Rožmberské dominium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rožmberské dominium
 Páni z Krumlova
 Rožmberkové
13021628 Krumlovské vévodství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Sídelní město Rožmberků – Český Krumlov
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1302 – spojení držav Rožmberků a pánů z Krumlova
zánik:
1628 – povýšením na vévodství
státní útvary a území
Předcházející:
Páni z Krumlova Páni z Krumlova
Rožmberkové Rožmberkové
Nástupnické:
Krumlovské vévodství Krumlovské vévodství

Rožmberské dominium, případně i Vítkovské dominium (odkaz na Vítka I. z Prčice, zakladatele rodu Vítkovců), je označení nejucelenějšího středověkého panství v rámci Českého království na velké části území jižních Čech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik Rožmberského dominia se datuje do roku 1302, kdy došlo ke spojení dvou vítkovských držav: panství po pánech z Krumlova spolu se statky Rožmberků. V čele dominia stála vždy hlava rodu Rožmberků, od 15. století s titulem „vladař domu rožmberského“, jehož sídelním městem byl Český Krumlov.

Praotec Vítkovců Vítek z Prčice (†1194) rozdělil před smrtí své jihočeské panství během tzv. Dělení růží mezi své syny, čímž byly založeny tzv. vítkovské rozrody. Mezi ně se řadili i páni z Krumlova a páni z Rožmberka. Více jak sto let tyto dva příbuzné rody vládly na svých panstvích, avšak roku 1302 krumlovský rozrod vymřel v osobě Voka z Krumlova. Dědictví po svém příbuzném se se souhlasem krále Václava II. ujal Jindřich I. z Rožmberka, jenž následně přesídlil na Krumlov a založil nové vítkovské dominium v čele s Rožmberky.

Rožmberkové pro svoje dominium postupně získali mimořádné výsady: tvořilo např. samostatnou berní jednotku a bylo nedělitelné. Rožmberkové měli na svém území soudní práva, měli i právo razit mince.[1]

V době husitských válek byl v čele dominia Oldřich II. z Rožmberka, který obratnou diplomacií se všemi stranami usiloval o klid na svém území.[2] Podařilo se mu vytvořit podmínky pro další rozvoj dominia, který nastal od 2. poloviny 15. století díky novým formám podnikání. K těm patřilo zejména rybnikářství (budování Rožmberské rybniční soustavy), těžba drahých kovů, pivovarnictví.[1]

Po smrti Petra IV. z Rožmberka v roce 1523 se ale dominium dostalo do finančních problémů, které postupně narůstaly a Petr Vok z Rožmberka byl nakonec donucen v letech 1593–1602 asi dvě třetiny dominia postupně prodat; i tak ale zůstal třetím nejbohatším českým velmožem. Centrum dominia se v roce 1602 přesunulo z Krumlova do Třeboně. Po smrti Petra Voka v roce 1611 zdědili dominium podle staré dohody z roku 1484 Švamberkové.[1] Těm byl po českém stavovském povstání veškerý majetek zkonfiskován a Rožmberské dominium tak zaniklo. Jeho území a majetky postupně získal Jan Oldřich z Eggenbergu. Ten v roce 1628 získal titul vévody a pokračovatelem Rožmberského dominia se stalo Krumlovské vévodství.

Některé majetky v jižních Čechách patřící k Rožmberskému dominiu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. 
  2. KUBÍKOVÁ, Anna. Oldřich II. z Rožmberka. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2004. 215 s. ISBN 80-86829-00-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]