavských vesnic. Velký oltář byl přesunut do Nového světa, malé vesnice u Borové Lady, varhany do Čkyně. Různé další mobilie přijaly kostely v Pacově, Vitěšovicích či Přídolí. Část byla převezena do Prahy a zde rozprodána do soukromých rukou.[2]

Kostel svatého Jošta s šedobílou věží a zelenou bání. V pozadí je krumlovský zámek a hrad s dominantní zámeckou věží

Kašpar Koutný budovu bývalého kostela dále prodal dvěma měšťanům, obchodníku a kloboučníkovi, kteří ji přestavili na obytnou a zřídili si v ní obchody. Roku 1792 byl z velké části zbořen presbytář a na jeho místě byl vybudován trakt vstupní chodby. Zbylá část presbytáře byla spolu s hlavní i vedlejší lodí rozdělena na tři podlaží s byty. Nově bylo vyhloubeno sklepení a dům dokonce získal várečné právo. Po roce 1802 jeden z majitelů budovu znovu přestavil. V patře byl nově taneční sál, v přízemí kasino a výčep. Na straně k řece byla pro účely restaurace či právě kasina přistavěna terasa.

Roku 1915 byl postaven nový portál pro krámek Josefa Seidela,[5] o pět let později si zde zřídila prodejnu také firma Baťa. Roku 1922 byl po téměř šesti stech letech zrušen přilehlý špitál. V roce 1925 se v budově zřítil jeden z komínů, což si vyžádalo vnitřní rekonstrukci. Další renovace pak proběhly ve 30. a 40. letech. Upraven byl štít směrem k mostu a uliční fasáda – celé severní průčelí bylo přestavěno do dnešní podoby. Do domu byl zaveden vodovod, zchátralý povalový strop byl nahrazen novým. Směrem k řece byl dostaven sklad pro obchod s jízdními koly a motocykly, který zde tehdy sídlil. Roku 1939 bylo upraveno horní patro, kde vznikl velký byt. Po válce pak došlo k obnově střešní krytiny.

Rodina Wrtaczekových, která v budově od počátku 30. let vlastnila a zasadila se o její rekonstrukce, byla po válce spolu s ostatními českokrumlovskými Němci vysídlena a objekt byl předán do národní správy. Od roku 1958 je památkově chráněn.[6] Během komunismu objekt, stejně jako celé historické centrum Českého Krumlova, chátral. Další rekonstrukce a nového využití se dočkal až po roce 1989.

Roku 1991 byl vypracován stavebně-historický průzkum budovy a na samém sklonku 90. let došlo patrně na jeho základě ke kompletní rekonstrukci budovy. Ta umožnila, aby zde roku 2001 bylo otevřeno muzeum marionet, jehož hlavní expozice zabírá půdní prostor pod renesančním trámovím. V současné době se v objektu kromě muzea loutek nacházejí i čtyři byty a dva obchody.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Stavebně historický průzkum, bývalý kostel sv. Jošta, Latrán č. p. 6, Český Krumlov, J. Muk, 1991
  2. a b c MAREŠ, FRANTIŠEK, 1850-1939,. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českokrumlovském. Díl II, Město Český Krumlov = Inventar der historischen Bau- und Kunstdenkmäler im politischen Bezirk Böhmisch Krumau. Teil II, Stadt Böhmisch Krumau. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 3 volumes (1031 pages) s. ISBN 9788086890067, ISBN 8086890066. OCLC 1048345004 
  3. MRÁZKOVÁ, ZDENA, 1972-. Krumlov - město pod věží. Druhé, doplněné vydání. vyd. Český Krumlov: [s.n.] 285 stran s. ISBN 9788090680104, ISBN 8090680100. OCLC 1085387175 
  4. Český Krumlov : historické centrum. 1. vydání v jazyce českém. vyd. Praha: [s.n.] 199 pages s. ISBN 9788087073933, ISBN 8087073932. OCLC 1006536520 
  5. SOkA Český Krumlov, Archiv města Český Krumlov O – 1, karton 793
  6. špitál a kostel sv. Jošta - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.