Kaplanka (Český Krumlov)
| Kaplanka v Českém Krumlově | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | 1513–1520 (přestavba staršího objektu) |
| Přestavba | 19. století, 1980 |
| Stavitel | Hans Getzinger |
| Stavebník | Václav z Rovného |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost - prelatura Český Krumlov |
| Poloha | |
| Adresa | Vnitřní Město, Český Krumlov,  Česko |
| Ulice | Horní čp. 159 |
| Souřadnice | 48°48′37,54″ s. š., 14°18′57,68″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25510/3-1176 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaplanka v českokrumlovském Vnitřním Městě stojí v Horní ulici čp. 159. Nachází se severně od kostela svatého Víta. Jedná se o jedinečný příklad pozdně gotické a raně renesanční církevněsprávní architektury na Českokrumlovsku. Od 3. května 1958 je objekt kulturní památkou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starší objekt, stávavší na místě kaplanky, byl mezi léty 1513–1520 rozšířen. V novém domě byla zbudována kaple svatého Pavla. Dále se tam nacházely pokoje pro kaplany, hosty a nemocné. Zakázky rožmberského kancléře Václava z Rovného se ujal vrchní kameník Hans Getzinger. 2. listopadu 1518 byla kaplanka darovací smlouvou převedena do držení přímo krumlovským kaplanům. Bylo v ní přesně definováno rozmístění jednotlivých kaplanů v rámci objektu s jejich konkrétními úkoly, jež museli plnit. Závěr smlouvy je apelem na všechny, kteří by se chtěli dát do paktu s kacířskými stoupenci Viklefa, Jidáše, Žižky a Husa.[2]
V 19. století se objekt dočkal dílčích stavebních úprav,[pozn. 1] roku 1923 byly sneseny stupňovité štíty. Ty se na objekt vrátily v roce 1980, kdy proběhla rehabilitace původního architektonického řešení památkově chráněného domu.[1]
V letech 2000–2008 v objektu fungovala Galerie Kaplanka, jejíž provoz byl ukončen z ekonomických důvodů.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Objekt stojí ve svahu, v jehož vyšší úrovni se dříve rozprostíral hřbitov. Reprezentativní charakter západního průčelí podtrhuje nárožní arkýř, tesaná ostění oken a stupňovitý štít s atikou a cimbuřím[pozn. 2], za nímž se skrývá sedlová střecha. Severní průčelí zdobnost postrádá. Na jižní straně se nachází dochovaný renesanční portál, zakončený půlkruhovým tympanonem.[1] Okolo jsou osazeny tři náhrobníky, pocházející ze zrušeného hřbitova.[4] Patří českokrumlovskému pekařskému mistrovi Matyáši Planklovi a jeho dceři Anežce a vladykovi Jetřichovi Slatinskému ze Slatinky. Provedení exteriéru vychází z rané florentské renesance.[5] Někdy je kaplanka označována za první renesanční stavbu v Českém Krumlově.
Ve vstupní síni, k níž navazuje plochostropá místnost s přístupem do nitra nárožního arkýře, se po stržení žeber dochovala jen valená klenba. V prostoru někdejší černé kuchyně se dochoval dýmník s otevřeným ohništěm. Síň v patře je zaklenuta nepravidelnou hvězdicovou klenbou. V kapli se nachází klenba složitého vzorce s hvězdicemi.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Náhrobníky -
Detail nárožního arkýře
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-05]. Identifikátor záznamu 136631 : kaplanka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Horní č.p. 159. Encyklopedie Český Krumlov [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Galerie Kaplanka Český Krumlov. Růžena Kratochvílová [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Kaplanka. ceskykrumlov.com [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b DRAŽAN, Vlastimil. Gotický a renesanční městský dům z jižních Čech a Moravy. Zprávy památkové péče. 1950, roč. 10, čís. 5, s. 135.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaplanka na Wikimedia Commons
